- vyslechnouti dok. (co) sluchem postřehnouti, sluchem vzíti na vědomí něco. Lidé řeč vyslechli. John. Blažena vypravovala o vyslechnutém hovoru. Maj. [Sluha] nepozorován celou rozprávku Petrovu byl vyslechl. Pfleg. Přijala poklonu chladně, jako dáma, která jich vyslechla už na tisíc. V. Mrš. Mělať za to, že ona před chvílí vyslechla milostné její tajemství. Vlč. Boubín vyslechl ze slov katechetových něco, co mu nebylo nemilo. Hol. D (koho) dovoliti někomu mluvit, nechati někoho něco říci. Musím vás žádati, abyste mi popřál na nějakou chvíli laskavého vyslechnutí. I. Klicp. Nadarmo Věková ještě znovu žádala, aby ji [Žalman] vyslechl. Jir. Klenka jej vážně a klidně vyslechl. Šmil. Slečna se ani neukázala a paní mne vyslechla jen s půl uchem. Sab. Vyslechni mne a pak poraď moudře! Vrch. D (koho) podrobiti výslechu, provésti s někým výslech. Svědci vyslechnuti, spisy přečteny. Staš. Jeden z členů komise učinil návrh, aby byli vyslechnuti také obyvatelé sousedního domu. Arb. V ustanovený den obesláni všichni sedláci, aby se dostavili na vrchnostenský úřad, aby byli o víře vyslechnuti. Rez. D (koho, co) zř. vyhověti někomu n. něčemu, vyslyšeti někoho. Snad nyní mladý pan učitel spíše vyslechnutí nalezne, a Prokop dostane kvinde. Tyl. Slibuji, že vyslechne-li se žádost má, přesně vykonávati budu všechny povinnosti řádu. Zl. Praha.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 250
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 250
|