Upozornění: je zobrazeno pouze prvních 500 z 732 nalezených heslových statí.

abúr

, -u m. (z fr.) kniž. stínítko lampy: pestře pomalovaný a.

ambúra

, -y ž. (z fr.) zast. hovor. 1. chuť, zvl. na pití; dobrá nálada: dnes mi nebere a.; měl a-u na pose…

ang

(ps. též engagement) neskl. s. (z fr.): smlouva o přijetí do uměleckého souboru divadla ap.; zaměstn…

angovaný

příd. takový, kt. se angažuje: a.……ném politickém bloku;přísl. angovaně: přistupovat a. k aktuálním problémům; podst. angovanost, -i ž.: společenská a.;…

angovati

dok. i ned. (z fr.) 1. (koho kde, kam) zaměstnat, ……it účastným: a. přítele v té věci, do sporu; angovati se dok. i ned. (v čem; při čem; pro koho, …

přísl. a sp. I. přísl. 1. naznačuje místní n. časovou hranici n. míru, jíž bylo dosaženo n. jíž lze …

(ps. též až až) přísl. 1. expr. přes míru; příliš mnoho; nazbyt, náramně, dost a dost: žena ošklivá …

iotáž

, -e ž. (z fr.) (v kapitalistickém systému) různé nekalé postupy na burze, kterými se působí na kurs…

ura

[-úra], -y ž. (z fr.) druh výšivk…. kapesník zdobený a-ou;zdrob. urka, -y ž.; urový příd.: a-á práce; a-é vyšívání; a. vzor mří…

urovací

[-žú-] příd. sloužící k ažurování: a. stroj

urovati

[-žú-] ned. (co) zdobit ažurou: a. prádlo; ažurované šaty ○ předp. vy-

baklán

, patlán, -u m. (6. j. -u) (z orient.) 1. rostli……d (bobule) této rostliny: smažený b.; baklánový, patlánový příd.: b-á barva

bandista

, bandážista, -y (1. mn. -é), bandážník, -a (6. mn…cích) m. (bandážnice, -e ž.) výrobce bandáží; bandistický [-ty-], bandážnický příd.: b-istické výr…

banka

, -y ž. (2. mn. -nek) bylina s nenápadnými zelenými květy a eliptičnými listy, rostoucí v hájích a j…

bant

, -a m. (z něm. driv. lat……lang. nováček; zdrob. bantek, -tka (6. mn. -tcích), bantík, -a (6. mn. -cích), expr. bantíček, -čka (mn. 1. -…

bantárna

, -y ž. (2. mn. -ren) komora pro umělý chov bažantů

bantí

příd. k bažant: b. vejce, maso; b. slepice; b. hejno; b. hon na bažanty

bantnice

, -e ž. část porostu vyhrazená pro chov bažantů

bantnictví

, s. odvětví myslivosti zabývající se chovem a lovem bažantů

bantník

, -a m. (6. mn. -cích) vedoucí myslivec v bažantnici

be

přísl. ob. s významem přisvědčovacím; ba, ovšem, zajisté, ano, bezpochyby: "baže", přikývl; baže při…

bení

, s. (po čem) dychtivá touha; dychtění: lidské b.; b. po moci, po bohatství; cíl všeho b.; v. též…

*bilství

, s. dychtivá touha (Staš.)

bina

, řidč. bařina, -y ž. místo s vlhkou, nepevnou, pr……zamokřené vysokým stavem podzemní vody; zdrob. binka, -y ž.

binatý

, řidč. bařinatý příd. vlhký, bahnitý, močálovitý; plný bažin: b-á půda; b-á krajina; podst. binatost, -i ž.

