• uniforma, -y f. (vysl. -ny-) jednotný oděv zvláštního střihu stanovený pro příslušníky ozbrojených sil, některých organisací a korporací a pod., stejnokroj. Pod ovčím kožichem měl vojenskou uniformu. Kubka. [Lidé] obdivují se uniformě na stráži stojících městských ostrostřelců. Ner. Oděn byl uniformou městského sboru hasičského. Stroup. Do pokoje vešel komorník s obrovským copem a na modré uniformě s knoflíky jako pěsti. Třeb. Vrátný postaví se hned u vrat a bude v parádní uniformě. Rais. [Byli] oblečeni v uniformu ruských státních radů. Vrch. Přen. Jeho dny stále mizely ve stejné, šedé uniformě roboty a nudy. Hlad. [Lidé znají] lež ve všech možných uniformách. Šrám. Voj. stejnokroj.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 206 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 206