- vesnice, -e f. malá osada, skládající se většinou ze zemědělských usedlostí, ves, dědina. Tu hned byla po celé vesnici jedna řeč, že kmotr Palička zadal se čertu. Erb. Kalich zasvítil po slovenských městech i vesnicích v tichých dolinách. Jir. Zemědělská družstva představují cestu naší vesnice k socialismu. Škol. Na břehu Curyšského jezera vznikla kolová vesnice. John. Sběhli se všichni psi z vesnice k němu. Šmil. Byly tam [v pokoji] i jiné menší stolky a taburetky, každý kus, jak se říká, z jiné vesnice jiného druhu, nesourodý. Weiss. Pravopis a sloh byly našim píšícím mládencům a pannám namnoze španělskou vesnicí úplně cizím, neznámým pojmem. J. O. Novot. Byli lidé, kteří mluvili o novodobých „Potěmkinových vesnicích“ klamném předstírání. Gottw. [Eliáš] prý v kostele vypadal jen vypálit sedm vesnic zarputile, urputně. Til. Vesnice čouhala mu [učiteli] ze všech kapes bylo na něm znát venkovana. Rais. Půl vesnice vyprovázelo je ke dráze obyvatel vesnice. Rais.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 184
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 184
|