- vzadu adv. na zadním místě, na konci, na opačné straně (op. vpředu, napřed). Vzadu za Potěšilovou a Holoubkovou chalupou bylo slyšeti přitlumený hovor. Rais. Vzadu za lidem kráčel bídný, skoro otrhaný muž. Prav. [Měl] střevíce po stranách v zadu sešlapané. Pfleg. [Ve vlasech] leskl se mu vzadu mosazný hřeben. Jir. Šaty její [byly] vystřiženy z předu i vzadu. Tomek. Spisovatelka přidala vzadu některé jazykové vysvětlivky. K. Pol. Různí pasíři, zámečníci, mosazníci byli odjakživa v Čechách [mezi cechy] vzadu mezi krejčími a ševci na posledním místě. John. Chodil potom po dvorku, ruce vzadu složené na zádech. Rais. Povždy měla oči napřed i vzadu všecko viděla, nic jí neušlo. Šmil. Byla naděje, že se [opice] odnaučí chytati si blechy ve společnosti, škrábati se vzadu na zadnici. Haš. Těl. leh, podpor, vis vzadu. D zůst(áv)ati, bý(va)ti vzadu zpozditi se, zpožďovati se. Čahoun Záruba přidal do kroku, aby nezůstal vzadu. K. Čap. Když šel do kostela, zůstával vzadu, aby ji nedohonil. Prav. Divadlo má s časem pokračovat a ne za všemi ostatními vzadu pokulhávat. Havl. Ó netajme si, oč jsme za ním [Kollárem] v zadu! Vrch. Ale jednou Frantíkovi, jak se říká, ostala noha vzadu, Frantík přišel k ránu. Maj.
- vzadu předl. s gen. lid. za něčím. Vzadu procesí toho belhá kulhavý chromán. Staš. Vzadu chalupy jest chlév. Rais.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 239
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 239
|