- topiti ned. 1. udržovati oheň, aby dával teplo v místnosti, vytápěti. V ložnici bylo vlažno jako v lázni — paní Kondelíková topila už asi dvě hodiny. Herrm. Na nádražích v čekárnách se ohříval, aby nemusil topit. V. Mrš. Kamenným uhlím se v naší domácnosti tehdáž ještě netopilo. Čech. Nebylo tu už topeno od předvčerejška. Třeb. Zimního času vzdychával v netopeném krámě za tichou a teplou školní síní. Šmil. D (co) teplem opatřovati něco, vytápěti. Sloužila v starém paláci, kde topila všechny pokoje. R. Svob. U kamen, z chodby topených, vyhřívají se tři statné postavy. Ner. Jest [lokomotiva] dvojitá a topí se neustále jen dřívím. Štol. D Řidč. vydávati teplo, hřáti. Chtěl jsem jenom vědět, jak u vás topí ten nový Karburátor. K. Čap. Expr. Slunce dnes pořádně topí. Šmil. Kluk v noci „topí“ má horečku. Lid. nov. D topiti oheň řidč. zapalovati dělati oheň. Dole topili ohně a jejich zář prošlehovala až k pavlači. Jir. Učil skotáky, jak se má topit oheň. Svět. S kluky ohníčky budeš topit. Hostov. D (komu) expr. proháněti, hubovati někoho. Agrárníci — taky pěkná čeládka! Jen jim topit a topit. Mach. Zdálo se, že ten důstojník pořádně jí topil. Ritt. D Zř. rozpouštěti, taviti; topiti se rozpouštěti se, táti. [V březnu] na horách jihnouti a sněhy topiti se počínají. Něm. Jedna [řeka] je máslo topené, druhá med ryzí z pramene. Hol. — V. t. topení.
- topiti ned. 2. (koho, co) usmrcovati, ničiti někoho n. něco ponořením do vody; topiti se hynouti n. býti blízek smrti ve vodě udušením, utopením. Usadí se [vodník] v jezírku a bude tam topit děti. Herb. Na smrtelnou neděli smrt se vynáší a topí. Jir. Jen silné plavce [moře] nese, ale slabé topí. Havl. Slečna se topila a vy jste ji vytáh’! Čap. Ch. Potrvala ona děsná, ubíjivá nálada, ve které se lidé topí, tráví, stříjejí. V. Mrš. Přen. Z nás každý něčím poraněn šel, ve víně svou bolest topě. Dyk. Žluč a hořkost topil v sklenici. Prav. D topiti (co) bás. pohlcovati, v sebe pojímati něco. A mlha, tma vše topí. Vrch. Černo jen topilo zraky. Kar. D (koho) expr. přitěžovati, škoditi někomu. [Sekretářka] svého bývalého šéfa [před soudem] docela nepokrytě topí. Svob. nov. Chvála bohu, kníže Egon už sedláky netopí, on je zachraňuje. Hol. D (co več, v čem) bás. nořiti, ponořovati něco do něčeho; topiti se nořiti se, ponořovati se. Svou bosou nožku topí v zřídla. Vrch. Ohromný kruh moře topil se v mlhavé, šedomodré dálky. Svob. I drobné stopy v luční stezce křivolaké ve své zlato slunce topí. Sova. V zraky její svoje oči topí. Pfleg. Zrak udiven se v šero noční topí. Vrch. Už dávno se topilo slunce za vršky staletých dubů. Deyl. D topiti se (v čem) expr. býti zaplavován, zahrnován, obklopován množstvím něčeho, plavati v něčem. Celý les ve vodě se topí dnes. Hrubín. Bylo zřejmo, že se celou cestu topil v blátě. R. Svob. Švestkové knedlíky se chtějí v másle topit. Eva. Řekl, že se v mouce topil. Prav. Spali v peřinách a Tuna se v nich topil, že to ani vydržet nemohl. Prav. Čelo se mu topilo v potu Šmil. Petřín topil se ve fijalové záplavě. Svob. Louka v chudobkách se topí. Svob. Zastihl hrubý její profil topící se v rudé záplavě utrpení. Čap. Ch. V hořkém pláči topila se další její slova. Mrš. D míti nadbytek, přemíru něčeho. [Pokladna] se topila v ohromné spoustě pokladničních poukázek. Vrba. To [horničina] už není stará otročina na vydřiduchy topící se ve zlatě, ale práce pro všechny. Hořejš. Panímáma se topila v dluzích. Rais.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 273
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 273
|