- zavazadlo (zast. zavazedlo), -a n. předmět, který s sebou má cestující s cestovními a j. potřebami; tlumok, kufr, brašna, balík a pod. Neměl s sebou ani uzlíku, ani nejmenšího zavazadla. Herb. Větší část mých zavazadel byla už odeslána na nádraží. Arb. Cestující již vstávali, brali svá zavazadla a chystali se k odchodu. Rais. Šli k výdejně zavazadel. M. Han. A zakrátko jste si již balil malé cestovní zavazadlo. Lang. Lidé v diplomatických zavazadlech měli být propašováni do Prahy. Svob. nov. Knížata konečně svolili ke svobodnému jejich [českých šlechticů] odchodu i s zavazedly. Pal. Žel. zavazadlo předmět podaný cestujícím k přepravě a s ním přepravovaný. Ruční zavazadlo které si cestující bere s sebou do vozu. D Zř. čím se něco zavazuje, obvazek. Slepí odvázali [ve schůzi žebráků] zavazadla s očí. Hál.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 128
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 128
|