- taktika (vysl. -ty-), -y f. způsob řízení vojenských prostředků k dosažení úspěchu v boji. [Vojenské umění] od času Žižky vždy více zakládalo se na důmyslné taktice. Tomek. Vynikal vědomostmi vojenskými a znalostmi strategie i taktiky. Vrba. V podzemních chodbách bylo těžisko válečné taktiky Bar-Kochbovy. Vrch. Voj. všeobecná taktika, taktika jednotlivých zbraní; taktika aplikovaná; taktika úderná. D promyšlený postup v určitém jednání, způsob využití situace při jednáním zvl. na poli politickém. Leninismus je theorie a taktika proletářské revoluce vůbec, theorie a taktika diktatury proletariátu zvláště. J. Proch. Nikdy nebylo tolik politických diskusí o vážných problémech naší taktiky a strategie jako dnes. Slán. Politická taktika dnes spočívati musí v politické práci všech. Mas. Některý vyšetřující soudce má taktiku obviněného splést. K. Čap. Vrčí na nepochopitelnou taktiku lesní správy, propouštět právě nejspolehlivější lidi z práce. Sez. Švakr pochopil, že výkony svými řečnickými nijak vhod nepřichází, a změniv rychle taktiku, ukončil výstup svůj gratulační chopením se ruky radovy. Her.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 196
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 196
|