- vaz, -u m. zadní část krku u lidí n. jiných obratlovců. Nejvíc unavují malby na stropě: necítím již vaz ani kříž. Vrch. Položte meč na vaz jeho. Vrch. Dvě kravky chýlí k vlhké trávě vaz. Vrch. Nevyhýbejte se mi z okna, ať nepřepadnete dolů a nesrazíte vaz. Něm. Zakopl, sletěl se schodův a zlomil vaz. Jir. Mínili tak nespokojencům zlámati vaz zničiti je. Třeb. Tato dovednost zlomila nebohému Emerichovi jak říkáme vaz. Svět. Však na tom si vaz zlomí zničí se. Jir. Nesmíte přáti herci „Mnoho zdaru,“ nýbrž „Sraz vaz“. Čap. Matys jí přál, aby si zlomila vaz přál jí nehodu, aby podle pověry měla zdar. K. J. Ben. Zool. část krku obratlovců. Kožel. část usně mezi hlavou a kruponem. D ústrojí spojující hlavní část kostry, vazivo. Nějaká posměšná příhoda jim [cikánům] skytla půvab, pružné údy, pevné vazy, kůži bez poskvrnky. Vanč. Pouzdro kloubní je opatřené rozmanitými zesilujícími vazy. Weigner. Přes otvor hrtanu jsou nataženy elastické vazy. Herč. Biol. ústrojí složené z vláknitého fibrillárního vaziva; vaz hlasový, šíjový, zánártní, zápěstní a p. D vůbec zařízení, které něco váže, spojuje. Budova, když se uvolní vazy střech, stěn, sloupů a základů, nutně se zřítí trámoví spojující krovy střechy v celek, stolice, vazba. Hovory. Toto kormidlo jest volně zavěšeno v horní části zadního vazu lodi železným kolíkem. Vosátka. Dalekohled se skládá ze dvou ramen, která jsou nahoře spojena kloubovým vazem. Voj. sl. kn. Taková vazba, provedená na pravých knihařských vazech, jest drahá součást vazby knih, na niž se šijí jednotlivé archy. Lit. noviny. El. tech. zařízení k spojování elektrovodných drátů n. k upevnění vodiče na isolátor. D druh jilmu. Tam viděla velký vaz nyní lesklým tmavozeleným listím oděný. Podl. Vaz i klen, dřín i šípek rostou tu bujně vedle sebe. Čech. Bot. jilm vaz dřevina z čeledi rostlin jilmovitých, Ulmus laevis.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 361
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 361
|