*biniště

, *bařiniště, s. (2. mn. -šť) místo, kde jsou bažiny: vysoušení b-ť

binný

, řidč. bařinný příd. 1. k bažina, bařina: b-á flóra; b-é tůně; bot. borovice bažinná; starček bažin…

biti

ned. (3. mn. -í) (~; po kom, čem; †za čím; †čeho; ……éž blaží (přísloví) ○ předp. na- se, za-; nás. bívati (o) bez předp.

bivý

příd. (po čem, †čeho) k bažiti; d…cizinec; b. (po) zisku;přísl. bivě; podst. bivost, -i ž.

b

příd. zast. a nář. 1. (čeho, po čem) bažící, baživ…. (po) zisku 2. nář. žádostivý, mlsný; podst. *bnost, -i ž. (čeho): b. moci (Hol.)

bezobs

[bes-o- i bezo-] (*bezobsahový) p…… gesto; b-ová hudba;přísl. -obs; podst. -obsnost, -i ž.

Bláža

…(j. 3., 6. -e, -i) dom. Blažena; expr. zdrob. Blka, Blážka, -y ž.

Blej

, -e m. osobní jm. mužské

Blena

, -y ž. osobní jm. ženské; expr. zdrob. Blenka, -y ž.; v. též Bláža, Blážka

blenec

, -nce m. †1. blažený člověk (Arb.) 2. náb. člověk po smrti spasený, nebešťan

*blenecký

příd. k blaženec: b-á rozkoš (Vrba)

blenost

, -i ž. (*blaženství, -í s.) stav, pocit blaha, vrcholné štěstí; blaho, rozkoš: nevýslovná b.; tichá…

blený

příd. 1. pociťující blaho……ý: b-é duše; zpodst. blení, -ých m. mn. náb. l…mrti spasení; přísl. bleně: b. se usmívat; podst. blenost v. t.

bliti

ned. (3. mn. -í) (koho) činit bla…ědomí; vzpomínka blažítěší; *bliti se ned. (čím) těšit se, rad…se pohledem○ předp. o-; nás. blívati (o) bez předp.

blivý

příd. k blažiti; blažící, blahý: …cit, klid; b-é vědomí;přísl. blivě; podst. blivost, -i ž.

-blovati

jen s předp.: o-, o- se

bratrovrah

…tra:b. Kain; -vrda, -y ž. zavr…ustit se b-y;-vredný příd. k b……ap.;přísl. -vredně

carovrda

, -y ž. zavraždění cara, atentát na cara

dlba

, -y ž. (2. mn. -žeb) povrchový (zprav. kamenný) k…… dlažbu propustit ze zaměstnání; expr. zdrob. dlbička, -y ž.

dldice

(nář. dlažice), -e ž. (2. mn. -ic) deska, zprav. k……is); chodník dlážděný betonovými d-mi; zdrob. dldička (nář. dlažička), -y ž.: d-mi obložené stěn…

dldicový

příd. k dlaždice: d-á podlaha pokrytá dlaždicemi; biol. d. epitel; d. tvar buněk

dldič

, -e m. kdo se odborně zabývá dlážděním: d-i ulic

dldičkovati

ned. (co) obkládat dlaždičkami: d. koupelnu; dlaždičkovaný sál ○ předp. vy-

dldičský

příd. k dlaždič: d. dělník, mistr

dldičství

, s. řemeslo, zaměstnání a dř. též živnost dlaždiče

-dlďovati

jen s předp.: pře-, vy-

dlebné

, -ho s. (dř.) veřejný poplatek pro cizí vozidla (za užívání dlažby)

dlební

příd. k dlažba; dláždicí: d. kostka, kámen

dlice

, dlička v. dlaždice

dlážka

I, dlka, -y ž. (2. mn. -žek) 1. ob. dlaždice: kamenné dlážky v předsíni; nádvoří vyložené dlážkami…

dodlďovati

ned. k dodlážditi

dorená

, ž. jen ve spoj. na doraženou na doražení, na dokončení: jako na d-ou proniknul za ním bolestný …

dositelný

příd. takový, jehož lze dosáhnout: d. cíl; d. ročn…d-á přesnost největší možná přesnost; podst. dositelnost, -i ž.: stanovit úkoly mimo hranici d-i…

dos

příd. 1. zř. takový, jehož lze dosáhnout, dosažite……žný: problém není tak d., jak se zdá; podst. dosnost, -i ž. zř. kniž. důsažnost: d. filmu na veř…

dotek

, -žku m. lih. dokap

dot

, ž. odb. (v těsnopise) linka, k níž se dotahuje: horní, dolní d.

