- uvolniti dok. učiniti volným, svobodným, zbaviti něčeho, co omezuje; uvolniti se státi se volným, svobodným, zbaviti se něčeho, co omezuje. Koně uvolnění zařičeli a několika skoky stanuli u vody. Jir. Jak uvolněné stádečko ženou se napřed kluci. A. Mrš. Když se octneme na mělčině — jak to uděláme, abychom zase loď uvolnili? Lit. noviny. [Ptáci] uvolnili Hiavatu ze žaláře, z nebezpečí. Slád. Z panství hodonského uvolněným sedlákům postoupeno v pravé vlastnictví 500 jiter výborné půdy. Herb. Býk vedle u stromu uvázaný zběsile sebou škubal, chtěje se uvolnit. Jir. Mocným vzmachem uvolnil se z jejího objetí. Zey. Rozvazoval popruhy, na prsou svázané. Uvolniv se, nemohl ani hned povstati. Rais. Když se starý Karas loučí, to je ovšem událost, k níž má přijet každý, kdo se jen trochu může uvolnit udělat si prázdno, volno. Bass. Strýc ani Ferda se nemohou uvolnit ze zaměstnání. Bez. Nikdy se docela neuvolnil od pocitu, že se dostal k matce nerovný. Hol. Oldrovo dychtění projevovalo se nechutí k obchodnickému povolání a snahou uvolnit si ruce stůj co stůj zjednat si volnost jednání. Č. Jeř. Věděl velmi dobře, že mu tou srdečností dodá kuráže a že mu poněkud rozšíří a uvolní dýchání. Svob. Dobré pracovní výkony umožnily téměř úplné uvolnění obuvi z vázaného prodeje. Prům. věst. Sumy, jež se takto uvolnily, slouží kulturním a hospodářským úkolům. Týd. rozhl. Přen. [Symbolismus] zbystřil zrak pro psychičnost a vniternost a zhudebnil a tím uvolnil verš před tím uzavřený a ztrnulý. Šal. Obch. uvolniti zboží dáti do prodeje část celé zásoby výrobků, jejichž trh je řízen. D uvolniti učiniti méně těsným, méně svírajícím, povoliti něco; uvolniti se státi se méně těsným, měně svírajícím, povoliti. Zašel si, bitý pás značně na sobě uvolniv, k bývalému druhovi. Jir. Tam dívka v rozpacích dlí ještě, zda živůtek má uvolnit. Vrch. Uvolnila dítěti šat. Podl. Koňům uvolněny ohlavce. Arb. Nepustil však Bořek svoji kořist, uvolnil jen prsty, aby mohl mluvit kejklíř. Vrch. Snad stál vůz na nerovném místě a nyní se nějak uvolnily brzdy. Týd. rozhl. D uvolniti učiniti méně závazným, méně přísným, méně tíživým; uvolniti se státi se méně závazným, méně přísným, méně tíživým. Svazek Slezska s Polskem, ač uvolněný, nepřestal ještě úplně. Goll. Staré řády jsou uvolněny a rozleptány. Šal. Účelně pracuje [básník] uvolněním syntaxe. Sez. Uvolnění rytmu znamenalo rozkvět rytmického cítění. Muk. Jednání mezi SSSR a USA je dnes jediný způsob, jak uvolnit mezinárodní napětí. Gottw. Za chvíli oba mladí důstojníci uvolnili své chování začali se chovati nenuceněji. R. Svob. Právní poměr krále Českého k říši Německé uvolnil se od času zlaté bully. Kal. Starý jejich svazek přátelský značně tím vším se uvolnil. Svět. Pravidla českého rýmu mohla by se leckdes uvolniti. Durd. Vím, jak po tom baží [robotníci], aby jim byla břemena uvolněna. Svět. D uvolniti zbaviti něco upevnění, připevnění v něčem, způsobiti, že něco přestane někde pevně tkvíti, že přestane pevně při sobě držeti; uvolniti se přestati někde pevně tkvíti, pevně při sobě držeti. [Mnich] byl mříži dole i nahoře tak uvolnil, že se vyjmouti dala. Ritt. Uvolnila vzadu v plotu dvě plaňky, tak aby vznikla mezera. K. J. Ben. Uvolnivši několik jehlic, spustila vlasy. Šrám. Byla uvolněna [skleněná tabulka], a to od toho, že dveřmi nepráskal dr. Pavák poprvé. Čap. Ch. Dětem sváteční šaty ve švech zahýbej a sámky dělej, a uvolni, až dorostou. Hol. Při zabrání vody paži zatnout, při sunutí paže dopředu ji úplně uvolnit. O. Jand. [Dovede] přitom zároveň uvolnit své svaly. Týd. rozhl. Zatínal křečovitě zuby, neboť věděl, kdyby bradu uvolnil, že by bylo slyšet cvakot jeho zubů. Čap. Ch. V uvolněném šiku po boji, po ztrátách na mrtvých, raněných a zajatých jako v pobouřeném, rozčileném mraveništi. Jir. [Přípravek] uvolní a rozpustí špínu. Týd. rozhl. Okolnost, že můžeme uvolniti atomovou energii, značí vstup do nového období v chápání přírodních