ať

sp. a částice I. sp. 1. podřadicí uvozuje vedl. větu, kt. vyjadřuje rozkaz n. přání a tím nabývá výz…

aťsi

sp. a částice I. sp. 1. podřadicí uvozuje vedl. větu, kt. vyjadřuje přípustku, někdy s odstínem lhos…

aťsisi

částice ob. expr. vyjadřuje lhostejnost n. vzdor; aťsi: "okradli tě (strýčku)!" "A.!" (Rais); u nás …

bať

v. ba

báťa

, baťa, -ti m. nář. člověk těžkopádný, pomalý, dobrácky hloupý

baťák

, -u m. dř. voj. slang. batalión (Haš.)

baťka

, -y m. (v rus. n. ukr. prostředí) otec, ataman: kozáci volili svého baťku

baťovácký

příd. ob. k baťovák: b-é domky

baťovák

, -a m. (6. mn. -cích) (baťovačka, -y ž.) ob. (dř.) baťovec

baťovec

, -vce m. (baťovkyně, -ě ž.) (dř.) zaměstnanec Baťových závodů

baťovky

, -vek ž. pomn. ob. (dř.) obuv z Baťovy továrny

baťovský

příd. připomínající Baťu, zvl. jeho vykořisťovatelské výrobní metody: b. systém; b-á metoda; b-é tem…

batůšek

, baťůšek v. batoh

baťuška

, báťuška, -y m. (v rus. prostředí) důvěrný název pro otce n. váženého muže

Blaťák

, -a m. (6. mn. -cích) (Blaťka, Blaťačka, -y ž.) obyvatel Blat; blaťácký příd.: b. kroj; b-é písně;

Blaťka

v. Blaťák

blatucha

, blaťuch v. blatouch

*braťka

, -y m. expr. bratr; přen. (dř.) podomní obchodník: b-ové Bosňáci (Maj.)

činovať

, -ti, činovatina, -y ž. text. pololněná, lněná n. bavlněná tkanina utkaná ze tři nití

čušať

ned. (sloven.) být potichu, mlčet (Něm.)

dvoutraťový

příd. platný pro dvě tratě: d. předplatní lístek

gatě

, poněk. zast. katě, -í ž. pomn. 1. nář. kalhoty mužského lidového kroje: bílé, vyšívané slovácké g.…

hať

, -ti, -tě ž. (mn. 1., 4. -i, -ě, 3. -ím, 6. -ích, 7. -ěmi) 1. (zprav. mn. hatě) tech. svazky proutí…

haťalácký

příd. obl. čes. hanl. k haťalák: h-á řeč; h-á němčina (Rais); → přísl. haťalácky

haťalák

, -a m. obl. čes. hanl. kdo mluví nesrozumitelným jazykem (zprav. o němčině) (Rais)

haťoví

, -í s. tech. hatě

haťový

příd. k hať: h. most; h-á cesta

hlať

, -ti, -tě ž. (mn. 1., 4., -i, -ě, 3. -ím, 6. -ích, 7. -ěmi) †1. krystal: sbírka hlatí (Podl.); sněh…

jať

neskl. s. jaz. jméno písmene () v cyrilici a v starší azbuce; jméno hlásky (dvojhlásky) ě

jednotraťový

příd. platný jen pro jednu trať: j. měsíční předplatní lístek

katě

, kaťata v. gatě

katuše

, kaťuše, -e (*katuša, kaťuša, -e) ž. (z rus.) voj. slang. raketomet užívaný za Velké vlastenecké vá…

-kostnaťovati

jen s předp.: z-

kraťák

, -a m. slang. a expr. krátký doutník, krátké: hrst k-ů (Rais); → zdrob. kraťáček, -čka m. (Mor.)

kraťas

, -a m. (1. mn. -ové, -i) ob. expr. člověk malé postavy: zavalitý k.; ♦ být k. na někoho nemoci se n…

kraťoučký

, kraťounký, kraťoulinký příd. expr. velmi krátký, docela krátký: k-é šatečky; k-á chvilka; k. okamž…

kulaťoučký

, kulaťounký příd. expr. velmi kulatý, hezky, příjemně kulatý: k. obličej; k. bochníček; k-á paní ob…

lať

, -tě ž. (mn. 1., 4. -ě, 3. -ím, 6. -ích, 7. -ěmi) plochá dřevěná tyč: plot, besídka z latí, zeměměř…

laťák

, -u m. 1. les. slang. laťovina 1: smrkový l. 2. řidč. řem. slang. laťovák (slang.)

laťkoví

, -í s. soubor latěk: mřížoví z latěk; laťoví: l. vinné révy; l. plotu; l. zahrádky

laťkový

v. lať

laťovák

, -u m. řem. slang. delší hřebík s plochou hlavičkou na přibíjení latí

laťování

, -í s. stav. část střešní konstrukce z latí, kt. přímo nese krytinu

laťoví

, -í s. soubor latí; mřížoví z latí; laťkoví: l. brány; ohrada z l. brlení; l. altánku; réva pnoucí …

laťovina

, -y ž. 1. les. lesní porost, kt. poskytuje jen slabý materiál na latě 2. dříví rozřezané na latě: z…

laťovka

, -y ž. (2. mn. -vek) dřev., řem. silná konstrukční deska vyrobená překlížením středu ze skládaných …

laťový

příd. k lat: l-á vrata; l-á konstrukce; l-é bednění; l-á podlaha, ohrada; l. hřebík; l-é dříví nařez…

maršbatalión

, maršbaťák, -u m. (z něm.) zast. voj. slang. prapor odcházející na frontu (Haš. aj.)

