- vliv (zast. vplyv), -u m. (na koho, nač, zř. v koho, več) působení, působivost někoho n. něčeho, zprav. trvalejší, na někoho n. něco. Jeho vliv na chasu naši nebyl dobrý. Svět. Na rozvoj jeho duševní [matka] vlivu neměla. Vrch. V obrazech „ze života mého“ ještě se Byronův vplyv neoznačuje, ale jeví se v nich původní ráz Máchův. Sab. Začalyť na jinocha mocně působiti vlivy jiné. Čech. Nepodlehl jsem ovšem vlivu Moravy nekriticky. Lit. noviny. Věřili pevně v mocný vliv těles nebeských na osudy lidské. Čech. Ale právě proto měly [práce žáků Herbartových] vliv v obecenstvo. Šal. Také u nás v Československu se pod vlivem Velké říjnové revoluce vysoko vzedmula revoluční vlna. Škol. Je třeba bojovat s vlivem reakce a s četnými předsudky. Ml. fronta. Pan Vratislav fedroval katolické missie vlivem své ženy. Jir. Byl neobyčejně dojat a pod prvním vlivem zprávy té [o smrti Napoleonově] odebral se do studovny, kde začal psáti svou ódu. Vrch. Ped. výchovné vlivy. D Hovor. působivost, schopnost protekce; protekce. Vynasnažím se, abych vám vlivem svým, ač velice skrovným, prospěl. Čech. Znám tam osobnosti, mám vlivy, a toť pravá cesta ku hodnosti. Krás.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 305
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 305
|