dotnice

, -e ž. polygr. vodorovná čára, na níž písmař kreslí písmena

dovek

, -žku m. (6. mn. -žcích) menší množství něčeho přidávané na dosažení plné n. žádoucí váhy: v dalším…

dovovati

ned. k dovážiti

drátotec

, -žce m. tech. slang. tažič drátu

drba

, -y ž. (2. mn. -žeb) veřejný prodej tzv. přihazováním, přidáváním, kdy prodávanou věc získá ten, kd…

*dráždič

, *drdič, -e m. kdo dráždí, drážditel: přepjatosti dráždičů (Havl.); draždičové k surovostem (Jir.…

*drážditel

, *drditel, -e m. kdo dráždí, dráždič, dráždil: pes se vrhl na dražditele (Třeb.); vtipný d. malom…

-drďovati

jen s předp.: v. drážditi

dré

(dř. ps. též dragée) neskl. s. (z fr.) cukrovinka n. lék oblého zploštělého tvaru s tuhou leštěnou p…

drebna

, -y ž. (2. mn. -ben) místnost, kde se konají dražby: d. lidového soudu

drební

(*dražebný) příd. dražby se týkající, v dražbě usk……klepá úřední osoba provádějící dražbu; přísl. drebně: d. prodat, koupit v dražbě

drebník

, -a m. (6. mn. -cích) dražitel: povinnosti a práva d-ů

drista

, -y m. (1. mn. -é) odborník ve výrobě dražé

dritel

, -e m. (dritelka, -y ž.) osoba, kt. činí při dražbě nabídku, přihazuje: d. musí složit jistotu

driti

ned. (3. mn. -í) 1. (co; ~) prodávat n. kupovat v …… tu věc tak nedražil (Tyl) draho neprodával; †driti se ned. zdražovat se: den ode dne se obili d…

-drovati

jen s předp.: v. dražiti

důs

příd. kniž. mající značný dosah, …v Národních novinách;přísl. důs: d. zasahovat do společenského dění; podst. důsnost, -i ž.: d. slov, básnickéh…

dvounka

, -y ž. (2. mn. -žek) bot. suchý poltivý plod, dělící se na dvě jednosemenné nepukavé části (např. p…

etér

, -u m. (*etažéra, -y ž.) (z fr.) stojan s přihrádkami; police: e. na knihy; zdrob. etérek, -rku m. (6. mn. -rcích) (*etažérka, -y ž.)

flolet

(dř. ps. též flageolet), -u m. (6. j. -u) (z fr.) …… jemným hmatem na strunu smyčcových nástrojů; floletový příd.: hud. f-é tóny; f-á hra

furka

, -y ž. (2. mn. -žek) (v rus. prostředí) čepice se štítkem (často součástka uniformy): důstojnická f…

grdanka

, -y ž. (z rus.) ruské písmo upravené za Petra I. ze staré cyrilice, tehdy zv. občanské; grdanský příd.: g-é písmo

hart

, hazart, -a m. nář. hanl. dítě, harant (Preis., Kosm.)

hlubokot

příd. tech. h. plech vhodný pro tažení do tvarů majících hloubku (např. při výrobě nádobí, karosérií…

