- volba, -y f. rozhodování se pro jednu z daných možností svobodným výběrem; výsledek tohoto rozhodnutí. Nám věru nezbývá jiné volby, než abychom lichotivé vaše nabídnutí přijali. Čech. Rozdílem kroniky a básně lze si vysvětliti volbu zcela různých výrazů pro touž věc. Goll. Matinka odpověděla, že u volbě svého chotě mám první i poslední slovo já. Herrm. Já měla volbu mezi hříchem a povinností. Zey. Sám kdybych měl volbu, jít ještě jednou tam [do vězení] nebo si dát uříznout nohu u kolena, řeknu bez rozmyšlení: nohu. Mach. Složil Měchura o své volbě třetí kantátu opět z Erbenovy „Kytice“ z vlastního podnětu. Šmil. D obyč. volby, -leb pl. jistým způsobem, obyč. hlasováním uspořádané provádění výběru osob, které nějaké lidské společenství pověřuje jistými funkcemi, hlavně zastupováním příslušného celku. Podrobnosti o podmínkách volebního práva do Národního shromáždění a o jeho výkonu, jakož i o provádění voleb poslanců, stanoví zákon. Ústava. Volba presidenta, na které si časopisy zdejší tak mnoho zakládaly, nemá zcela žádného politického významu. Havl. Bude v Římě volba nového papeže. Zey. Otec býval voličem pro nepřímé volby do sněmu. Rais. Tak se přiblížily městské volby, v nichž byla oposice na hlavu poražena. Mach. Volby do závodní rady. K. Čap.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 252
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 252
|