- vyjeti dok. (o člověku n. jiném tvoru) vozmo n. jízdmo vykonati jízdu odněkud. Vyjeli [jezdci] z lesa a již hnali se se stráně dolů. Jir. Ze zástupu janičářského vyjel nějaký vysoký důstojník turecký. Jir. Bída učí rozumu a Hoppovi se zdálo, že už vyjel z bahna na tvrdo že už překonal obtíže. Baar. D (o vozidle n. plavidle) vykonati jízdu odněkud. Za krásného podzimního jitra vyjel hlučně pohodlný cestovní vůz z Schönberského domu. Svět. Vyjede nám z lesíka naproti kočár. Rub. Musí prý se [pensista] zastavit zrovna jako tramway, která vyjela z kolejí. Mach. Na trati vyjel vlak z kolejí. Lang. Bydlí zde bratranec mého zetě a tím vyjelo všecko z kolejí dostalo se do mimořádných poměrů. Kun. Žel. vyjetí z kolejí samovolné sjetí železničních vozidel s kolejí. D (o člověku n. jiném tvoru) vykonati vozmo, jízdmo a pod. jízdu vzhůru. Pokynul Turečkovi, jenž u volném, pěkném klusu na pahrbek vyjel. Jir. Potom vyjeli [vozkové] do kopce ke dvoru „Rovinkám“. Herb. Tak vyjeli jsme na horu. Mach. Sport. slang Záleží jak na dobrém vyjetí neschůdných terénů, tak i na rychlosti. Ml. fronta. D (o vozidle) vykonati jízdu vzhůru. Ta šestisedadlová archa [auto] někdy jankovatí a nechce vyjet do kopce. Maj. D vozmo n. jízdmo opustiti obydlí, obyč. na krátký čas. Když byly [dámy] v hlavním městě, vyjely s ním [psíkem] v kočáře. Něm. Po obědě vyjela [kněžna] jízdecky. Havl. Sedí celý den na břehu moře, někdy vyjede na loďce daleko. Zey. Otčím vyjel na delší čas z domu. Jir. Na uvítanou Její Jasnosti vyjedete rejtharsky, a vinšem uvítáte. Jir. Ženich jí vyjel hezký kus cesty naproti. Jir. Komorník litoval, že není vrchnost doma, že musela vyjeti. Tyl. Hrabě s divokým dvojspřežím svým vyjel do krajiny. Herb. Prvním vlakem z rána vyjel si na venkov. V. Mrš. Vždy v neděli si vyjeli tak sami. Sova. Pecúch také si vyjel na pole. Herb. Řekla jsem, že si vyjedu, a jela jsem. R. Svob. D počíti jeti. Oba soupeři s jistého místa v polokruhu na sebe vyjeli a v setkání meči svými se utkli. Již při prvním vyjetí krvácel Racek v týlu. J. Pichl. Sport. (o koni, cyklistovi) startovati. D (co) jízdou, ježděním něco vyhloubiti n. opotřebovati. Její kosé pohledy neklidně se toulaly ve vyjetém štěrku. Jah. Venkovské silnice „tvoří“ se [v Uhrách] co nejprostěji: Jede vůz přes pole, za ním jede druhý, chce-li, pak v těchže kolejích vždy ostatní — jak tu cestu vyjedou, tak je. Ner. Leckde na povodí břednou až po nápravu, jinde projíždějí lesními úvozy, hluboce vyjetými. Pech. Také vojsko dosud bytující v ležení vytrhlo a táhlo vyšlapanou a vyjetou cestou hlavním vojskem. Jir. Rakousko je jediným státem v Evropě, v němž se za žádnou cenu neopouštějí staré vyjeté koleje ustálené zvyky. Mach. Že se snad také vyskytly případy, jež se vymykaly vyjetým kolejím, rozumí se při lidských povahách, i v tom konservatismu vytvořených, samo sebou. Rais. Přen. V dráze vyjeté sochařskou tradicí klasickou vzniklo ještě něco děl vyšlých z rukou mistrů. Matějček. D učiniti vůbec rychlý pohyb odněkud, vyklouznouti a pod. Zde nad pravým okem kule vjela a levou skrání zase vyjela. Bozd. Nedbal, že mu dýmka vyjela z úst. Jir. Tady ti to [šití] vyjelo, musíš to přešít! Včel. Krátká košile mu vyjela až k pasu. Podr. Pružné tělo její vyjelo náhle z jeho rukou. Svob. „Toho neučiníš,“ vyjelo prudce z Hanuše. Šmil. Nějaká drsnost vyjede z péra. Vrch. Ták — teď je po všem, vyjela z paní Sezimové dlouho zadržovaná nevrlost. Kronb. Mezi zčernalými jeho zuby vyjel sípavý vzdech. Čap. Ch. „A jej,“ vyjelo Pepkovi. K. Čap. Expr. Baghýra [kocour] několika skoky vyjel z trávy jako had. Herb. Domovník vyjel ze svého kumbálku podruhé. V. Mrš. Vyjel proti ní, a zaskřípav zuby, zařičel: „Ty jedna mrrrrrrcho-“. V. Mrš. Z lesa ostře vyjel stračí skřek. Rais. Již po třetí snad za dnešní noc vyjela mlynářka Holásková ze spaní. Nov. Vyřešil krásnou akci brankář vyjetím z branky. Ml. fronta. Tan. vyjetí druh tanečního pohybu, při němž se nohy vystřídají z přední do zadní 4. posice. D učiniti rychlý pohyb vzhůru. A z uzlíku na židli vyjedou do výše dvě slabé bezkrevné pěsti. K. J. Ben. Udeřil gong, světla zhasla, opona vyjela vzhůru. M. Han. Barometr vyjel do výše, a zdálo se, že již nikdy nesešplhá dolů. Šimůn. D (na koho) expr. prudce promluviti, obořiti se, osopiti se. Račte odpustit, že jsem tak hrubě na vás vyjel. Mik. „Ale tetičko,“ vyjela Milča najednou, „zapomněla sem se zeptat.“ Nov. „Nemůžeš dát pozor, kluku hloupá,“ vyjel naň otec. Šim. Ty na mne vyjedeš, a ještě naposled řekneš, že ti nepřeju toho, co máš. Svob. Tu povstaly častokráte třenice, že si ten neb onen z komptoru vyjel hrubě na ty české dělníky, na tu českou luzu. Pfleg. „A proč?“ vyjela konečně stará paní. Svět. Jajaja …, vyjel ze sebe mistr. V. Mrš. D (s čím) expr. rychle něco říci, prozraditi, oznámiti, vytasiti se s něčím. On vyjede hned se vším. Havl. Všelijak to zatáčel, obaloval, často se zamlčel, až konečně vyjel s pravdou. Jir. Julinka ale již vyjela se svou otázkou. Podl. Starý pan poštmistr vyjel nad to ještě s něčím jiným. Jir. D Hippol. vyjetí koně donucení koně k vrcholnému výkonu při závěrečně fázi závodu.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 669
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 669
|