-hromďovati

jen s předp.: s- (nas-)

iminismus

[-nyz-], -mu m. (z rus. driv. fr.) (na počátku 20. stol.) rus. literární směr zdůrazňující obraz jak…

iminista

[-ny-], -y m. (1. mn. -é) stoupenec imažinismu; iministický [-ty-] příd.: i-é verše; i-á skupina b…

jedva

, jedve přísl. kniž. 1. sotva, stěží: políčka, kde se jedva s potahem otočíš (Drda); jedva znateln…

kdičký

, kdinký zájm. neurč. expr. každý: k-é slovo; k. z nás úplně všichni; k-é smítko i to nejmenší

kdo-

první část složených slov spojující část druhou s významem slova každý jako s okolností vyjadřující …

*kdodeníček

, -čku m. zápisník se záznamy o každém dnu, deník (Pal., Mach.)

kdodenní

příd. každý den se vyskytující, o… k. život, hlasvšední; přísl. kdodenně: přicházeli k. každý de…it se k.(Maj.) všedně; podst. kdodennost, -i ž. řidč. stejnost…

*kdoměsíční

příd.: k. hudební večer; přísl. *kdoměsíčně

kdonedělní

příd.: k. výlet; přísl. kdonedělně

*kdonoční

příd.: k. nálet; přísl. *kdonočně

kdopádně

přísl. nespr. místo v každém případě, určitě, zcela jistě, rozhodně: k. přijdu

*kdoranní

příd.: k. toaletní scéna (Čap.-Ch.)

kdoroční

příd.: k. zvyk, povinnost, dovolená; přísl. kdoročně

kdotýdenní

(*-týdní) příd.: k. ceremonie; k-dní kázání (Nov.); přísl. *kdotýdně

*kdovečerní

příd.: k. partie šachů (Čech); přísl. *kdovečerně (Nov.)

k

zájm. neurč. vymezovací (užívá se ho jen v j. č.; ve spoj. se jm. pomn. n. s výrazy obsahujícími čís…

†kdýkoli

, †kdýkoliv zájm. neurč. každý: při každékoli příležitosti (Svět.); každákoli práce (Krásn.)

kmír

v. kašmír

kulírovat

, kulovat v. kašulírovat

kralovrah

…6. -zích) vrah krále; -vrda, -y ž. zavraždění krále; -vredný příd. ke kralovraž…

lírovat

ned. (z něm. driv. fr.) slang. expr. povolovat, ochabovat (v úsilí); lenošit: jak začne l., je se sp…

lede

sp. a přísl. I. sp. podřadicí (s významem omezovacím) leda II 1: je ticho, l. kanárek tíkne (K. Čap.…

Malaga

…lažský) příd.: m-é víno; zpodst. *malagské, *malské, -ho s. malagské víno, víno malaga: kapka ma…

malské

, malský v. Malaga

maner

, -a m. (z angl.) 1. (v buržoazní……znalý účelného řízení podniku;manerský příd.: m-á licence; – eko……cích sil v podnikání;podst. manerství, s. povolání a činnos…

manerismus

[-iz-], -mu m. ekon. (v kapit.) manažerský systém

matkovrah

…h) řidč. vrah vlastní matky (Sab., Lit. nov.); -vrda, -y ž. zavraždění vlastní matky

menérie

, -e ž. (z fr.) poněk. zast. zvěřinec: vyvolávač před m-í; žert. mít doma m-i chovat domácí zvířata …

menérista

, -y m. (1. mn. -é) poněk. zast. majitel menažérie

*menírovat

ned. (z fr. zákl.) poněk. zast. slang. jíst, stravovat se (v menáži) (Šrám.)

mrazený

, mrený příd. mrazením upravený, přivedený do zm……ná káva; mražený smetanový krém; zpodst. †mrené, -ho s. (podle něm. a rus.) zmrzlina (Ha…

mrený

v. mrazený

nabiti se

dok. (3. mn. -í) 1. (čeho, koho) ukojit touhu po něčem, po někom; nasytit se (přen.): nemohl se n. p…

nabovati se

ned. k nabažiti se 1: n. se krajiny

nadp

, s. voj. dřevěná část pušky kryjící svrchu hlaveň od horní objímky k hlavě pouzdra

nadpek

, -žku m. (6. mn. -žcích) anat. zevní, vybíhající část lopatky

nadpí

, s. část těla nad paží, rameno: náboj vnikl hluboko v n. (Šmil.)