*maťula

, -y m. ob. expr. hloupý člověk, ťululum: cožpak ten m. nic neví? (Herrm.)

matuška

, mátuška, maťuška, máťuška, -y ž. (2. mn. -šek) expr. (v ruském prostředí) matička: pečlivá matuška…

nať

, -tě ž. nadzemní část byliny (lodyha s listy, někdy i s květy): n. petržele; bramborová n.; pálit s…

naťapat

dok. expr. (1. j. -u, -ám, rozk. -ej) nadělat stopy ťapáním: n. na parketách; — naťapat se dok. i ne…

naťový

příd. k nať: n-á petržel; n. ohníček (Olb.)

naťukati

dok. (co) 1. ťukáním trochu rozbít, poškodit; natlouci: n. vajíčka; naťukaná jablka 2. hovor. napsat…

naťukávati

ned. 1. k naťukati 1, 2, k naťuknouti 1: n. vajíčko; – hovor. n. žádost, dopis 2. k naťuknouti 2; oť…

naťuknouti

dok. (min. -kl, trp. -knut) (co) 1. ťuknutím poněkud rozbít, poškodit; natlouci: n. vajíčko; n. skle…

nechať

v. nechť

nechť

, poněk. zast. nechať, řidč. nech sp. a částice kniž. I. sp. 1. podřadicí uvozuje vedl. větu, kt. vy…

oprať

, -tě ž. 1. řemen n. provaz na řízení spřežení: řemenová, provazová o.; přitáhnout, povolit o-ě; jíz…

paťala

, -y m. nář. expr. žvanivý, breptavý člověk, žvanil, brepta: i starej se o sebe, p-o! (Rais)

paťatý

příd. nář. pajdavý, šmatlavý: p. kluk (K. Čap.)

paťha

, -y, řidč. paťhálek, -lka m. ob. expr. pajdavec, pajda

paťhat (se)

ned. ob. expr. kulhat, pajdat 1, belhat se 1, šmaťhat: zlomil si nohu a paťhá; pomalu se paťhal ○ př…

paťhavý

příd. ob. expr. k paťhat; kulhavý, pajdavý, belhavý, šmaťhavý: p. člověk; p-á chůze; → přísl. paťhav…

plechotrať

, -ti ž. hut. válcovací trať na plech

postať

, -ti ž. 1. zast. kniž. základ něčeho, podstata, základna: p. života (Suš.); až zradím p., zapru kal…

přešmaťhat

dok. ob. expr. (co) šmaťháním opotřebovat, sešlapat: přešmaťhané lakýrky (Hol.)

raťafák

, -u m. zhrub. velký nos (Bass)

rozšmajdat

(V. Mrš.), řidč. rozšmaťhat (Staš.), rozšmaťchat (Kos.), rozšmatlat (Til.) dok. ob. (co) šmajdáním a…

sešmajdat

(nář. sešajdat Kubín), řidč. sešmaťhat (Rais, Otč.), sešmaťchat (Drda, Včel., Bran.), sešmatlat (Baa…

slať

, -ti ž. obl. rašeliniště (na Šumavě) (Baar)

souvrať

, -tě ž. okrajová část pole, kde se při obdělávání obrací potah: brázdu dooral a na s-i rádlo nasadi…

stať

, -ti, -tě ž. (mn. 1., 4. -i, -ě, 3. -ím, 6. -ích, 7. -ěmi) 1. kratší publicistický n. odborný ucele…

Svata

, -y, Svaťa, Sváťa, -ti m. dom. Svatopluk, Svatoslav; → expr. zdrob. Svatík, -a, Svatíček, -čka m.

Svata

I, -y, Svaťa, Sváťa, -ti, Svatka, -y ž. dom. Svatava, Svatoslava

*svaťoučký

příd. expr. svatý 1: svatý — s. (Antoníne) (Ner.)

svraták

, svraťák, -u m. ob. hliněný hrnec vyráběný ve Svratce (ve význ. 2): hrnce ze Svratky, zvané "svraťá…

šmaťha

, řidč. šmaťcha, -y m. i ž. ob. expr. člověk kladoucí při chůzi špatně chodidla; ob. hanl. šmaťhavý,…

šmaťhat

, řidč. šmaťchat, šmatlat ned. ob. expr. 1. klást při chůzi špatně chodidla; šmajdat 1, pajdat 1: ch…

šmaťhavý

, řidč. šmaťchavý, šmatlavý příd. ob. expr. k šmaťhat, šmatlat; pajdavý 1, kulhavý 1, šmajdavý 1, pa…

-špičaťovati

jen s předp.: za-

Taťána

, -y ž. osobní jm. ženské; v. též Táňa

taťka

, -y (nář. tatěk, taťko, -ťka Mrš.) m. hovor. expr. otec 1, táta 1, 2

*taťkovský

příd. vlastní taťkům: t-á pýcha (Lid. nov.)

