- tedy (hovor. a ob. teda) adv. vyjadřuje výsledek, důsledek n. shrnutí nějakého zjištění. Víte, matičko, že se nedám k práci nutit, tedy také dnes, až si pouklidím, pilně přísti budu. Něm. Byronovo „S Bohem buď, a jestli na vždy, tedy na vždy s Bohem buď“ neustále slyším. R. Svob. Chceš-li, aby tě měli za spravedlivého: tedy se snaž, abys nikdy žádnému křivdy neučinil. Puchm. Zašel si tedy schválně na Staroměstské náměstí. Jir. Jsou-li [páni] sluhové čistého evangelia, k čemu jim teda zboží! Třeb. Tu [na hrachovišti] nebylo ani lístkem hnuto, neřku-li co pošlapáno. Co táta viděl, byl teda nepochybně jen pouhý sen. Něm. Tedyť zapotřebí lásku k literatuře povzbuzovati a oživovati neustále. Sab. D vyjadřuje vybídnutí, výzvu, povzbuzení. „Tak tedy,“ pobízel zeman. Jir. „Tedy?“ tázal se Vrbna s úsměvem natahuje ruku k její hlavě. Podl. Slyšme tedy naši pohádku. Rub.
|
Zobrazeny karty 1-42 z celkem 42
Zobrazeny karty 1-42 z celkem 42
|