nadpkový

příd. k nadpažek: anat. výběžek n. nadpažek

nadprí

, s. stav. konstrukce nad dveřním n. okenním otvorem: vchod s rovným n-m; klenuté n. okna

nádrácký

příd. ob. k nádražák: n-á čepice

nádrák

, -a m. ob. železničář zaměstnaný na nádraží; železničář vůbec

nádrí

, s. staniční budova a prostor u ní s potřebným……cí n.; voj. n. zásobovací, odsunové; zdrob. nádríčko, -a s.

nádr

příd. k nádraží: n. budova, hala, restaurace; n. zřízenci; zpodst. nádr, -ho m. žel. zaměstnanec dozírající na posuno…

náhrka

, -y ž. (2. mn. -žek) (*náhražek, -žku m., 6. mn. -žcích) výrobek, kt. nahrazuje jiný a zprav. nemá …

náhrkový

příd. k náhražka: n-é suroviny; h…ké n-é hospodářství;přísl. náhrkově; podst. náhrkovost, -i ž.

naklivina

, -y ž. nakažlivá látka; choroboplodný zárodek: voda obsahovala různé n-y

naklivý

příd. působící nákazu, chovající ……n. smích; n-é zívání;přísl. naklivě: smát se n.; podst. naklivost, -i ž.: n. rýmy

nakovati

, nakazovati ned. řidč. k nakaziti: jediná prašivá…int.); pesimismus nakažuje nás jako choroba; nakovati se, nakazovati se ned. k nakaziti se

*náprí

, s. zápraží (Havl.)

napriti

dok. (3. mn. -í) (co, při důrazu na množství čeho)…žením (ve značném množství): n. kávu, kávy; naprit se dok. i ned. 1. (čeho) mnoho a opětovně pra…

nárí

, s. horn. náraziště

nashromďovati

ned. k nashromážditi

nasmiti

dok. (3. mn. -í) (co, při důrazu na množství čeho) ve větším množství usmažit: n. koblih

nasnit se

dok. i ned. (3. mn. -í) vynaložit, vynakládat mnoho snažení (v. na- II): dost se nasnažil ○ předp. v…

nastrený

příd. 1. řidč. jsoucí ve střehu; ……nepřítel překvapen;přísl. nastreně; podst. nastrenost, -i ž.; v. též nastražiti

nastriti

dok. (3. mn. -í) 1. (co nač; co komu; co) učinit, ……out, zbystřit sluch; n. oči zbystřit zrak; nastriti se dok. napnout, zbystřit svou pozornost: ne…

nástr

, nástrpříd. odb. sloužící za nástrahu: voj. n-á mina; ryb. n-í rybka

nastrovat

ned. k nastražiti: n. léčky, úklady, překážky; – n. uši napínat, zbystřovat sluch; nastrovati se ned. k nastražiti se: nepotřeboval mnoh…

nát

příd. nář. obtížný, namáhavý: kus n-é práce (Hol.)

nauvovat se

dok. i ned. (o čem, o kom; ~) mnoho uvažovat o něčem (v. na- II)

navovati

ned. k navážiti: n. mouku, cukr; – řidč. n. vodu ze studny; navovati se ned. k navážiti se: loďka se navažovala…

navliti

dok. (3. mn. -í) (co, koho) navlhčit, namočit: n. (si) rty svlažit; zř. odpočinout si a n. se (Svět.…

navlovati

ned. k navlažiti: n. rty; n. vyschlé hrdlo

nádat se

dok. i ned. (oč; koho oč) hojně a opětovně žádat (v. na- II): co jsme se nažádali o dřevo; nažádal s…

nalovat se

dok. i ned. (koho, 2. p.; na koho) hojně a opětovně žalovat (v. na- II): hodně se ho nažaloval u sou…

