- zamykati ned. (co, koho) zavírati něco n. někoho na zámek, zavírati klíčem. Taťka zamykal a ještě jednou vzal za kliku. Maj. Sundala trepky přede dveřmi a zamykala zámek kuchyně. R. Svob. Povzdychl si, zamykaje víko na dva západy. V. Mrš. Zamyká dveře za sebou a před dveře staví se stráž. Baar. Své vozidlo dobře zamykejte. Auto. V Čechách nezamykání stavení trvalo až do světové války. Hol. Na noc musili ji zrovna zamykati v komůrce. Herb. Zamykal se ve své šatně. K. Čap. Tu jí bylo, že nesmí vyjíti z domu a že se musí zamykati. Svob. Přen. Zamykal své srdce na sedm zámků byl nepřístupný citům. Vrba. D (co) vůbec zavírati něco. [Mříží] spatřuješ kámen co dvéře, zamykající její domácí svatyni. Ner. Zamyká pěsti, zatíná zuby svírá. Čel. Hospodář jal se rukou zamýkati ústa Bognarovi. Win. Oči se mimovolně zamykaly. Hol. Na rozchodnou si podali ruce, napevno zamykajíce mezi sebou tajemství odplaty. Drda. Má poesie — bujný prales, jenž mnoho tajů zamyká. Mach. Les mu průhled zamyká znemožňuje. Krás. Upřený pohled této tváře zamyká mu rty působí, že mlčí. Schein. Však ústa se [kněžně] zamykala nemohla promluvit. Havlasa. Přen. Vazba ho naučila zamykat svůj obličej, aby nic z vnitřního hnutí do něho neproniklo. K. J. Ben. Staruchy uměly zaříkávat, spravovat klouby, zamykat rány, vyhánět neduhy. Tomeč.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 183
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 183
|