čilý

příd. živý, hbitý, čiperný, čerstvý, bystrý: č. kluk; č. ruch, život, obchod; duševně č.; č-á debata…

pokročilý

příd. 1. jsoucí ve vyšším vývojovém stadiu: kraj hospodářsky p.; p-á strojní technika pokroková 2; m…

poněmčenec

, -nce, poněmčilec, -lce m. řidč. kdo se poněmčil n. byl poněmčen: odrodilec a p.

poněmčený

, poněmčilý (*poněmčelý John) příd. takový, kt. se poněmčil n. byl poněmčen: p-á vesnice; p-é měšťan…

*rozčilenec

, -nce m. rozčilený člověk: r-i utichli (Čap.-Ch.)

rozčilení

(ob. rozčílení), -í s. citové napětí vzniklé podrážděním nervů (op. klid 3): třást se r-m; přemáhat …

rozčilený

(ob. rozčílený) příd. 1. přivedený do prudkého neklidu, citového napětí; vzrušený, pobouřený 2: je s…

†ubezpečilý

příd. bezpečný 2, jistý 3: u. lék (Klicp.); → přísl. †ubezpečile (Jg.); → podst. †ubezpečilost, -i ž…

včil

, včíl (Herb.), včilej (Salich.), včilka, včílka (Herb.), včilkaj (Č. lid) přísl. nář. nyní, teď: v.…

včilejšek

, -ška m. nář. dnešek 2, nynějšek (Mart.)

včilejší

příd. nář. nynější: v. svět (Jahn)

zdivočelý

, zdivočilý příd. takový, kt. zdivočel: z-elé toulavé kočky; z-elí australští králíci; (lid ten) z-i…

*zdivočilec

, -lce m. zdivočilý člověk (Arb.)

změkčilec

, -lce m. změkčilý člověk: nemoc udělala z něho z-e

změkčilý

příd. 1. málo odolný; zchoulostivělý, choulostivý 1: stát se z-m; civilizací z. člověk zhýčkaný; z-á…

zněmčilec

, -lce, řidč. zněmčenec, -nce (Hol.) m. poněk. zast. poněmčilec, poněmčenec: mezi úředníky bylo hodn…

zněmčilý

(*zněmčelý Ner.), zněmčený příd. poněk. zast. poněmčilý, poněmčený: z-lý panáček (Prav.); z-lé krajs…

zotročený

[s-o- i zo-], poněk. zast. zotročilý příd. takový, kt. byl zotročen n. se zotročil: z-é tažné zvíře;…

zvlčilec

, -lce m. expr. zvlčilý člověk: stal se divochem, z-em (Šlej.); panství německofašistických z-ů (Got…

zvlčilý

, řidč. zvlčelý příd. expr. takový, kt. zvlčel n. byl zvlčen: z-ilé děti zdivočelé; z-elí uličníci; …