*nátko

, -a s. expr. zcela chudý člověk (Ner.)

ndímat se

dok. i ned. (1. j. -ám) (čeho; ~) mnoho ždímat (v. na- II): co se prádla napere a naždímá

nebrati

dok. (co, při důrazu na množství čeho) žebráním zí…o za den nažebral; nažebral peněz za den dost; nebrat se dok. i ned. (~; koho, 2. p.) hojně a op…

nebronit se

dok. i ned. (3. mn. -í) (~; koho, 2. p.) hojně a opětovně žebronit; přen. úpěnlivě, mnoho prosit (v.…

nehliti

dok. (3. mn. -í) (co) žehlením upravit, pečlivě vy……nažehlený panák přemrštěně nastrojený, upjatý; nehlit se dok. i ned. (čeho; ~) mnoho a opětovně …

nehlovati

ned. řidč. k nažehliti; žehlit: celé půldne nažehlovala sukně a blůzičky

neniti

dok. (3. mn. -í) řidč. (co, při důrazu na množství čeho) vyženit: nažení nějaký tisíc (Rais); naženi…

nertovat se

dok. i ned. natropit se mnoho žertů (v. na- II)

nírati

ned. (co) řidč. 1. k nažrati: housenky nažíraly listy 2. trochu rozežírat, rozrušovat, leptat, rozkl…

niti

ned. (3. mn. -í) zř. zast. (co) obnažovat: tu prsa nažím tu oběť vaše stojí (Vocel) ○ předp. ob-

níti

, nnouti dok. (1. j. -žnu, rozk. -žni, min. -žal……rávu na krmení; n. trávy, jetele do zásoby; nít se I, nnout se dok. i ned. (~; čeho) mnoho a často žnout: dost se letos nažala (trávy)

*nít se

II dok. (1. j. -žiji, rozk. -žij, min. -žil, trp. -žit, přech. min. -živ) užít hodně života, dlouho …

nivit se

dok. i ned. (3. mn. -í) (koho, čeho) mnoho prostředků věnovat něčí obživě, dlouho někoho živit (v. n…

nivu

(†naživě Pal., Něm., Ner., Svět. aj.) (ps. též na živu, na živě) přísl. ve spoj. být, zůstat n. živ;…

nka

, -y ž. (2. mn. -žek) bot. suchý nepukavý plod, zprav. jednosemenný (např. plod slunečnice, jasanu, …

nloutlý

(*nažlutavělý Presl) příd. zbarve… barva, pleť; n-é zuby;přísl. nloutle: n. bílý; podst. nloutlost, -i ž.

nloutnouti

dok. (min. -tl, podst. -tnutí) poněkud zežloutnout: listí nažloutlo a začalo opadávat

nluklý

příd. poněkud žluklý: n-é máslo

nluknouti

dok. (min. -kl, podst. -knutí) řidč. poněkud zežluknout: máslo nažluklo

nlutavělý

v. nažloutlý

nlutiti

dok. (3. mn. -í, rozk. -ť, trp. -těn, -cen) (co) učinit žlutým: n. stěnu, zeď, vajíčka

nnouti

, nnout se v. nažíti

-novati

jen s předp.: ob-

*nranec

, -nce m. zhrub. přesycený člověk: kulturní n-i (Konr.)

