- vynikati ned. (odkud) poněk. zast. konati pohyb odněkud ven, vybíhati, vycházeti. [Celý Kras] je samá jeskyně, samá prohlubeň, do níž náhle řeka nějaká s hukotem se vrhá — kam zaniká, nikdo neví, že zase zde či tam vyniká, je často pouhý jen domysl. Ner. V okně, jímž světlo ze světnice vynikalo, byly květiny. Hál. Při vzepření z visu prostého nejdříve hlava nad nářadí vyniká. Těl. soust. Jeť v jeho slovech kouzlo přepodivné; tak vroucně, z hloubi duše vyniká, že sotva duše odmyká. Hál. Přen. Je také pravda, že někteří autoři nezapadli dobře do Tainova programmu, že z něho vynikali, utíkali mu a rozbíhali se z něho. Šal. D Zast. vznikati. Vyniká hmota žlutohnědá zápachu chaluzíkového. Presl. Revoluce nevynikalí pojednou. Helf. Neznám jiného štěstí mimo to, jež z pevného spojení mezi národem a králem vyniká! J. Pichl. Strasti její a utrpení neplynou z její viny, vynikajíce z okolností od ní nezávislých. Staš. D (nad kým, čím, nad koho, co, z koho, čeho, mezi kým, čím a pod.) vyčnívati, přečnívati, přesahovati, býti patrný, viditelný. Převyšovali ostatní o celou hlavu, vynikali nad nimi jako velikáni nad trpaslíky. Prav. Zraky všech obrátily se na jediné místo, tam, kde vystoupil kněz v černé říze, vynikaje až po pás nad shromážděné. Jir. Jenom několik slunečnic vynikalo ze vší té divoké zeleni, pak v koutech něco vysokých kopřiv. Hál. Na zádech vynikaly jí hrbolce lopatek. Rais. Z ní [zdi] v určitých vzdálenostech vynikaly pilíře. Jir. Podala mu ruku v pletených polovičních rukavicích, z nichž jí jen holé konce prstů vynikaly. Rais. [Albrecht byl] tváře snědé, rtův odulých se zuby vynikajícími. Pal. Tehdejší průměr ročních oumrtí v obyčejných létech nad 80,000 nevynikal nepřevyšoval. Pal. D (čím) předčiti někoho n. něco nějakou vlastností, zvl. dobrou. [Domek] svým zevnějškem nad jiné vynikal. Jir. Byli pak Avaři postavy veliké, vynikali silou. Vanč. [Pavel] začal chodit na hrátky mezi děvčata, nad nimiž Dorla vynikala jemnějším způsobem, mravem i sličností. Něm. [Rod tento] vynikal zevnější nádherou nad šlechtickými v městě meškajícími plemeny. Svět. Z nadějných záletníků těchto nad jiné vynikali dva mladíci, jako stvoření pro první lásku dívčinu. Sab. Tak stáli naproti sobě mužové ti, vynikajíce duchem nad věk svůj. Choch. O stůl dále ještě sedí měšťané, z nichž ostrým jazykem vyniká starý Beran. Win. Proti brunetkám vynikají [blondýnky z Podluží] jakýmsi klidem. Herb. Lid náš vyniká schopnostmi a vtipem. Hol. Vyniká tento pravý jazyk lidu původností a čistotou národní. Havl. Hlavní město Lisabon vynikalo nejlepšími loděnicemi a shromažďovalo výkvět námořnictva ze všech zemí. Al. Vysk. D stávati se, býti zřejmým n. zřejmějším, jasně n. jasněji se ukazovati. Jasněji vynikala španělská stěna kvítkovaná před koutem na pravo ode dveří vedoucích do ložnice. Jir. Z něho [šera] obrovskými stíny vynikaly tmavé obrysy nedaleké doubravy. Jir. Při ostrém světle úplňku každá zkřivená větev vynikala. Rais. Nyní, když zář ohňová kolem se rozlévala, patrněji vynikala všecka podzemní místnost. Jir. Bledost černými vousy obličej jeho lemujícími ještě více vynikala. Choch. Malé rozměry [elektronek] vynikají ve srovnání s malou krabičkou zápalek. Týd. rozhl. Při dalším prohlížení vynikal každou chvíli nový rys. Čech. Byli bychom si přáli, aby obšírněji se byl rozepsal o předmětech, na nichž toto stanovisko obzvláště vyniká. Ath.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 534
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 534
|