- vztek, -u m. prudký hněv, krajní rozhořčení. Vztek, stud, trpkost, lítost hnaly mně krev k hlavě. Šim. Jan Maria třásl se vztekem. Zey. Regenta chytal vztek. Jir. Antikvářem lomcoval vztek. Stroup. Je vidět, že to v něm vaří vztekem. K. Čap. Nemohouce si vylíti vztek na bojovnících, mstí se na jejich ženách. Hol. Ať má vztek! Herrm. Oko jeho zašlehlo vztekem. Jir. Hrabě spráská mne ve vzteku bičem. Herb. Viktorka hlasem plným vzteku křičela. Něm. Gauss, vztekem zblednuv, vyskočil. Jir. Dole vzteky plakala Tereza. Baar. Cítí se pokořen, až se mu tlačí do očí slzy vzteku a lítosti. K. Čap. Je to k vzteku! Herrm. Baba mohla vztekem puknout. Něm. Rozlámal vzteky držátko. K. Čap. Mám ten dům vzteky rozházet? Herrm. Když jsem byl bit, dostal jsem takovou zlost, že jsem vztekem nevěděl, co mám dělat. Hruban. Přestali na něho mluvit. A to Bořek nesnášel. Překousával v sobě vztek. Bernášková. A nyní je to s ním ještě horší, div si vzteky nos neukousne. B. Říha. Lid. Jirsák měl děsného vzteka. Poláč. D Kniž. (o živlech) nezkrotnost, divokost, nápor. Teď však vztek se živlů rozvázal. Quis. Jí [lípy] nedotkne se větru divý vztek. Leg. Vztek moře zkrotl zas. Heyd. D Zř. pl. projevy vzteku, zloby, hněvu. Král oslovil [arciknížete] trpce, že rozbroji dal vzrůsti ve vzteky tak neslýchané. Pal. Marné vaše proti nám jsou vzteky! Havl. Jejich vzteky jsou marné. Dyk. Přen. Vlna za vlnou šla k hradišti a tak bila do valů, že proti jeho vztekům sama lítice je holým kuřátkem. Vanč.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 353
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 353
|