- trepka, -y f. 1. lehký domácí střevíc. Zavřel knihu, obul trepky. Hol. Posléze sesmekla se jedna noha našeho reka s lože a zavadila o jednu z vyšívaných trepek u lože. Arb. D Dial. pantofel s dřevěným spodkem a koženým svrškem. Jinde říkají těmto polodřevákům trepky či mejšlata. Lid. nov. D Zool. rod nálevníků, Paramecium.
- trepka, -y f. 2. expr. ve spoj. slepičí trepka člověk, který všechno vyžvaní, brebta. Bětka se jim [dětem] posmívá, že jsou „slepičí trepky“. Něm. I rytíře napadla, jak se říká, slepičí trepka; nemohl se zdržet a počal o duchověrcích povídavost, žvanivost. Staš.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 127
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 127
|