• viseti ned. býti zachycen, upevněn tak, že těžiště je pod místem upevnění. A nad ním zlatá lampa visí. Vrch. Z kapsy visel řetízek hodinek. Just. Kytara visela na krku. Rub. Komediant zazvonil velkým zvonem, který mu visel od pasu. Svět. Na levé ruce visel jí košík. Šmil. Dokončil převlek do svého občanského šatu v jeho klubovní skříni od včerejška visícího. Čap. Ch. Vzadu visel mu cop s mašlí. Něm. Podlé všeho nejsou tyto dvéře nové. Visí špatně v zámku. Pfleg. Mezkovi smekla se noha a již visel zadní částí těla nad propastí. Lum. Starý Božek visel ve větvích a sbíraje housenky, s hůry dolů cenil křivé svoje zuby. V. Mrš. Jedním skokem viseli oba chlapci otci na krku. Svět. Služby nevisí na hřebíčku nenajdou se snadno. Jah. A což nevisí ještě každým dnem nad naší hlavou Damoklův meč nehrozí. Marx-Štoll. Život její visel jen na jediné tenounké nitce byl ve velkém nebezpečí. Svět. Nejeden z těch pánů, kteří jsou dnes slavní, visel před lety u nás na černé tabuli byl dlužen. Ben. Žert. Už, prosím, visíme na Staroměstské radnici! máme ohlášky. Švan. D vůbec býti ve svislé, skleslé poloze. Netečně nyní visely mu ruce. Svob. Brada visí na prsa. Ner. Dlaní hladil si široký obličej visících vrásčitých tváří. Rais. S koutků úst visí cigareta. Poláč. Jak mdle se klonila kupředu, kterak visel oděv na její jindy tak plné postavě. Svět. D přečnívati, pnouti se nad něčím. Zasedl jsem s drahým svým přítelem na verandě kolem zámku nad mořem visící. Ner. Nad příbojem, kde visí skála holá, dlí pěvec zamyšlen a k živlům volá. Krás. D býti oběšen. Ty, chlape, budeš viset. Vanč. Chci viset, jestliže kýs arcipadouch nevymyslil si tu pomluvu. Slád. Jestli ta je pravá, tak ať visím (v důrazném ujištění). Hoffm. D (nad čím) vznášeti se nehybně nad něčím, v něčem. Nad pasekou v modru nebes nehybně visí krahujec. J. Šulc. Mračno viselo nad plochou krajinou. Vanč. Byl chladný večer, mlha visela s nebe. Zey. Sníh ležel všude, nebe šedivé nad černým hvozdem viselo. Zey. Zářijové slunce viselo na bleděmodré, bezmračné obloze jako zralý, ohnivý plod. K. J. Ben. Na obzoru širém juž visí noc. Vrch. Politický program sebe lepší, když není schopen a přijat mnohými a mnohými jednotlivci, ve vzduchu visí, je abstraktní nemá souvislost se skutečností. Naše d. D (na kom, n. čem) váznouti, lpěti, tkvíti na někom n. něčem. Visí na tom jakési, starému pánu dobře povědomé trestní vyšetřování. Staš. Kleveta byla slavně vyvrácena — ale na Bozděchovi ještě dlouho po tom z ní něco viselo. Kronb. Z každé třeba nejhanebněji vymyšlené lži vždy předce nějaká skvrna viseti zůstane. Ner. Na patách visela mu [Jardovi] pořád maminka, služka nebo tatínek stále za ním chodili. Hašková. Na rtech stále visela jí otázka. Svob. Ať je pokyn jakkoliv správný, může zůstat viset ve vzduchu, budou-li na odpovědných místech stát lidé, kteří nejsou schopni tento pokyn uskutečnit minouti se účinkem. R. právo. Šafránka visela očima na dědkovi karbaníku stále ho pozorovala. Herrm. Jeho zrak visel ustavičně na její tváři. Zey. Oni všichni zdají se viseti na mých rtech, mých očích a čekají na to, co vyřknu. Kun. Pomoz mi, zůstala jsem zde někde viset zachytila jsem šatem a uvázla. Ner. D (čím, s čím) slang. býti dlužen nějakou částku. Posléze zůstal předce asi desítkou viseti a nedal se dlouho vidět. Sab. S loňským nedoplatkem bude teď u firmy viset s dvanácti sty. Horečka. Tak namátkou si vzpomínám, že tady visíte pěkným penízem již od léta. Vanč. Visíme tam třiceti korunami. Lang. D (na kom) lpěti na někom jako nějaká starost, těžká povinnost, tížiti někoho; (nad kým n. čím) hroziti někomu n. něčemu nepříznivým obratem, nebezpečím. Všecko všude visí na člověku! Svob. Všecko jen na tobě visí. A. Mrš. Hmotná starost o ně [sourozence] visela na něm jako závaží. Rozhlas. Bankrot zemský se vší svou hrůzou visí nám nad hlavami. Havl. Pachtil se v lomu, kde smrt pořád nad ním visela. Svět. Cosi viselo ve vzduchu, o tom nebylo pochyby. K. J. Ben. D (na kom n. čem, řidč. od koho n. čeho, čím) poněk. zast. záviseti. Bude všechno viset na předsedovi, ku které straně se přidá. Staš. Všecko visí ovšem na povaze Luisině. Šmil. Snad i jeho život na tom visí, jakým se bude na první pohled císaři zdát. Zey. Napřed zjednati bylo dovolení nejvyšších úředníků a místodržících, na jejichž dobrém zdání takový zákup visel rozhodně. Win. Vše od krále visí, co se stane. A. Dvoř. Zásada svrchované autority a celé ústrojí církve visely takořka od rozhodnutí otázky české. Pal. I když viseli Rakovničtí robotou na Hrádku, oslavovali vždy den, kdy hejtman z Hrádku nový úřad posazoval. Win. Z vůle jeho jediného visel pokoj v Čechách. Pal. D (na kom n. čem) býti cele někomu n. něčemu oddán, něčím zaujat, vřele milovati někoho n. něco. Je to dítě, má tě rádo, visí na tobě. Kun. On na statku vezdejším nevisí tak jako sestra jeho. Zey. Srdce tvé visí na statcích pozemských. Prav. Bylo zřejmo, jak na bratru visí, jak jej má ráda. Jir. Bylo zřejmo, jak visí na tom plánu svém vdáti Lidušku za Piltyše. Štech. V. t. visení.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1347 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1347