- zdroj, -e m. kniž. místo, kde prýští, pramení, vyvěrá voda; pramen, zřídlo, studánka. Řekám nelze téci nazpět k zdroji. Mach. V písčitém moři k zdroji přišli oba, žízní choří. Heyd. Moře se vzedme, samo ze sebe, z hlubin svých nekonečných zdrojů. R. Svob. Netoužím žízně své u žití svlažit břehů, jak Gedeonův voj u zdrojů píti z dlaně. Břez. Přen. Věčná pravdo, ze tvých zdrojů dej mi pít. Vrch. Nadšení mého vysýchají zdroje. Vrch. D Kniž. to, co prýští, pramení, vyvěrá odněkud. Aj, chumel dětí živý u studánky zdroj chladný ssaje z hlubiny vodu. Rais. Na břeh klesše mdlobou přemoženi, rány vymývají chladným zdrojem. Voc. Doufám, že se všichni shodneme u plzeňského zdroje piva. Hlad. Pěj Jeníčku! písně tvoje sladké jsou co medu zdroje. Kalina. Přen. Z hukotu hlasů vytryskovaly zdroje smíchu. Rais. Proti českých zvuků zdroji chud je pramen zlata. Heyd. Zdroj zadržených sil ti bije v stěny cév. Břez. Sílil se jeho duch z bohatého zdroje přemýšlení o životě lidském. Šmil. Dvojí mocný inspirační zdroj proniká její tvorbu. Čteme. Nevyčerpatelné zdroje blaha řinou se v duších těch. Jan. Já nejsem ani palma z jihu, jež hlavu koupá v světla zdroji. Slád. Kostelní vížky planou v slunci zdroji. Sova. D Kniž. úzký proud, tok, paprsek nějaké řinoucí se tekutiny. Přes hnijící kmeny obrovské zdroj svatý valil vlny pěnivé. Vrch. Jako fontána vytryskl zdroj močůvky a daleko přes zadní kola stříkal. Baar. Přivíralo [se] velké černé oko srnčino a ze štíhlého boku valil se rudý zdroj. Rais. Sfinx chladně zřela, kterak v krve zdroji smrt nad oběma slavila své plesy. Vrch. Zdroj těžkých slz mi po tváři se leje. Heyd. Přen. Táhnou oblohou rudých blesků zdroje. Voc. Na svěží luh jej vedla žitím všedním, kde věčné zdroje zpívají a hrají. Vrch. Zpěv její dál a dále zněl, vždyť hrnul se jí z duše mimoděk zdroj bohatý. Zey. D věc, jev, okolnost a pod., která je původem, počátkem, příčinou n. základem něčeho. Vstupujeme do sešeřelého pokoje s jedním světelným zdrojem. Eva. Ó vítej, modrá obloho a zlaté světla zdroje. Hál. Tělo není mu již zdrojem života, nýbrž zdrojem zmatku. Lum. Vypravoval jí o kaloriích a zdrojích lidského tepla. Lit. noviny. Obsahují [brambory] přes pětinu své váhy škrobu a jsou tak vydatným zdrojem energie. V. Souk. Pohybem přibližuje [pěchota] palebné zdroje k nepříteli. Voj. sl. kn. Možno zdroje hospodárnosti, jimž je třeba věnovati pozornost, rozděliti na osobní, věcné a organisační. Prům. věst. Strach se jí chytl jako chřipka, ale ihned se uzdravila, jakmile zmizel zdroj nákazy. Weiss. Považoval za nutné hledat po pokoji zdroj onoho pomalého sametového tikání, které ho před chvílí upoutalo. Č. Jeř. Zdroj, v němž našel Mánes svůj základní typ české ženy, byl hanácký kraj. Eva. Neodolatelně ho to táhlo k tomu zdroji plesu [k hospodě]. Svět. Dvorec Černuc zdál se mi býti zdrojem slastí. Havlasa. Vraťte se co zbloudilí synové k věčně živému zdroji národnosti. Ner. Podle theorie kuriální jest papežství zároveň jediný, věčným řádem božským posvěcený zdroj legitimní moci v lidstvu. Šus. Co rumu a všelijakého smetí naházeli mu lidé do jeho duše, až se jim podařilo udusit v ní zdroj čistého života. Baar. Nevyslovnou touhou pudilo mne to k zdroji vědy. Svět. Jak nesmírně vysoko stojí Aleš právě tou svou nehledanou, z prvního zdroje poznání cítěnou naivitou svého výrazu. V. Mrš. Hlavní zdroje osvěty v dávnověkosti byly s jedné strany v lidu Israelském pravá víra v jednoho boha, s druhé u národu Řeckého rozumná filosofie. Pal. Onen večer byl jí zdrojem blaha i zármutku. Jir. Což jsou popěvky ty moje zdrojem hříchu? Heyd. [Smíškům] stala se závěť Floriana Čížka zdrojem neskonalých požitků. Čech. Tento omyl jest hlavním zdrojem všeho nezdaru. Durd. Novým zdrojem sporů byly zase otázky politiky domácí. Čech. A to [založení nadace] bylo zdrojem nemalých rozpaků páně Vaňousových. Vach. Fys. zdroj tepelný, světelný, proudový, vodní; zdroj elektřiny, síly, energie a j. Dopr. zdroj dopravy místo n. činnost, z nichž vzniká doprava (na př. uhelné doly, přístavy, lidnatá města). Účet. zdroj finanční pramen, z něhož byly opatřeny věcné prostředky (majetek) pro činnost hospodářské jednotky. D původce, tvůrce. Lid jest jediným zdrojem veškeré moci ve státě. Ústava. [Člověk] béře svůj počátek od onoho prvního praotce, jenž jest zdrojem lidstva veškerého. Čel. Ontě [tvůrce] zdroj naší blaženosti, on záměr všeho dychtění a snažení našeho. Čel. [Zeyer] nevidí v ženě zdroje požitku. Kar. D hmotný podklad reálné existence, prostředky pro hospodářský rozvoj. Obrátit lidské vlohy a zdroje světa k lepší spolupráci, to je úkol sociálních vynálezů. Čteme. I při placení reparací má býti německému národu ponecháno dosti zdrojů, aby mohl žíti bez pomoci zvenčí. R. právo. Zlaté zdroje království kastilského jsou válkou úplně vyčerpány. Stroup. Důstojníci netoužili po míru, poněvadž válka byla pro ně zdrojem velikých příjmů. Rez. Voj. zásobování z místních zdrojů zásobování vojska tím, co poskytuje místo n. kraj, kde vojsko právě je. D Řidč. podklad pro nějaké tvrzení, doklad, dokument; historický pramen. Důležitým zdrojem pro poznání dějin jsou také místní děje, zrcadlící světové události jaksi v kapce vody. K. Čap. Jeden nebo dva velmi nedostačitelné písemné zdroje poukazují na to, že druhé zbudování tvrze Děvínem zvané na tomtéž místě aneb aspoň velmi blízko odtud státi se musilo. Ritt. Co se týče dějin vlasti naší, nejen z Pelzla, alebrž i jiných zdrojů čerpal [Eichhorn]. Voc.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 619
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 619
|