- velitel, -e m. kdo velí nějaké organisované skupině, formaci lidí, obyč. ve zbrani, náčelník, komandant. Marobud zajisté měl k ruce své vojsko od dávna vycvičené, veliteli svému cele oddané. Pal. Jan vyhledal velitele stráží. Jir. Zřídila se národní obrana a mlynář sám byl jejím velitelem. Prav. Na umřelého pak místo zvolen pan Bohuslav ze Švamberka za nejvyššího Táborův velitele. Pal. Ať žije slavná sovětská armáda a její nejvyšší velitel generalissimus Stalin! Gottw. [Povstalci] čekali, až nastane noc, aby vykonali velitelův rozkaz. Staš. Košťál, syn truhláře a velitele hasičů, začal s umělým dýcháním. John. Žert. Ostatní část dne zaměstnával se [strýček] s malou Růžou, která se stala vrchním velitelem strýčka i tetičky. Kun. Přen. Byloť tu [při požáru] nebezpečí jediným velitelem. Hál. Voj. vojenská osoba, která má podle organisačních předpisů a platných nařízení právo velet. Velitel frontu, armády, sboru, brigády, divise, pluku, praporu, oddílu, útvaru, setniny, roty, součásti, čety, poločety, družstva, roje, města, posádky, kasáren; velitel letounu, letky, tanku, hlídky, stráže, přehlídky a j. Vrchní velitel, vševojskový velitel a j. D vůbec kdo poroučí, rozkazuje, kdo něco ovládá, vůdce, ovladatel. Ano, já chci být velitelem svého lidu. V. Mrš. Dole [v pařížských divadlech] sedí mistr a velitel, „chef de la Claque“, od něhož vycházejí všechna znamení. Ner. A pak už je stisknut zapínací knoflík stroje [v továrně] novým mladým velitelem. Týd. rozhl. Vůbec se ukázalo, že pánem a téměř velitelem situace jest starý hlídač tovární. Čap. Ch. D Řidč. představený, zaměstnavatel, pán. Komorník přestal a hleděl překvapeně k vedlejším dveřím, jimiž vstoupil jeho velitel. Jir. Pan Štěrba [majitel obchodu], bývalý velitel Žemlův, má již hlavu bílou jako mléko. Herrm. Oslík žene se kamsi se dvěma pytli, chlap, velitel jeho, pospíchá za ním. Mach. D Žert. manžel. Byla [choť] o třetí díl sušší a tedy třikrát mrštnější než její pán a velitel. Svět.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 288
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 288
|