- trouba, -y f. (7. sg. troubou, 2. pl. trub, 3. troubám, 6. troubách, 7. troubami) starý hudební nástroj hlubokého tónu v podobě rozšiřující se dlouhé roury; ob. moderní točený plechový nástroj hlubokého tónu. Plechovou troubu zavěsil [ponocný] na rameno. Třeb. Bohyně byla ohlašována zvukem trub i kotlův. Obzor. Ozvala se z venčí u okna pastýřská trouba. Něm. Tento hlas pronikl Dorotku jako trouba posledního soudu. Svět. Lesní to trouba v noční čas uvádí hudbu jemnou lesní roh. Mácha. Když dospěl věku mládeneckého, zavzněla válečná trouba vypukla válka. Tyl. Co chvály hodno, tomu netřeba trub rozhlašování. Něm. D jiný rourovitě se rozšiřující předmět. Přiložil obě dlaně k ústům a volal jako hlásnou troubou rourovitě rozšířeným nástrojem na šíření zvuku jen určitým směrem. Herrm. Expr. Rozkmotřil se s přítelem svým a hlásnou troubou své slávy šiřitelem. Lier. D duté podélné těleso k vedení tekutin n. plynů, roura. Tu [u vysoké pece] musejí bejt vedle sebe dvě nebo tři trouby čili roury, které ani člověk neobejme. Tyl. Bylo slyšeti jen crkot a bubnování v dešťových trubách. Rais. [Blesk] roztrhal trouby železné na kopci vodu vedoucí. Jir. Odvětrávací potrubí [je] z trub osinkocementových. Úř. l. Pověst o tom roznesla se po okolí jako voda po trubách velmi rychle. Něm. Pomluva v lidských hubách, co kalná voda v trubách. Hol. Není radno po lidských trubách vodu píti věřiti lidským řečem. Rais. Přen. Koukal při tom takovou dlouhou troubou, kterou je prý vidět až na konec světa o dalekohledu. Svět. Nové spousty kalného čoudu hrnuly se z černých trub komínů. A. Mrš. Rybnik. hlavní část vypouštěcího zařízení, jímž odtéká voda z rybníka. Tech. trouba betonová, kameninová, litinová a j.; trouba litá, svařovaná, válcovaná a j.; trouba silnostěnná, tenkostěnná a j.; trouba okapní, plynovodní, vodovodní a j. D část kuchyňských kamen n. samostatné těleso sloužící zvl. k pečení masa n. moučníků. Pečeně v troubách vysmahnou. Svět. Strčila honem pekáč do trouby. Něm. Napřed uchystej oběd a nech to v troubě hřáti. Krás. Můžem si pect co chceme a nikdo se nám nemusí dívat do trouby plést se do domácích poměrů. Čech. Vulg. „Jeho reputace je v troubě!“ volal ztracena. Weiss. Tech. plynová, elektrická trouba. D Mysl. požerák jelení, daňčí a srnčí zvěře. D Zast. stůčka. Pro Anežku směl tu nechati troubu bělostného kmentu. Jir.
- trouba, -y m. i f. ob. hlupák. Kdo si myslí, že dost umí, začíná být trouba. Havl. „Ty jsi trouba!“ volal Novák. „Proč se bojíš?“ Svob. Řídit koně dovede každý trouba. O. Schein. Troubo jedna, měl jste si mne lepší vyčíhat. Pitt.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 638
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 638
|