- zisk, -u m. užitek, prospěch, výhoda z něčeho plynoucí. Raději oželela hmotný, než aby ji [dceru] o duchovní zisk a prospěch byla připravila. Prav. Potvrdila svou řeč makavým příkladem, jaký zisk měla ona sama ze školy. Svět. Má-li však mít [vlast] z vaší [básníků] lásky zisku, nedávejte písně své do tisku. Havl. Kdo bude mít z toho zisk, když se zmaří spolek s Pruskem? Bozd. Odměny nežádám, ze zisku osobního neplynou činy moje. Choch. Ach, hledám smrt, ta byla by mi ziskem. Vrch. Nižší šlechta si udržela některé politické zisky, jichž dobyla v době husitské hmotné výhody. Dějepis. Krásné motivy v „Siestách“ jsou co do umělecké stránky větším ziskem pro poesii než dlouhé meditace v jeho básních posledních přínosem. Vrch. Toliko dva obrazy od našeho slavného Škréty byly patrným ziskem. Mik. El. tech. logaritmus poměru amplitudy veličiny po zesílení k amplitudě před zesílením, míra zesílení, zesílení; zisk záporný útlum. Zisk energetický, provozní, stykový, vložný, zbytkový. D výtěžek, výdělek, zvl. peněžitý, který je obyč. výsledkem nějakého podnikání. Zboží šlo na dračku, ale zisk byl malý. Vach. Kéž z nich [koní] máte zisku tolik, co je v řece písku. Hol. Kde vidí [kupec] zisk, dá si třebas do očí plivat. Něm. Na jeho [otcových] prstech nelpí žádný špinavý a dokonce snad krvavý zisk. Herrm. Příčiloť se poctivé jeho povaze, aby pomáhal tajemníkovi k bezprávnému zisku. Čech. Pro své velikášství, pro něčí zisky, pro pokrok, já nevím pro jaké náramné věci jsme zabili lidstvo. K. Čap. Do války se vydal [Štefan] s Jankem pro jméno i dobrý žold a zisk. Jir. Vše, co dělník [v kapitalismu] vyrobí navíc, shrábne továrník do své kapsy, to tvoří jeho zisk. Škol. Posuzujeme-li podniky s vyššího hlediska, dojdeme k závěru, že nemůžeme míti zájem na tom, aby jeden podnik zvyšoval si svoje zisky na újmu hospodářského výsledku podniku druhého. Prům. věst. Zákon stanoví, kdo má právo vydávat noviny a časopisy a zajakých podmínek, zejména také se zřetelem k tomu, aby zisk nebyl účelem. Ústava. Ekon. (za kapitalismu) nadhodnota vzatá v poměru ke kapitálu vloženému do výroby a navenek vystupující jako plod kapitálu celého. Míra zisku poměr nadhodnoty k celkovému kapitálu, vyjádřený v procentech. Průměrná míra zisku. Účet. rozdíl mezi většími výnosy a menšími náklady. Zisk rozvahový, skutečný, neskutečný, plánovaný, neplánovaný, čistý, hrubý, střediskový a j. Převésti do zisků (na př. promlčený dluh n. promlčený závazek). D Řidč. získání, nabytí něčeho; přírůstek. Jedinou jeho myšlenkou byl meč, jehož musí zpět dobýti a s ním vybojovati snětí kladby a opětný zisk milosti boží. Čap. Ch. Šach. zisk pěšce, kvality. Knihov. přírůstek.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 378
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 378
|