• triangl, -u m. kniž. trojúhelník. Rozehnal se jím [tágem] po koulích, pěkně narovnaných do trianglu. Kronb. D zařízení n. nástroj v podobě trojúhelníku n. trojhranu. Na oknech planou s dřevěných trianglů svíce. Jes. Kolem Prahy vyrostla v polích řada vysokých dřevěných věží, trianglů měřických věží. Lid. nov. Hud. kovový hudební nástroj bicí ve tvaru trojúhelníku. Chem., lékár. železný, šamotem obložený trojhran sloužící za podložku při žíhání na přímém plameni.
 Zobrazeny karty 1-30 z celkem 30 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-30 z celkem 30