- zastavovati ned. (koho, co) způsobovati, aby někdo n. něco ustalo v chůzi, jízdě a pod. pohybu. Věkovi musili kolikráte stanout; zastavovali je známí z města i z okolí. Jir. Proč zastavovat splašeného koně, který ohrožuje dítě, když nejsem kočím? Zápot. Hlouček mlčky vstupuje do vyjeté cesty a zastavuje tak saně. Olb. Tvrdé boje o touš, ve kterých všichni hráči uplatňovali zastavování hráče tělem, neposuzovali rozhodčí vždy správně. Ml. fronta. [Kristus] také světem chodil, a nikdo ho nezastavil, co mne zastavujete? Hál. Zastavoval si krev, která mu srčela z pravice. Jir. Mysl. (o psu stavěči) zadržovati zvěř. D ustávati v chůzi, jízdě a pod. pohybu, zůstávati stát. Následující dny zastavoval Majer velmi často před touto podobiznou a vnímal v duši svou jemné tahy její. Svob. Martine, jeď a nezastavuj až u pana rady. Kosm. Také ostatní povozníci rádi tu zastavují na tu dršťkovku a štamprle. Šlej. Vlak zastavoval. M. Han. Šestkrát denně tudy projížděly veliké expresy, aniž tu ovšem zastavovaly. K. Čap. D (koho, co) způsobovati, aby někdo n. něco ustávalo n. ustalo v nějaké činnosti n. aby nějaká činnost n. děj ustaly. Druh za druhem zastavoval stroj. Staš. Proto také dostávalo se listu opětovných výstrah od vlády, list byl zastavován. Naše d. Přitáhliť tam něco zvláštního, což oči vábilo a kroky kolem jdoucích zastavovalo. Jir. Myšlenka, že by pološílenství se i u mne objeviti mohlo, mrazila mi arci krev a zastavovala tlukot mého srdce. Zey. Vyšly statisíce lidí do ulic, zastavovaly práci. M. Volf. V obchodě bylo prohlášeno, že platy se zastavují. Podl. Tech. uváděti jdoucí stroj do klidu. D (co komu) stavěním se někam něco někomu zahrazovati. Lidé dívali se na mne jeden mrzutě, že mu zastavuji cestu, druhý lhostejně. Podl. Zastavuje nám cestu [biletářka] poznavší cizince. Ner. D pokrývati něco stavbami a pod., obestavovati něco. Byl to nábytek z lepší doby, jímž scházející rodina raději zastavovala skrovničký prostor své domácnosti. Čech. Nyní se zastavují zahrady, dvory nejsou skoro žádné. Ner. Zastavování Prahy zůstalo při staré ledabylosti. V. Mrš. Všech těch sto věží zastavovat budou mořem ohavnou břidlicí krytých činžáků. V. Mrš. Druhý způsob zastavování Hradčan byl od prvého rozdílný. Ant. Novotný. D způsobovati utkvění něčeho na určitém místě, dávati něco do určité polohy. Melchiora zastavovala na něm často v poslední době podivný pátravý zrak. Šal. D Zeměd. dávati hospodářské zvířectvo na výkrm. D Zř. stavěti na oheň k vaření. Naschvál jí to děvečky dělaly, že když na oběd zastavovaly, daly hrnec jablek vršitý. Pitt. D (co) dávati něco do zástavy. Žena zastavovala peřiny, šatstvo a prádlo, aby neumřela hladem. Prav. Latinská zástavní listina prvního Lucemburka na českém trůně nám prozrazuje, že tento „král cizinec“ zastavuje asi v době peněžní tísně bělčické a oujezdské zlaté doly jihočeskému velmoži Petru z Rožmberka. L. Steh. D zastavovati se ustávati v chůzi, jízdě a pod. pohybu. Obcházel stavení, každou chvilku se zastavoval. Rais. Rád se zastavuju s pasáky. Herb. Každý okamžik zastavuje se průvod a vozkové řvou každý svou. Ner. „Teď teprve jsem zde paní!“ zašeptala, zastavujíc se před dlouhou oponou, se zdí pokoje splývající. Svět. Konečně se povoz zastavuje, koně unaveni sobě vydechují. Jir. Vůz se zastavuje a naši pracovníci vystupují. Lum. Oči jeho se na všem dychtivě zastavovaly. Šrám. Martin se s nimi zastavoval z nutnosti na několik slov. Dubňan. D zacházeti, vcházeti někam na krátkou dobu. Zastavovali se lidé dole ze vsi i z okolí u ní na radu a pro pomoc. Jir. Zastavoval se v hospodách, aby o bohatých nevěstách se dověděl. Prav. D (o osobě) ustávati v nějaké činnosti; (o pohybu, činnosti) přestávati, ustávati. Kníže slyše pacholíkův přívětivý hlas tu a tam se zastavoval ve svém konání a naslouchal mu. Vanč. Při poklízení zastavoval se každou chvíli. Něm. Srdce moje zastavovalo se strachem. Zey. Tlukot mého srdce zastavuje se. Zey. Vřetena tichla, kola se zastavovala. V. Mrš. Ústa se nezastavovala. Šrám. Často zastavoval se mezi vypravováním. Podl. Zpropadené hodinky — pořád jsou u hodináře a pořád se mi zastavují. Herrm. Ale tu se člověku rozum zastavuje přestává chápat. Svob. Vše právě v nejlepším vývoji se zase zastavovalo. Svět. Řecké umění se zastavuje, přemoženo formou. Lit. noviny. Práce se nezastavovala v svém chodu ani za nemoci. Prok. Také vývoj jazyka se ani na okamžik nezastavuje. Ertl. D (před čím) vyhýbati se něčemu. Krutost tehdejší doby nikde se nezastavovala před kolébkou. Vanč. Skepse se nezastavuje před nikým a před ničím. Šal. Strach před úsudkem ciziny nezastavuje se ani před grimassou cestujícího žida. V. Mrš. D (nad čím) diviti se něčemu. Pomalu se tak skutečnost vžila — a při setrvačné povaze venkovanů bylo přirozeno, že potom se už nikdo nad ní nezastavoval. Vrba. Biskupové nad smělou řeči takovou se zastavovali. Helf. Lidé se nad touto jeho prací zastavovali, zase po svém zvyku hlavami povážlivě kývali. Třeb. D (u čeho, při čem) věnovati něčemu pozornost, hovořiti, jednati o něčem. Pořád a pořád zastavovali se u všedních věcí. Herb. Myšlenky loudavě se zastavují u té hrstky prokletých desítek. Jah. Bylť pan Bolehlav duch věčně hloubavý, při všem se zastavoval. Čech. Ale při mnohé zas se zastavuji věci, překvapena jsouc výtečností toho či onoho zařízení předků. Svět. [Táboři] nezastavovali se při mírné kritice nespokojovali se jí. Pal.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 272
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 272
|