- uznati dok. dojíti k rozhodnutí, přijíti k závěru, poznati nutnost něčeho, zprav. nutnost něco vykonati. Po roce uznalo se v rodinné poradě, že má tento byt přemnohé vady. Čech. Soud nemůže než uznati, co zřejmé jest. Bozd. Teď teprve uznala pana radu za hodna pohledu. Šim. Budu zkrátka konat, co uznám za dobré. Čech. Uznal jsem za nevyhnutelnou potřebu, abychom měli [své noviny]. Havl. Uznal zapotřebí, aby obdržela dříve slušnější oděv. Svět. Dala jí vždycky jenom tolik [zrní]‚ kolik uznala za hodné. Mrš. Práv. uznati právem právně rozhodnouti. D přijmouti za pravdu, za skutečnost, připustiti, přiznati něco, zprav. po jistém zdráhání. Když Blažka uznala svou pošetilost, tehdy v duchu mamku odprošovala. Maj. Myslím-li na věc tu, musím pravdu jeho slov uznati. I. Klicp. Zpouzela jsem se dlouho, uznat platnost jeho výroku. Svět. Jak krásný jest jazyk slovanský, uznali i poctivější Němci. Zel. I Nána uznala, že je hezčí než její trubač. Šmil. Niť tenká, jemná, jak znalci kolem uznali. Jir. Brauner nemohl neuznati, že firma přinesla čisté byty. Semil. Teď snad přece uznáte, že s Vaškem ničeho není. Sab. Upokojila se omluvou Prokopovou i tím, že uznal svou vinu. R. Svob. Obch. uznati účet přezkoumati a shledati jej v pořádku. D se souhlasem přijmouti, potvrditi platnost někoho n. něčeho, dáti souhlas k něčemu, schváliti někoho n. něco. Zásluhou SSSR jsme dosáhli uznání odsunu Němců na mezinárodním foru. Gottw. Celé Francouzsko uznalo nyní Karla za krále. Tomíč. Rod náš je tak hrdý, že nikdy soudce nad sebou neuznal. Zey. Nový pán ovšem nechtěl uznati a neuznal je jich svobod a privilegií. Jir. Mezi přijatými podmínkami jest i ona, která diktu je uznání české státní samostatnosti. Vrba. Bylo mu rozkázáno, aby uznal právo císařovo. Vanč. Nikdy neuznám toto dítě za své. Jir. Můj zástupce myslí, že budu za nevinného uznán. Něm. Tam byl vězněn přes půl roku, pak souzen, uznán nevinným a propuštěn na svobodu. Arb. Hlavní předměty byly volby, z nichž veliký počet uznán byl bez vady. Havl. Hlásil jsem se sice jako nemocný, lékař mne však neuznal. Svob. Práv. uznané náboženství připuštěné k veřejnému vyznávání. D poznati cenu, hodnotu něčeho, s pochopením se vyjádřiti o něčem, oceniti něco. Uznala Talafúsovu starostnou pozornost. Jir. Tu i tam uznali jeho služby. Jir. Radovid uznal sice také sličnost její, proto ale na svou černou krásku nezapomněl. Něm. Měl velký talent, neuznán byl ale. Svob. D Zast. poznati. Byv raněn mrtvicí, uznal v tom trest od boha za hřích svůj. Pal. On uznal, kterak sám do pasti vešel. Podl. — V. t. uznaný.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 109
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 109
|