- zabrati dok. (1. sg. zaberu, 2. zabereš) (co) něčeho se zmocniti, něco obsaditi, přisvojiti si, provésti zábor, zvl. úřední. Neusadilť jej tu pán, jej a několik drábů proto, aby se staral o cizí tvrz, násilím zabranou, ale aby z ní hodně těžil. Jir. Rodiče mu zatím zemřeli a rodný domek zabral zatím mladší bratr. Kytl. [Napoleon] o své vůli zabral Oldenbursko. Jir. V Asii Angličané z Indie zabrali Burmu a západní část Siamu. M. Volf. Obec pražská zabírala domy opuštěné uprchlými nepřáteli, zabrala i Králův dvůr, jehož dědicem byl ten vtělený Antikrist Zikmund. Bass. Tatáž žurnalistika zabrala nám také některé síly belletristické. Ner. Mnozí čekali, že celý kraj zaberou Němci, k vůli dolům. Ale nezabrali, nebylo třeba. Německá akciová společnost to zabrala. J. Marek. Práv. zabrání opatření trestního rázu, jímž má býti postižen jednotlivý předmět majetku vinníkova. D (co, koho) zaujmouti prostor někde, vyplniti něco n. někoho; svými rozměry, významem si vyžádati uplatnění někde. Staré, omšené jedle a smrky zabraly tu skoro všechno místo. Jir. Řady vozů zabraly všecku silnici i pole při ní. Jir. Začalo se honit. Zabrali jsme dvakrát i paseku při hájovně. Herb. [Lovci] zabrali kruhem velikou léč. Sum. Konečně zabral hráčský postoj. Šrám. Nevěděl jsem dosud o ní, byv zabrán starostmi o sebe a své nějaké uklidnění. Mah. Nesmíme si ovšem mysliti, že pouze spisování této knihy zabralo veškerou činnost básníkovu v tomto desítiletí. Vrch. Novější dobou ovšem i noviny zabraly široké vrstvy čtenářstva. Jir. Byli zabráni patrně všichni zajímavým hovorem. Mach. V slabém osvětlení lampičky zabrala jí nejprve zrak kamenitá, vydrolená stěna stáje zaujala. Preis. Zabrala je [zvířata] do okruhu své péče, ale také je postavila na první příčel svého životního vzestupu. Maj. Mysl. zabrati leč obstoupiti leč a hnáti ji. Zabrati stopu (o loveckém psu) pustiti se po stopě. D (co) zaujmouti, vyžádati si nějakou dobu, nějaký čas. Mnohá noc probděna, i mnohý okamžik, jenž věnován býti měl zotavení, zabrán prací neobyčejnou a mimořádnou, prací unavující. Pfleg. D (do čeho, več, čím) vykonati počáteční pohyby nějaké činnosti, zasáhnouti, vniknouti do něčeho, v něco, něčím. Dva lidé postaví se naproti sobě a vějičkami zrno přehrnují. Když zaberou, dříve než přehrnou, třetí z dížky nalije na zrno oné vody s vápnem a popelem. Hol. Pan Dundr ji [kytaru] sňal, ofoukl zaprášený hmatník, obemkl krk, zabral v struny. Herrm. Pár ocelových drápků zabral v určité poloze pásu do perforačních otvorů a stáhl pak pohybem dolů film o výšku jednoho obrázku. Smrž. Konečně je hoch unaven. Zabral ještě několikráte silně do vesel a dostal se blízko ku břehu. Šrám. Odsunul loďku, vstoupil do ní a zabral lehce vesly. R. Svob. Již ta okolnost, jak si zabere [pes] vítr, jak si zajde ke krytu, stačí úplně k posouzení jeho hodnoty. Houska. Sport. zabrání účinný pohyb vesla vodou. D (co, čím) pracovně něco zmoci, obyč. nějakým nástrojem. Hrnec vody zabraný rasoškou nabraný. Jir. To se musíš [při mytí podlahy] vrátit při každém zabrání vždy znovu na místo, které jsi na krajích již vysušila, a ještě jednou je čistou vodou přepláknout. Maj. Na bramborové pole chodí v noci divocí kanci, zaberou ruchadlem zubů, na jednu zápřež vyryjí celou brázdu. Olb. Osvětlení, jehož se struktuře daného jazyka dostává analytickým srovnáváním s jinými jazyky, je nám tak důležitým zdrojem poučení, že je nesmíme pomíjet, chceme-li při výkladu jevů jazykových zabrat dost hluboko. V. Math. D (o potahu) začíti táhnout náklad; (o motoru, stroji a p.) přijíti do chodu, běhu; (o jiné věci) projeviti účinek; (o osobě) expr. úspěšně začíti. Halaš dospěl do průjezdu, právě kdy zabrali koně zapřažení do Kratinovic kočáru. Štech. Vyhoupl [se] z mírně jedoucího vozu, který v zápětí poskočil, jak koně nanovo zabrali. Kop. Chopí se