- vrtati ned. otáčením nebozezu, vrtáku a p. dělati otvor (do dřeva, kovu a p.). [Sudy] vrtali, do čepic víno natáčeli a pili. Šmil. Vycvičiti pana Borovce pro divadelní výstup bylo vrtati v suku velmi obtížné. Šmil. Sedlák si dá spíš koleno vrtat, než by vyklopil čtyřák z lakoty vydrží všechno. Hol. Expr. Cítí jej [čas] střechy dědin a báně a věže měst, jakoby již již kule je vrtaly prorážely. Neu. Přen. Do pravého kolena mu vrtalo jako nebozízkem. Staš. Jest psovský čas, v koleně mně to vrtalo měl jsem dloubavé bolesti. Jir. D vrtacím strojem vytvářeti otvor pod povrch zemský; dolovati. Slova na porubu nepromluví a vrtá, vrtá, jen se mu ty obratle ježí pod kůží. K. Čap. Vrtalo se nejen až ke skále, ale i diamantovými vrtáky do skály. V. Kolář. V listopadu r. 1880 bylo s vrtáním toho tunelu započato. Kosm. Při vrtání na naftu používá se vyrourované vrtné díry jako těžní šachty. Slov. veř. práva. D (o červech a p.) hrýzti, hlodati. Hrobové ticho, rušené toliko vrtáním červů do rakve, panuje kolem. Čech. Bylo slyšeti skřípání jeho péra, jakoby červotoč kdesi vrtal. Kun. To vše [správky přístrojů] nebyla vlastně práce, nýbrž hmyzí vrtání a kombinace s čímkoliv. Mah. Vlezl [škvor] koze do ucha a tak ji vrtal, že koza vyrazila z díry. Něm. A pak brouk žárlivosti počal opět vrtati. Jir. D krouživě pohybovati něčím někde. Dlaněma vrtal v očích, jako by je chtěl rozmačkat. Čap. Ch. Rozhází stavebnici po podlaze, vrtá prstíčkem v autě. Mateříd. Čekal na dvorečku, vrtaje do země bodcem své hole. Jir. Ve střevlí zátočině vrtaly [mihule] hlavami v písku. Tomeč. Ustavičně vrtala jehlou do klobouku, který jí seděl na vršku hlavy píchala. Til. D vrtati očima (co, kam) expr. utkvěle na něco někam býti zahleděn. Vrtám očima do dlažby, ani jsem nevzhlédl, kdo se tak těší ze setkání se mnou. Herrm. Vrtá očima podlahu, naslouchá tiše. Řezáč. Adam hubu neotevře a jenom vrtá těma očima. K. Čap. D mozkem, hlavou, v mozku a p. (komu) tkvěti v mysli, působiti starost někomu. Odmlčí se, ale zřejmě mu otcovo rozhodnutí vrtá mozkem. Svatoš. I to mu vrtalo v hlavě [jak mohl zadlužený zaplatiti]. Podl. Co jenom za tou truhlou asi může být? vrtalo kravařce hlavou. Glaz. Ale po chvíli jí včerejší řeči Brabcové znova začaly vrtat do mozku. Rais. Započínal hovory, aby potlačil to vrtání v mozku výčitky. Herrm. D (do koho, čeho) expr. pichlavě mluviti o někom, něčem, drážditi někoho, rýpati do někoho n. něčeho. [Předseda členům:] Nevrtejte do něho. Herrm. Zedníci mají od jakživa ruku pádnou a pocvičenou — tož nebylo divu, že každý si dobře rozmyslil další vrtání. Vrba. D vrtati se (v čem) otáčivým pohybem se pohybovati kupředu, prolézati někudy. A co se jich tu [chrobáků na cestě] s gustem vrtá. F. V. Kříž. Hluboko pod ní [těžní věží] se vrtají lidští brouci. Mart. Přen. Doktor se ještě spokojeně v peřinách chvilku vrtal šeptaje si. Jir. Z chalup do výšky ve spirálách vrtal se modravý kouř. A. Mrš. D vrtati se (v čem), vrtati (v čem, co) expr. pracovati piplavě na něčem, zabývati se piplavě, nimravě n. namáhavě něčím. Vrtal jsem se včera na zahrádce, země byla vlhká. Řezáč. Vrtal se [hodinář] jen a šťoural ve svých mosazných kolečkách a válcích. Her. Neustále měl co vrtati a opravovati na nářadí. Kun. Manka sedíc na lavici vrtala punčochu neuměle pletla. Rais. Nikdo ji neviděl, vrtala to tajně, ubohý tvor. Jes. Však tady mám výkres, hleďte, jak je složitě uspořádán a co to dá vrtání práce. Janík. D vrtati se, vrtati (v čem a p.) expr. důkladně něco prohlížeti, podrobně v něčem se probírati, rýpati. Je vůbec velice nepříjemné vrtat se v něčem, co neukazuje zrovna nejlepší vlastnosti. Dvořáč. Smlouval pachty, naléval rozum šafáři, vrtal se v odborných knihách a vymýšlel chytračiny. Řezáč. Vy nebudete nikdo spokojený, pořád jenom opravovat na sobě a na jiných, pořád uvažovat a vrtat. Šim. Pořád v něčem vrtala, ale jen muže si vybrala bez rozumování. Jes. Revidenti vrtali téměř do každé položky. A. Mrš. — V. t. vrtání a vrtaný.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 291
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 291
|