*tatouš

(Šrám.), *taťouš (Herrm.), *tatuš (Těsn.), -e m. (1. mn. -ové) expr. otec 1, táta 1; → expr. zdrob.

*tatula

(E. Jel.), *taťula (Lid. nov.), *taťulda, -y m. expr. otec 1, táta 1: taťulda Spejbl (Skupa); → expr…

trať

, -ti, -tě ž. (mn. 1., 4. -i, -ě, 3. -ím, 6. -ích, 7. -ěmi) 1. dráha 1 určená k dopravnímu spojení k…

traťmistr

, -a m. pracovník dozírající na údržbu železniční trati; -mistrovský příd.: t. úsek

traťový

příd. k trať 1-4: domečky t-ch hlídačů (K. Čap.); t-í dělníci (Pujm.); žel. t. okrsek nejmenší obvod…

ušmajdat

, řidč. expr. ušmaťhat (Hlad.), ušmatlat (John) (nář. ušajdat (si) Kubín) dok. ob. (co) ušlapat 2: u…

úvrať

, -tě ž. 1. tech. krajní poloha (pístu, křižáku, smykadla atd.): horní, dolní ú. 2. žel. pohyb vlaku…

úvraťový

, řidč. úvratný příd. žel. k úvrať 2: ú-ový provoz; ú-ové nádraží; ú-ná stanice

vyšmaťhat

, vyšmaťchat, vyšmatlat dok. ob. expr. (co) šmaťháním rozšířit (ve význ. 1), vychodit, opotřebovat (…

vývrat

, -u m. (6. j. -u), řidč. vývrať, -tě ž. 1. (též *vývratek, -tku, m., 6. mn. -tcích) strom vyvrácený…

záhať

, -ti, -tě ž. (mn. 1., 4. -i, -ě, 3. -ím, 6. -ích, 7. -ěmi) 1. co vzniklo zahrazením, uzavřením; med…

zakratičko

, řidč. zakratinko, zakraťoučko přísl. expr. za velmi krátkou dobu: z. k tobě přijdu

zakraťoučko

v. zakratičko

zalaťovati

dok. (co) latěmi zahradit, zavřít n. pobít: zalaťované bedničky; stav. z. střechu

zaplaťpánbůh

(Weiss), zaplaťpánbů (Dvořáček), zaplaťpámbu (J. Mar.) přísl. ob. bohudík, naštěstí

zaplaťpánbůh

I (Tyl), zaplaťpánbu (Lid. nov.), zaplaťpámbu neskl. s. ob. poděkování (slovy zaplať pánbůh): robota…

zašpičaťovati

ned. k zašpičatiti; špičatit 1: z. štětec; z. ústa; — zašpičaťovati se ned. k zašpičatiti se; špičat…

zaťapat

(1. j. -u, -ám, rozk. -ej), zaťapkat dok. expr. 1. řidč. krátce, chvíli ťapat, ťapkat: bačkory zaťap…

zaťapkat

v. zaťapat

zaťatý

příd. (pevně) sevřený 1: z-é rty; mít z-ou pěst; v. též zatíti, z. se

zaťukati

dok. 1. (~; čím; nač; komu nač; koho, co kam; oč; u koho) několikrát ťuknout (ve význ. 1); zaklepat …

zaťuknouti

dok. (min. -kl, podst. -knutí) řidč. (krátce) ťuknout (ve význ. 1): z. olůvkem o stůl (Kubín); zaťuk…

*zaťupkati

dok. krátce, chvíli ťupkat, zacapkat, zaťapkat (Čap.-Ch.)

závrať

, -ti, -tě ž. (mn. 1., 4. -ě, řidč. -i, 3. -ím, 6. -ích, 7. -ěmi) (zast. a nář. závrat, -u, 6. j. -u…

zdřevnaťovati

ned. řidč. k zdřevnatěti; dřevnatět

zdužnaťovati

ned. k zdužnatěti; dužnatět

zlať

, -ti ž. (mn. 3. -ím, 6. -ích, 7. -ťmi) kniž. zlatá barva, zlaté zabarvení: z. kovu; plá měsíce z. (…

zlaťák

, -u m. (6. mn. -cích) zast. ob. zlatý (m.) 1: měšec plný z-ů; hrst z-ů; → expr. zdrob. zlaťáček, -č…

zlaťoučký

, zlaťounký, zlatičký, zlatinký příd. expr. 1. mile, příjemně zlatý: z-é hvězdy; z. svit; přen. zlať…