opratí, mlaskne, koně zabrali a jedeme. Pujmanová. Jak vlak náhle prudce zabere, padne bokem na pana Koledníka. Mor. Stroje znovu zabraly a řev silných motorů se smísil s houkáním sirény. Řezáč. U mnohých pacientů v podobném stavu hormonová léčba výborně zabrala. Hruban. Stačí ho [hormon] podávati v poměrně malých dávkách a jedinou jeho nevýhodou je, že nezabere ihned a že to trvá několik týdnů až měsíců, než je nemocná vyhojena nezačne působit. Štefl. Kašel ho krutě unavoval a vysiloval, utišující léky nezabraly. O. Schein. Expr. Platu měl 48 krejcarů denně mimo zaopatření, což byl pro mladíka, který nemohl nikde zabrat, příjem velmi slušný najít zaměstnání. Bass. Tak jsem toho klacka Neťuku dneska skřípnul. U tabule ani nezabral nezačal mluvit. J. Žák. „Touha“ psána v období 1903—1904. Jak často jindy, tak i tentokrát byl počátek dosti nesnadný, než jsem zabral. V. Novák. D (co) založiti něco. Má taktéž kroj krásný, modré, široké, pod koleny zabrané spodky. Ner. Podle potřeby upravíme sukni v pase, buď zabereme, nebo povolíme švy. Ozv. Originelní je ozdoba [šatů] tvořená buď jemně zabranými švy nebo stepováním jinou barvou. Týd. rozhl. Emajlové pláště, průhledné neb neprůhledné, jichž podklad je leptáním či snad rytbou odstraněn a jež jen na kraji jsou zabrány do kovu. Ner. Šedivé oči užívaly skel, zabraných do černé kosti. Ner. D (o rybě) uchopiti návnadu. Dnes mi zabral kapr tučný. Svob. Expr. Ctitelů měla dost, ale vážně zabrat nechtěl žádný. Mor. Kdyby váš Toníček nechtěl zabrat, to jen mu zahrejte, že si máte někoho jiného brát. Hned bude svítit očima. Štech. Ze začátku nechali párkrát vyhrát venkovského výrostka a teprve, když „zabral“, začali ho oškubávat. H. Dvoř. D filmem n. fotografií zachytiti, zobraziti něco. Ani otrlí filmoví operatéři, reflektoristé, se neubránili pohnutí z té výtečně zabrané štědrovečerní scény. John. D (co kam) pojmouti, zahrnouti něco někam. Já už mám takovou nemoc, že nemůžu povolit, když si něco do hlavy zaberu. Hol. Takovou hloupost si zabereš do hlavy a mučíš se tím. Sum. D zabrati se (do čeho, čím) začíti se intensivně zabývati něčím, oddati se, věnovat se něčemu, ponořiti se do něčeho. Vyhledal si někde tichý kout a zabral se do knihy. Šmil. Já jsem šel dále do lesa, a zabral se tak do své práce, že jsem na vás docela zapomněl. Něm. Brzo zabrala se do hospodaření tak, že jí bylo vše jedno, zdali se provdala z lásky anebo ne. Podl. Pán byl mrzutější, málomluvnější, víc a víc do sebe zabrán. Jir. [Páni] byli zabráni v hovor. Neff. Se vším svým fanatismem se zabral do myšlenky konspirační. Bass. Mně byla nejmilejším díkem hltavost, s jakou se do šunky a vína zabral. Čech. Vojtěch se tak zabral do tohoto předsevzetí svého, že si hleděl svoje chování u Horských a naproti Lidunce upraviti v hotový systém. Hál. A opět se zabrala v předešlou bezcitnost. Choch. Kosma [je] zabraný do důležitého hovoru. Krah. Pootevře dveře do vedlejšího pokoje, jejichž průzorem je viděti Smetanu zabraného do práce. Mař. Sedávali [jsme] doma kolem osvětleného stolu v zabraném poslechu předčítajícího hlasu. Vodák. Usedl jsem pod strom blíže zde, pak zabral jsem se novinami. Herrm. D (do čeho) vniknouti, proniknouti do něčeho. Vichřice zabrala se do pláště a hnala ji ku předu. Jahn. Pomyslete sobě dvě dlouhokrké japonské kytary či „samsie“, potažené strunami; do těch strun zabere se lidská ruka jako při pranici do vlasů. Ner. Vítr se spustí dolů, zabere se do chalupy a kvílí v oknech. Neč. D (kam) zast. odebrati se, pustiti se někam. Sotva se dočkali rána, oba se zabrali k poustevníku, aby jim dal pokání. Schulz. S počátku roku zabral se král Sigmund z uherských zemí do Volyně ke slavnému sjezdu knížat v městě Lucku. Pal.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 526
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 526
|