- zajmouti (zast. zajíti) dok. (příč. zajal, zajat, ob. zajmul, zajmut, přech. zajav, subst. sloves. zajetí) (koho, co) vzíti někoho, něco do zajetí, zabrati, schytati, zvl. jako válečnou kořist. To [chromou nohu] mám od Kunovic vrchu, z bitvy, když jsme tam zajali zetě císaře tureckého. Jir. Náhle vyvádělo vojsko [na cvičišti] útok, obklíčilo a zajalo všechny v zahradě se nalezající — děti i s chůvami. Ner. [Kyrysníci] odváděli s sebou zajaté Chody. Jir. To je znamenité! Karel IV. je zajat tedy se svou ženou na Karlštejně! Vrch. Tato panna je v moci zlého černokněžníka, v železném zámku zajata. Erb. Král dal jej [Záviše] konečně lstivě zajmouti. Tomek. Zajatý lev v kleci přešlapuje za hustými mřížemi s nohy na nohu. Baar. A zajatého dobytka přihnali prý [táboři] s sebou v takové hojnosti, že prodávali 15 krav za dvě kopy grošův ukořistěného. Pal. Voj. zajmouti nepřítele. D vůbec zmocniti se někoho, něčeho; vzíti do zástavy, zabaviti. Pán zajal krávy kováři, že spásly jeho pole. Heyd. O, kdyby je [husy] dopadl ve škodě polní hlídač, jistě by je zajal. Baar. Slavný soud mi nařídí: jdi, zajmi, co najdeš, a napiš protokol. Herrm. [Soudní vykonavatel] byl v zapisování zajmutých věcí právě u dvou koní. Staš. Dali se [koně] před ním na útěk, nechtíce se mu dáť živou mocí zajati. Svět. Vavřín zajal kozy a šel domů. Uh. Přen. Vrhli [se] do práce, aby svým dílem unikli času a provedli svůj objev dříve, nežli je smrt zajme. J. Kadlec. D Zast. zatknouti někoho. V Polehradicích zajati byli brzo na to dva zbojníci. Herb. Jak je [zatčené zloděje] dále vedli, hrozný křik houfce kolem se vzmáhal. Zajatí, rychtář a jeho pacholek i pomocníci, i náchodský mušketýr v tom proudu zmizeli. Jir. D (koho čím) vzbuditi něčí pozornost, zájem něčím; zajmouti se (čím) zř. obrátiti pozornost, zájem na něco. Jejich nadšené, ohnivé řeči zajaly její blouznivou mysl. Jir. Její bytost, jméno, smích, řeči zajaly celou naši bytost. Mach. Jste jediná žena, jež mocí neodolatelnou zajala srdce mé. Jeř. Na dlouhé pouti za literaturami různých národů zajalo leccos z poesie cizí duši mou. Vrch. Znenadání loďka k břehu je blížící upoutala a zajala moji pozornost. E. Jel. Oslnila mne Morava a zajala vlastně pro celý život svým svérázným kouzlem. V. Novák. Pak zajalo jej dílo samo, nová Mozartova opera. Jir. Mladý cikán pozorně poslouchal celý povídkou zajatý. Mácha. Maršík byl ustavičně v zajetí svých myšlenek. Poláč. Podívám se do světa a zajmu se věcmi, na něž mi nyní nezbývá kdy. Lang. Mnoho k tomu přispěla, aby se mladí lidé poznali a pro sebe se zajali. Svět. D zajmouti (co koho) zast. a kniž. zaujmouti, zabrati nějakou prostoru, osobu n. věc. Záplava šířila se daleko na břehy, zajala celou hladinu vltavskou. Hál. Páně Matoušovy [šaraváry] zajmuly samy skoro půl dvoru. Havl. A zajali [Pečeněhové] r. 892 jich sídla [Bulharů]. ČČM. A místo moje mladší zajme druh. Heyd. Div ruce nerozpřáhnul, aby do náručí zajmul a v náručí svém sevřel Josífka. V. Mrš. Marijana nezajmula ještě ohromnými svými rty v rukou se jí třesoucí sklínku s šodó, když v tom na prahu kuchyně se objevila pajmáma. V. Mrš. Skokem stál u dívky, snaže se zajati obě její ruce. Příl. Bára zajala druhou stranu kmene [javoru]. Jir. Kus světa zajal očima. Uh. Hluboké noci němý stín daleké kobky zajme klín. Mácha. K nim [křesťanům] stanovisko zajmout určité [je třeba]. Vrch. Zajata okolím, jež přerůstala spanilostí svého ducha, nikdy jakoby se necítila v tomto světě zcela doma. Naše d. Pak zajala ji opravdu dřímota. Podl.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 460
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 460
|