- zrovna (dial. zrouna) adv. bez odchylky od rovného, přímého směru, rovně, rovnou, přímu. Hleten člověk kráčí zrovna k Petroně. Preis. Přijdu od starosty zrovna domů. J. Šír. Běžel jsem zahradou do dvora a odtud zrovna sem. Pfleg. Musil šváb ze vrátek zrovna nebo nazpátek. Čel. Z klenuté síně vcházelo se zrovna do světnice Kleofášovy. Šmil. Avšak nemusí se jíti vždycky zrovna, křivé cesty také někdy vedou rychle k cíli. Havl. [Domek stál] na druhé straně zrovna proti mému bytu. Jir. V Jaroměři zrovna lidem do oken jsem viděl. Něm. Hraběnka má vyhlídku zrovna na hradní bránu. Bozd. Řeč mu šla tak nějak zrovna od srdce. Spirh. D rovně směrem vzhůru, zpříma. „Však já vám tu neostanu,“ mumlal drvoštěp, zrovna na nohou udržet se darmo namáhaje. Rub. Bylo patrno, že se snaží, aby stál zrovna. Čap. Ch. Pak se zrovna postavila štíhlá jako vláčný prut. Jir. D v těsné blízkosti, právě vedle. Zrovna nad šlépějí se vznášely krajní větve stromu. K. Čap. Stočil trochu prsten, tak aby brilant trůnil zrovna nad prostředkem klobouku. Ner. To je totiž malý vrch, zrovna u lesa. Dyk. Sestra Manča stála zrovna vedle. Rais. Dětem zrovna u nohou vznesl se vrabců celý houf. A. Mrš. Převozník [mu] odvesloval zrovna před nosem. Vach. Mrak byl zrouna až na zemi. Č. lid. Panu farářovi bylo jíti zrovna mimo Kohoutovic dům. Vlč. D (v časovém určení) ob. v tuto, přítomnou n. bezprostředně minulou chvíli, právě, právě nyní. „Co dělá tatík?“ ptal se. „Přišel zrovna domů, a že neměl sladké kafe, dělal rámus.“ Maj. V Milíně zrovna zvonili poledne. Baar. Iříku, zrouna ti umřel tatík! Nor. Vedli mne jednou zrovna v poledne na pokraj jistého lesa. Podl. Neměla-li zrovna práci u plotny, šukala po domě. Rais. Naše Krystynka vám to ušije, zrovna teď nemá tolik práce. Rais. Máme umytou zrovna kuchyň. Šim. Zrovna o svatém Josefu se líhly. Baar. Srkal ze svého koflíku a zrovna, aby neztrácel času, odbrukoval svou ranní modlitbu. M. Jahn. D bez vytáček, bez okolků, rovnou. A když už jsi se nás ptala, co o tom u Haňáků soudíme, tak ti zrovna povídám, hezké že to je. Rais. Zrovna jsem jí řekla, nedá-li mi najíst, že jí budu krást anebo odejdu. Něm. A abych ti zrovna řekla: mně se to tvé důvěrné obcování s ní dokonce nelíbí. Rub. Nikdy, ani zjevně ani potají, ani zrovna ani postranně [není dovoleno se vzbouřiti]. Havl. D (ve významu srovnávacím) vyjadřuje úplnou podobnost, stejnost něčeho s něčím, skoro, téměř, bezmála; ve spoj. zrovna takový, zrovna jako stejně, úplně stejně. Slova se mu zrovna hrnula z úst. Pfleg. Z očí zrovna mu šlehaly blesky. Hál. Viděl, že zrovna pije jeho slova. Til. Zrovna se ho lekla, jak vypadal. Preis. Čertovská zima — zrovna drtí. Rais. Vystoupil jakýsi nevelký Kumán, opálený, zrovna černý. Jir. Na každé hoře nějaký hrad nebo hláska nebo lidské hnízdo stěsnané zrovna na dlani. K. Čap. Zámečník nebyl zrovna hrdina. Jir. Také široké kalhoty nebyly zrovna po modě. Rais. Hlas nezní zrovna nepřívětivě zní přívětivě. Herb. A vůbec dámy, které přišly, nenáležely zrovna nejpřednějším kruhům společnosti. Čap. Ch. Však nejsem zrovna nešťastným! Mach. Starosti nás zrovna netlačí. Šim. Expr. No, neděláš jim zrovna radosť! Svob. To je zrovna pravda není to pravda. Šim. Ale zrovna, zrovna takový [kabát] měl Ferdinand. Šim. Náves má zrovna tak špinavou jako jiné vesnice. Mach. Je-je-li hezounká? Zrovna jak Mařenka. Sab. A venku bylo zrovna jako dnes. Slád. Chopil se její ruky tenkrát zrovna tak ležící jako dnes. Čap. Ch. D (ve významu vytýkacím) zdůrazňuje člen věty k němu se vztahující. Proč zrovna ve mně staré nítíš boje? Vrch. Co kdyby se zrovna tobě povedlo princeznu najít a vysvobodit? Mateříd. Kdo není zrovna prelátem neb advokátem, jest [v Římě] ničím. Vrch. Ty, zrovna ty nevíš, co mluvíš. K. Čap. Musíš zrovna na kněze? Necítíš k tomu stavu povolání. Baar. Praktikant, co sedí teď s hajným na lavici před domkem, je zrovna toho názoru. Spirh. Nechápu, proč bych zrovna k vůli vám měla vařit zasmažené polévky! Mrš. Sultán, který měl toho hledání už zrovna dost, chtěl něco mrzutého zabručet. J. Lada. Prásk! Prásk! Oslnivá fialová blýskotina prošlehla tmou a rachot zrovna ohlušil oba pocestné. L. Maš. Zrovna bych si vybrala to nejlepší, zrovna schválně, naschvál. Svob. Zrovna jim to neudělám k vůli! Čech. „Nezdá se vám ten plot trochu truňkem zmožený?“ „No, to zrovna ne“ neřekl bych, ani ne. A. Mrš. Vy máte zrovna co vtipkovati nemáte důvodu k vtipkování. Kos. D v takové míře, že nic nezbude, beze zbytku, tak právě. Skrovný majetek její zrovna stačil na složení kauce. Bozd. Dostal [odměnu], zrovna na halenu a spodky. Šmil. To, co mám, je tak zrovna na veselku a pak jsme na mizině! R. Svob. Na klášterní panenku Marii bude [pláštík] zrovna. Jir. Ne, teď mám toho zrovna dost a dost. Bes. Měl dnešních králových příprav zrovna už tak dost. Ner.
|
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 591
Zobrazeny karty 1-50 z celkem 591
|