- vysloviti dok. (co) lidským hlasem pronésti, mluvidly ze sebe vydati, artikulovati něco. Mamzel je chybně vyslovené francouzské slovo mademoiselle. Něm. „Colom“ je holub a zároveň vysloveno zní jako Colon. Vrch. „Proč pak si nesvlékneš ten kabát — tu čamaru,“ zahartusil strýc a zase se tak podíval, a to „čamaru“ tak výsměšně vyslovil. Šim. D slovy vyjádřiti něco. Neměla dosud tolik slov, aby jimi dovedla vyslovit vlastní velký žal, žal nad sebou. Maj. Je to chvíle přepamátná, jejíž radost těžko vyslovit. Jir. Nedovedu ti vysloviti podivnou náladu, která vzniká ve mně. Svob. Ten [bratr Řehoř]‚ obdržev skrze voleného arcibiskupa spisy Petra Chelčického, seznal v nich ducha sobě příbuzného, a četl vysloveno v jeho spisech, což dosud jemu samému dřímalo ve hlubinách duše. Jir. Jadrným, pevným hlasem vyslovil ve jméno mé strany jistou důvěru, že král J. Milost nedopustí mařit kompaktat. Jir. Vyslovila Nevážilovi svou vděčnost za jeho dobrodiní. Prav. Doňa Catalina v těchto spisech snad nějaké své přání vyslovila. Zey. Mohl bych zde na výstrahu jedno královské svobodné město uvésti, které mi však právě šetrnost vysloviti nedovoluje. Havl. Tu on vyslovil celou svou duši. Havl. Literatura má vyslovit člověka, celého člověka, tedy i jeho úsilí o změnu společenského řádu. Šal. D vůbec vyjádřiti, dáti najevo něco. Vláda [je] povinna předstoupit před Národní shromáždění, předložit svůj program a požádat je o vyslovení důvěry. Ústava. [Chtěl Arnoštovi] vyslovit soustrast. M. Han. Ten souzvuk míru, tahy andělovy ni verš, ni tón, ni barva nevysloví. Vrch. Co jsem cítil, to jsem vyslovil hudbou a zpěvem. Prav. Žil malíř, ten barev tóny vyslovit chtěl krásu mojí paní. J. Kvap. D vyhlásiti, naříditi, ustanoviti něco. [Kardinál] vyslovil proti měšťanstvu budínskému interdikt. Šus. [Mohamed] vyslovil v harémě stejnost a rovné právo žen všech. Ner. [Udavač byl odsouzen] k trestu smrti provazem, ke ztrátě občanské cti a vysloveno propadnutí veškerého jmění. R. právo. D vysloviti se (o čem) říci, prohlásiti své přání, mínění, názor a pod. o něčem. Teď vyslov se, co žádáš ode mne. Zey. Lékař se vyslovil, že musí okamžitě na venek. Podl. Vyslovil se velmi ostře o silničních orgánech. Čech. Vyslovím-li se o podniku, jenž sotva počal, činím to se vší skromností, ale také bez ostýchání. Durd. Jak se žena prve lekla, když se vyslovil o odjezdu z Prahy. Jir. Dopřála mi, abych zde u přítomnosti její se vyslovila. Zey. Proč jste se ji [milované dívce] nevyslovil? neřekl o své lásce. Rais. Záhy se vyslovil a odvezl si Anežku jako choť do malého baráku na Kubě. Jes. D (pro koho, pro co, naproti komu n. čemu) zaujmouti stanovisko (příznivé n. nepříznivé) vůči někomu n. něčemu. Zvolen je ten, pro koho se vysloví nejméně tři pětiny přítomných. Ústava. Promluvil o Smetanovi a Dvořákovi a vyslovil se pro Smetanu. Pekárek. Všichni vyslovili se pro rolnickou školu v Písku. Baar. V srdci na ně měla zlost, že se vyslovili proti Eliáši. Prav. Stavové hornolužičtí vyslovili se již ke konci listopadu pro uznání Ferdinanda za svého pána. Rez. D (z čeho) zř. vyjádřením něčeho si uleviti. Stačí mu, že se vyslovil z tísně a muky chvíle. Šal. — V. t. vyslovení, vyslovený.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 474
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 474
|