- vyzvati dok. (imper. vyzvěte i vyzvete) (koho k čemu) dáti někomu příkaz, pokyn k něčemu, vybídnouti, pobídnouti někoho. „Promluv s ní,“ vyzvala jej v náhlém rozhodnutí. Jir. Karbaníci [jej] vyzvali, aby si hodil s nimi očko. Herb. [Kanovník] vyzval správce a sládka, aby šli s ním. Jir. Koho [myslivci] vyzvali, musil opustiti práci a jít. Jir. Vyzval ženu k tanci. Svět. Vyzval Sohraba na souboj. Zey. Scházela ti již jen rukavice, abys byl vyzval Jiskru na kordy. Hál. Přišla vyzvati hosta k čaji. R. Svob. U větších a rozumnějších dětí vždy stačilo, aby je otec neb matka přátelsky vyzvali, aby přestaly dělat, co jim není dovoleno. Hruban. Spis ten vyzval mnoho odpovědí vyvolal. Zel. D Zast. vyzvati na souboj. [Neměla] žádné vědomosti o tom, že syn její pěvce vyzval. Stroup. Důstojník vyzval Stanislava, ale padl v souboji jeho prvou ranou. R. Svob. Z tohoto výstupu pošlo, že se vyzvali [Angličan a Arcibald]. Sob. D (co) poněk. zast. zvaním získati, při zvaní (na divadelní představení, na koncert, ples a p.) něco získati, dostati; vybrati něco. Posledně jsme [herci] nevyzvali v celém městě všeho všudy ani 6 zl. Jir. Vyzve se osmnáct stovek, sedmnáct stovek stojí sál a dekorace a taneční pořádky a elektrika a fiakry. Herrm. Čím kdo více vyzve, tím domýšlivější je na svou hereckou přitažlivost. Kronb. — V. t. vyzvání.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 432
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 432
|