- volavka, -y f. čápu podobný pták, žijící u vody. Volavka si lesklé peří dlouhým zobem provívá. Heyd. Na přilbici volavčino stříbrošedé pero kývá. Vrch. Zool. rod ptáků z čeledi Ardeidae, Ardea; volavka popelavá. Rod ptáků z čeledi Ardeidae, Egretta; volavka bílá. Volavky čeleď ptáků, Ardeidae. D Mysl. slang volavec, volavý pták. Pod čihadlem, stranou pečlivě ukryté, nalézají se v klíckách „volavky“. Arb. D někdo n. něco, kdo n. co má za úkol přilákat, přivábit. Volavka! Pravá ženská do obchodu. Táhnou se za ní, a jací páni! Ros. Volavka ve tmě krouží sama, v upjatých šatech, pudrována, ten sestárlý pták prostituce! Sova. Kolem deváté se přiloudal Vaněk se svou harmonikou a spustil na ni hned kousek, jako volavku. Kubín. Na první místo [měsíčníku „Vzlet“] dána jako volavka báseň F. X. Svobody. Kmen. D Pošt. slang dotazník poštovního úřadu, kterému chybí doporučená zásilka, poštovním úřadům, které tomuto úřadu zasílaly doporučené zásilky, kolik těchto zásilek bylo.
- *volavka, -y m. vyvolavač. Vyřvávají ochraptělí „volavkové“ před boudami na poutích. Herrm.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 134
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 134
|