- tlapa (zř. tlápa), -y f. (u ssavců) dolní část nohy s prsty, pracka; chodidlo ssavců. Obrovskou hlavu měl [lev] položenu na tlapách. Kosm. Kam tlapa její [medvědice] padla, křoví a mláz se polámalo. Něm. Brok ve spaní bezděky pohybuje tlapami. Dyk. Podává ruku svou neohrabaně jako slon tlápu. Ner. Přen. Zde lví tlapa jeho [Carducciho] genia nejvíce a nejhlouběji se vtiskla. Vrch. Mysl. chodidlo medvěda, rysa n. jezevce. D Pejor. velká, silná, těžká ruka; řidč. velká těžká noha. Slezák ho pleskl svou širokou, masitou tlapou přes ruku. V. Mrš. Bijan vyskočil, sevřel oběma tlapama jeho panské hrdlo. R. Svob. Vždyť by se mi smáli, kdybych si na své tlapy rukavičky nastrčila. Prav. Na chodníku stříkala špína rozšlapaného sněhu pod širokými jeho tlapami. Mrš.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 175
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 175
|