- touha, -y f. (2. pl. tuh) citové napětí vzniklé z přání po dosažení někoho n. něčeho. Nezměrná touha po štěstí a naději spočívá na dně duší. Vrch. Dychtivá touha po trošce peněz je mocnější než nejkrásnější příkazy. Mart. Rozvášnil se nejnáruživější touhou po ní. Čap. Ch. Také v ní povstala touha, jíti s babičkou do kostela. Prav. Jest v tom i vzácná charakternost, touha k pravdě. Šal. Jímá mne touha smrti. Staš. Ale krev není voda, touha přemohla dávný zvyk, babička se rozmyslila, že pojede. Něm. Byl jeden hoch, ten nevěděl, co láska jest, co touha. Hál. A celý život můj jediná jest nenasytná touha, jen marný sen. J. J. Kol. Snad byly v tom stesku nesplněné naděje, neukojené touhy. Maj. Přelud miloval a páru tuh svých líbal. Břez. Vzaly si za kmotru krásnou vdovu, touhu všech mužů přes třicet předmět touhy. R. Svob.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 490
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 490
|