- zkusiti dok. (co, kniž. čeho) vynasnažiti se něčeho, zprav. kladného, pokusem, zkusmo dosáhnouti, učiniti pokus, zkoušku s něčím, pokusiti se o něco. Gusta zatím zkusila jinou methodu. A. Mrš. Ještě naposled zkusí Františka smířit se s mužem. K. Pol. Zkusil jsem stařenku potěšit. Šim. Zkusí-li je hospodský vyhodit, brání se protivným skuhrotem. Ner. Prosím, slečno, zkusme zatancovat. Mach. Jen jednou to zkusila, a kdo ví jak se stalo, propálila si fěrtoch. Něm. Lepší společnost tam přichází teprve k jedenácté, zkuste to ještě jednou. Zey. Nevím, naleznu-li vás v pozdní dobu večerní ještě pohromadě. Nezbývá, než toho zkusit. Jeř. Zaměřil [agent] z fary rovnou do hostince zkusit štěstí. Baar. A proč bych já taky svého štěstí nezkusil? Erb. Umínil si jíti na Kolín a zkusit práci na železnici. Pfleg. Expr. Závišovi jiskřily oči, postavil se směle a šmytcem mávaje volal: „Zkuste to vy!“ Jir. Ukáže, co je to zkusit si něco s Frantou začíti si. Rozhlas. D prozkoumati, prohlédnouti, vyšetřiti, ohledati něco. Zkusil jsem prapodivný zámek dřevěný či závoru nebo cosi podobného, a hle, dvéře se otevřely. Jir. Bartoš opatrně zkusí malá vrátka zahrady — jsou otevřena. J. Marek. Zkusila všechny klíče, aby otevřela zásuvku. R. Svob. Já také zkusil klarinet a troubu, abych se přesvědčil, neškodí-li jim cesta. Prav. Klára jeho dar zkusila před zrcadlem ozkusila si. Bozd. Já ujížděl do Spálené ulice ke švadleně, kde měly zkusit šaty. Kam. Mám to zkušené, a proto tě od svatby té zrazuji mám zkušenost. Svět. Chtělo se jí snad potýkat se, zkusit sílu. Šrám. Nezbývá, než zkusit ještě jednou mírností. Jeř. Pan barón zkusil asi na mně pravdivost této věty. Čech. Byloť mu jako malému děcku, když zkusí med okusí, ochutná. Mel. D získati zkušenost, známost o něčem, poznati, zažíti, prožíti něco. Co však viděl a zkusil, co světa přehlédl. Jir. Jsi mlád, panici, ještě jsi nezkusil. Herb. Kdo nic nezkusil, nic neví. Čel. [J. Malý měl smělost mne mistrovati] i ve věcech, které sám nezkusil a neviděl a nepoznal. Havl. Račte dovoliti, já jsem zkusil svět! Klicp. Nezkusili jste nikdy, že za jistých okolností některá nepatrnost rázem proměnila celou náladu. Čech. Napadla mne choutka z panovníka na sprostého člověka se přeměnit a tímhle způsobem zas také jednou život zkusit. Svět. D (čeho, co) zažíti, zakusiti něco nepříjemného, vytrpěti. Milý bože! Co já zkusím na tom světě nouze, hladu! Erb. Vypravoval, jak se nadřel, co zkusí zimy. Rais. Co nesnází zkusil, dříve než těch sedm řek přeplaval. Něm. Co dnes viděl, slyšel, zkusil, ho dusilo. Jir. Jsi zatvrzelé dítě, pravila, a nutno, abys trochu zkusila. Zey. Ať si zkusí něco! Ať jen si jde na vojnu! Svob. Jdi s cesty, dej mi vejít do hradu, sic zkusíš mého meče břitký hrot! ucítíš. Zey. Tož přisám bůh zkusíš pomsty Baltazara z Miškovce. Jan. Jsem prostý venkovan, jenž přemnoho zkusil za posledních let. Pfleg. Tys pro něj moc zkusila a plakala. Šim. To však jsme přece viděli, že zkusil jako mučenník. R. Svob. Ten člověk mnoho zkusil. K. Čap. Láme-li dělník blíže vchodu, zkusí větrem a vedrem slunečním. Svět. Zlořádem zem nejvíce zkusí. Wenz. D zkusiti se (v čem) řidč. pokusiti se v něčem. Poprvé se v této královské hře zkusil. Čech. A líp, čím dřív se dítě v práci zkusí. Slád. Šimáček, jenž zkusil ve ve všech genrech slovesných, začal svou činnost literární básněmi. Lit. č.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 711
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 711
|