- teplo, -a n. jev působený teplým tělesem; stav prostředí, pociťovaný jako vlažno, horko n. žár, běžně obyč. stav něčeho mezi vlažnem a horkem. Obvázanou nohu natahoval na sluneční teplo. Jir. Je mi blaze, je mi krásně v letním teple. Ner. Sedávala na dřevěné pavlači, kde bylo hojně zlatých paprskův a příjemného tepla. Jir. Horký vzduch se ani nehnul, sálavé teplo lilo se až do chladivého zákoutí. Jir. Peníze mizely jako sníh v teple. Lum. Velká bílá kamna vydávala teplo. Jir. Pojďte dál, uteklo by nám všechno teplo. Šim. V suchu a teplu bylo nejlíp. Jir. Cítil pod rukávem na pravé paži teplo řinoucí se krve. Jir. Byla [kytička] zvadlá teplem jeho dlaní. Kolář. Po vrchu kopce putují z tepla vyplašení zajíčci z teplého pelechu. A. Mrš. Budeš míti zadarmo příbytek a teplo topení v pokoji. Šmil. Výdělek je pořád lepší a lepší; kdyby to šlo tak dvě, tři léta, sedím pěkně v suše a v teple budu finančně zajištěn. Šmil. Chce usadit dceru do tepla do příznivých podmínek životních. Jah. Pracuje se v teple, a zodpovědnost má vždy vyšší pán pohodlně. Herrm. Přen. Okřála by blahým teplem lásky k životu! Vlč. Mě zalilo teplo jakéhosi uspokojení. Šim. Vzpomínka mi kyne zpátky v teplo loktů mateřských. Čech. V doktorovi [je] více chladu nežli tepla srdečnosti. Šmil. V tom přijetí bylo tolik tepla. Jir. To teplo jako jindy z těch slov nedýchalo. Rais. Cítil, že jasna a tepla je v domácnosti jeho ještě méně než dřív štěstí. Rais. Jaké teplo barvy, světlo, jaké jemné rysy [na obraze]! Vrch. D (pl. tepla) míra tepelného stavu, teplota. V letě vystupuje teplo až na 30°. Něm. Teplo nejen vzdálením od rovníku, nýbrž také výší v opaře nad rovní mořskou se řídí. ČČM. Tepla je 8 stupňů při stálém deštivém povětří. Praž. nov. Nízká atomová tepla některých prvků s malou atomovou váhou nejsou výjimky od pravidla. Ath. D teplé počasí, teplá povětrnost. Srpen nejprvé příjemný, ke konci má veskrz tepla. V. M. Kram. Doba zimy minula a jaro přineslo teplo a květy. Dyk. D Fys. teplo druh energie, uvádějící hmotu do stavu, který vyvolává v našem těle pocit mrazu, chladu, vlažna, horka n. žáru. Spalné teplo jisté látky uvolněné při úplném shoření 1 kg této látky. Specifické (měrné) teplo potřebné k zahřátí 1 g hmoty o 1° C.
- teplo adv. k teplý. Tak bylo tichounko a teplo jako v ráji. Herb. O vánocích bylo tak teplo — že děvčata chodila v rukávcích. A. Mrš. V prvním pokoji je teplo a voní káva. Šim. Bylo mu střídavě teplo i zima. Just. Líhali obyčejně ustrojeni, by jim tepleji bylo. Něm. Přen. Bylo jí tak divně, tak teplo, tak veselo. Pfleg. Kolem srdce bylo mu tepleji. Rais.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 644
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 644
|