- vyplynouti dok. (z čeho, odkud) vytéci, vyprouditi z něčeho, odněkud. Na papír vyplynuly z černého péra zelené čepičky! Jir. Na husté vrásky vyplynuly slzičky. Rais. Tak odtud krev a voda vyplynula. Čel. Přen. Jednou si však řekla, že její umění vyplyne naprázdno vyjde. Maj. D Řidč. plováním se dostati, vyplovati ven n. zespodu na povrch. Pustili živou kačici i piliny do trativodu, což za stejnou dobu na druhou stranu vyplynulo. Něm. Voda se vlní, až konečně vyplynula ven raněná kachna. Thom. Z hlubiny na vrch vody vyplynula zlatá ryba. Erb. Nad vodu vyplynula mladá ženština. Rais. Poznala dětskou nožičku, která vyplynula. R. Svob. Lehký sodík vyplyne vzhůru. Vot. Přen. Bytost jeho nemohla se smísiti se životem, když konečně z tlačenice té před pěti lety náhodou vyplynul. Svob. D Kniž. vůbec dostati se, vyjíti z vnitřku na povrch n. vzhůru; objeviti se, ukázati se. Bylo to včelstvo vyplynuvší z nedalekého oulu. Šlej. [Špatné doby] jevily se jako mráčky, když vyplynou na obzor. Třeb. Ale pak vyplynuly zvuky umíráčku zas, hlas smrti vál. Šlej. [Výkřik] dříve umírá, než z prsou mroucích na ret vyplynul. Kam. Jiná otázka mu vyplynula z úst. Kop. „A co čermáček?“ lahodně vyplynulo z Břízkových rtů. Rais. Byly to steny jako u dítěte, propuklé v celé bezmeznosti svého vyplynutí propuknutí. Šlej. Rozsvítila lampičku, z níž vyplynulo chabé světlo vyzářilo. Maj. V té strakatině vyplynula černá skvrna. Jir. Nebylo konce mihotavé směsi, ve které ledva jeden tvar vyplynul. V. Mrš. Znenáhla vyplynul na její tváři opět úsměv. Hlad. Přen. To znamenalo nad známkou z Argentiny dát vyplynout nedozírným dálkám vytanouti na mysli. J. Kadlec. A nyní v něm vyplynula na povrch vzpomínka na onen den vzpomněl si. Herrm. Příčina nevyplynula nikdy z tajemné hloubi své na vrch nebyla objasněna. Šmil. Jakmile bude příčina objevena, vyplyne na povrch jeho nevina zjeví se. Vrba. D (z čeho) vzejíti, povstati, vzniknouti, vyvinouti se jako následek z něčeho. Přísahám, že to nevyplynulo ze studia dokumentů. K. Čap. Účastníkům nevyplynou z toho žádné morální závazky. R. právo. Vyplynuly z toho soužití stálé srážky. Bass. Obyčejně to jak mluviti vyplyne samo z toho, co právě říkáme. Eva. V divoké pasáži z výšek se řítí zvuk akordů, z nichž vyplyne vlastní thema. Týd. rozhl. Muž vzpomíná na své prožitky, vyplynuvší z povolání. Jirát. Ta báseň přece vyplynula z nálady, která se nevrací. Č. Jeř. D Poněk. zast. uplynouti, minouti. Já jsem jist, že život náš vyplyne spokojeně. Šim. Celtové v neznámé době, však bez pochyby před vyplynutím třetího století, domácí národy vypuzovali. Šaf. D Zř. vplynouti někam. V té chvíli vyplynula Kateřina do sfér nehmotnosti. Čap. Ch.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 294
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 294
|