- znalec, -lce m. kdo jako odborník nebo ze zkušenosti něco zná, kdo dovede něco odborně posouditi. Celý přístroj koní prohlíželi si očima na slovo vzatých znalců. Kam. V čele hlavního voje jel Hodětínský, maje po boku souseda jemu poručeného, dobrého znalce krajiny. Jir. Jako znalec věci poznal jsem hned, že ta panička šňupe. Rais. Nemyslím, že je přednosta psycholog a veliký znalec lidí. Herrm. A jsouť tito starší pastýři mimo to i znalci bylinářství. Něm. Je vidět, že jste znalcem poesie. Bozd. Nejsem znalec hudby. Hál. Jsem profesorem kalligrafie, bývám jako přísežný znalec volán k soudu. Krás. Práv. osoba s odbornými vědomostmi a zkušeností povolávaná v úředním řízení k podávání dobrozdání. Stálý soudní znalec.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 197
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 197
|