• tyl, -u m. tenká, jemná průsvitná a síťkovitá tkanina. Šila z tylu šerpy. Baar. Pleny [jihočeské] jsou vroubeny okolkem, provedeným velmi pěkně vyšívaným tylem podkládaným. Jir. Z řeky táhla bílá pára, jemná jako bílý týl. Klášt. Text. bavlněná n. hedvábná tkanina, jejíž vazba tvoří šestiúhelníková očka. Anglický tyl bobinet. D Řidč. závoj. Pod tylem a pod myrtovou korunkou seděla opřena na zad do polštářů. Til. Je od šíje až k patě pokryta bílými krajkami a tylem. Ner.
 Zobrazeny karty 1-38 z celkem 38 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-38 z celkem 38