- zahnouti dok. (co) něco ohebného stočiti, ohnouti. Převazovala listy stužkami a četla úryvky vět, pokud bylo možno zahnouti růžky. R. Svob. Vzala nožík, aby jím odlouplé zlato do patřičného místa zpět zahnula. Zey. Můj muž měl silné kníry zahnuté vzhůru. M. Han. Zahnul si vous se rtů mezi zuby vtáhl. Mach. Stále viděl ten ostrý loket a to zahnutí prstů. Svob. Zahne se [stepovaná obruba] jako obruba obyčejná s tím pouze rozdílem, že se k zahnutí vždy nit z plátna vytáhne přeložení. Květy. [Tvář] stínila střecha klobouku, nad spánkem do výše zahnutá zvednutá. Jir. Paprsků slap zdál se padat z rubínů, zdobících těch berel konce, krásně zahnuté vinuté Zey. Lid. [Ovčák na psa:] „Odežeň ovce od ovsa!“ „Zahni je k mezi!“ zažeň stranou. John. D (co, čím) pohnouti, pootočiti něčím. Hned zlatem všechno chytí, jak jen vánek zahne kdes větví opodál. Jak. Hlav nezahnuli ani na pravo ani na levo, pohříženi ve svůj zpěv. A. Mrš. V úsměvu pohlédla mu do tváře, ale pak ihned hlavu zahnula zase na levou stranu. V. Mrš. D změniti, otočiti směr chůze, jízdy, zabočiti, dáti se stranou. Zpravodaj minul muže, zahnul kolem rohu na vltavské nábřeží. John. Teď zahnul za roh. Zey. Když již kolem místodržitelství zahnout chtějí, hrne se jim od sněmovny celé množství lidu vstříc. Ner. A zahnuli přes „Můstek“ na Koňský trh. Jir. Když zahnuli k Potěšilovu stavení, Holoubek se zastavil. Rais. A znovu usedavý pláč se jí zmocnil, když konečně loď zahnula a město zmizelo za pohořím. Hál. Ku prosbě jich zahnul Ilja do domu zajel. Erb. Dlouho bylo by trvalo, než bych byl opět zahnul do kolejí všedního žití vpravil se do všedního života. Podl. Zahnul s hovorem na jinou cestu začal hovořit o jiném. Šmil. Cesta zahnula k severu. Jir. D zahnouti (za roh, kramle) vulg. nepozorovaně odejíti, zmizeti, utéci. Kluci, kteří zůstanou na palubě, mohou i s Francjosefem [válečnou lodí] krásně zahnout a nás nechat v rejži. Škába. Zahnul kramle. Lid. nov. Umění zahnouti za roh vyhnouti se zkoušení. J. Žák. D Vulg. porušiti věrnost (mileneckou, manželskou, stranickou a p.). Pro toho chlapce, kterému občas zahnula, řekla slečna, že to slyšela. Čes. sl. Tak prý mu Maruška řekla, „že mu studánka jednou zahne.“ Lid. nov. I komunisti tomu teď porozumí, proč Pinák zahnul zradil. Bojar. D Argot. ukrásti něco. Dřív to byl jinej med pro zloděje. Dneska přijde a nenajde nic, co by mohl zahnout. Nár. p. D zahnouti se ohnouti se. Ale když se soustředil do té míry, že byl připraven vyrazit kupředu, kdy se mu konečky prstů zahnuly přebytkem síly, řekla Kateřina. M. Han. Hrot [nože] se zahnul od tvrdé lebky. Hol. Viselť na prsou mu kříž měděný, ten se zahnul [střelou], v prsa se mu vetknul. Durd. D Zast. a lid. změniti, otočiti směr, zabočiti. Jak vjeli do lesa, zahnuli se na dlouhou cestu. Svob. Sotva se zahnuli do uličky, tu mu zahvízdala hůl okolo hlavy. Tyl. Jak uzříš, že se zahnu za skal rohem, pak můžeš jíti. Vrch. Viděli, že silnice se zahnula náhlým úklikem. Staš. Jak ouval v pravo se zahnul, zmizeli i poslední z Bubnovy korvety. Jir. D Zř. nahnouti se, nakloniti se stranou. Z oken vidělo se do farské zahrady; když se zahnul v pravo, na celé náměstí. Něm. — V. t. zahnutí, zahnutý.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 201
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 201
|