sil. R. právo. Hřebík, na kterém visí obraz s holuby, se uvolnil. Týd. rozhl. Hle! uvolnil se podklad kolísavý a socha vrávorá. Čech. Stuha ve vlasech se uvolnila. Mart. Vlhké vlasy se jí uvolnily. Č. Jeř. Uvolnily se jim svaly a oblévala je libost blížícího se spánku. Vanč. Nyní její rysy v obličeji se únavou uvolnily. Mart. Přen. Staré pocity lásky se uvolnily. Svob. Vrhnu se na ni a všecka ta pomsta, která se nahromadila v mém nitru, se uvolní. Klost. Uvolnily se skryté prameny jejího temperamentu, její oči nabyly živosti. Č. Jeř. Voj. uvolnění soulodí rozpojení dvou n. několika lodí spolu spojených. Chem. zbaviti chemické vazby. Uvolnění vybavení plynů při chemické reakci. D uvolniti (komu, čemu) způsobiti úlevu, ulehčiti v nějaké nesnázi, tísni, trápení a pod.; uvolniti se zbaviti se tísně a pod.; neosob. uvolní se (komu) zmenší se něčí tíseň, nemoc a pod. Pohvizdoval si, nastrkoval klobouk do týla, jakoby chtěl uvolnit čelu. Staš. Aby uvolnili koním na té kamenité cestě, slezli. Jir. Velká nesnesitelná parna učinila mně noční farniente u okna tím milejší. Dnes konečně slibovalo nebe, že nám nějakou bouřkou uvolní. Ner. Umínil si [Žižka] potírati škůdce a zhoubce víry nejprvé v severních krajích, aby v nich uvolnil stoupencům svým. Jan. Vlídnost a ochota uvolnily mladému tkalci v jeho sklíčenosti. Jir. Sladké zapomenutí všeho tíživého uvolnilo duši obou. Jir. Chce uvolnit si žena vzdechem, písní. Vrch. Přišed domů, uvolnil sobě v šatu. Ner. Zde se ustálí moje mysl, srdce se uvolní, hlava vyjasní. Svět. Oči se rozpalovaly, hrdlo uvolnilo. Šmil. Byly jsme naplněny radostí, uvolnilo se naše srdce. Svob. Pojednou však se ton jejího hlasu uvolnil uspokojením. Jir. Proboštovi se uvolnilo, že ten mezní strom neminuli. Jir. Nám se u víře uvolnilo. Jir. Nastala nová doba a Čechům se uvolnilo. Prav. Tokem slzí uvolnilo se bolesti jeho. Sab. Z počátku byla nějak nesmělá, ale pak se jí uvolnilo. Jir. V nemocnici se mu poněkud uvolnilo. Vrch. Touží po tom, učit se latinsky, třeba sám, až by se mu v krámě trochu uvolnilo bylo méně práce. Jir. D uvolniti učiniti prázdným n. méně plným, uprázdniti; uvolniti se státi se prázdným n. méně plným, uprázdniti se. Jaly se rumy a klády ještě doutnající odklízeti, aby uvolnili sobě cestu ku dveřím panského obydlí. Herold. Agrippina mladší otrávila svého manžela, aby uvolnila trůn Neronovi. Zdroj. Stoly ze sálu zmizely a jiřiny na nich. Uvolněnou místností zazářil lustr. Jir. Uvelebil se na židli na svém určitém místě, které mu oba sousedé ihned uvolnili, rozsedajíce se. Jir. Říkáte, že se místo uvolní až v lednu? Č. Jeř. Cesty se vůkol uvolní. Krás. V domě se uvolnilo. Jir. D uvolniti čas a p. (komu) zbaviti někoho pro ten čas povinností, práce a pod. Výlet byl uskutečněn v pracovní den, ochotně uvolněný. Týd. rozhl. Prach mu důrazně připomenul, že jest mu toho [dne čestného soudu] třeba věděti, aby si mohl uvolniti čas. Vrba. Na jaře roku 1923 uvolnil se zpravodaji jeden slotný, pršlavý den. John. D uvolniti (co, v čem, zř. čeho) počíti něco dělati méně horlivě, pomaleji, poleviti v něčem, zvl. zpomaliti, zvolniti. Hoch zrychluje krok. Až v městě jej opět uvolní. Šrám. Bezděčně uvolnila Jitka svých kroků. Svět. Teprve na ulici uvolnil v kroku. Jir. Šafářka uvolnila v řeči. Rais. Když je zaslonil les Kocournice, [Doubenus] uvolnil. Jir. Káže Jaroš ustoupiti voji, mírně jezdcům uvolniti velí. Heyd. Když se přibližoval k cíli, uvolnily se jeho kroky. Čech. D uvolniti se zvolniti pohyb; zmírniti se, poleviti. Obyčejně se řeky v běhu svém uvolní. Květy. Viděl jsem v jejím obličeji opět stopy její trudnomyslnosti, jež se byla trochu uvolnila. Podl. Ve světnici zavládl nový ruch, neboť se uvolnilo velké napětí. Č. Jeř. Od dob Josefových uvolnil se načitě nátlak u věcech víry. Šmil. — V. t. uvolněný.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 482
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 482
|