nrati

dok. (1. j. -žeru, trp. -žrán) řidč. (co) žraním poněkud porušit: ovoce nažrané od červů; nrati se dok. (čeho; ~) (o zvířatech, zhrub. též

nvanit

dok. (3. mn. -í) expr. (co, při důrazu na množství……ké pomluvy; ty toho nažvaníš, nic není pravda; nvanit se dok. i ned. expr. (~; čeho) hojně n. op…

nvástat

, nvastat dok. expr. (co, při důrazu na množství čeho) namluvit, napovídat, nažvanit: nažvástal pl…

nvatlat

dok. expr. (čeho) (zprav. o dětech) (žvatlavě) napovídat, namluvit: nažvatlá toho za den, až hlava b…

nvýkati

dok. (co, při důrazu na množství čeho) sežvýkat: n. chlebové kůrky

nedositelný

(*nedosažný J. Čap., †nedosáhlý M……c n-ého; n-á dívka;přísl. nedositelně: n. daleko; podst. nedositelnost, -i ž.: n. cíle

nedotený

příd. hovor. takový, kt. nebyl dotažen, dostatečně… n.; v práci je ještě leccos n-ého; podst. nedotenost, -i ž.: n. příběhu; n. scénického tvaru, h…

nedovek

, -žku m. (6. mn. -žcích) odb. množství chybějící do správné váhy

několikenství

, s. soužití s několika ženami

nenranec

, -nce m. zhrub. nenasytný člověk, nenasyta: dospívající kluk je n.; přen. pakáž měšťácká, n-i! (Hor…

nenraný

příd. zhrub. nenasytný; chamtivý: n. sobec; podst. nenranost, -i ž.

neobs

příd. nemající obsah, podstatu; m… fráze; n. referát;přísl. neobs; podst. neobsnost, -i ž.

nevriti

ned. (3. mn. -í) (na koho, co; *proti komu, čemu) nepřátelsky se k někomu, něčemu stavět; sočit (na …

*nevrivec

, -vce m. expr. nevraživý člověk: literární n. (Krásn.)

nevrivý

(†nevražný Klicp.) příd. nevražíc…. postoj; n. pohled;přísl. nevrivě (†nevražně Jg.): n. se dívat; n. sledovat; podst. nevrivost (†nevražnost Podl.), -i ž…

nevyvážitelný

, nevyvitelný (†nevyvážný Tyl, ……ísl.*nevyvážitelně, *nevyvitelně: n. plodný rozum;……st.*nevyvážitelnost, nevyvitelnost, -i ž. (Ner.)

nezvážitelný

, nezvitelný příd. takový, kt. …přísl. nezvážitelně, nezvitelně: n. mnoho námětů; podst. nezvážitelnost, nezvitelnost, -i ž.

oblitel

v. oblažovatel

obliti

dok. (3. mn. -í) 1. (koho, 4. p.) učinit blaženým; obšťastnit: dítě dovede o. své rodiče; práce obla…

oblovatel

(*oblažitel Mach.), -e m. (oblovatelka, -y ž.) kdo někoho oblažuje: o. dívek (Til.)

oblovati

ned. k oblažiti 1, 2: vzpomínka na domov mě oblažovala; láska dítěte oblažuje; – expr. byl oblažován…

*obnenec

, -nce m. obnažený člověk (Maj.)

obnený

příd. 1. jsoucí bez oděvu; nahý; ……příčina; o-á narážka;přísl. obneně; podst. obnenost, -i ž.; v. též obnažiti

obnitel

v. obnažovatel

obniti

dok. (3. mn. -í) 1. (co, koho) zbavit oděvu, učini……zradit: obnažil své smýšlení; o. skutečnost; obniti se dok. kniž. stát se zjevným, zřejmým; odha…

*obnovatel

, *obnitel, -e m. kdo něco obnažuje, činí zjevným: o-ovatel lidských duší (Mach.); o-itelé života

obnovati

ned. k obnažiti: o. tělo, paže, krk; – o. hlavu; ú…nažoval krásné zuby; – kniž. o. mravní bídu; obnovati se ned. kniž. k obnažit se: vášně se obnaž…

obrenina

, -y ž. pohmoždění, zhmoždění, pohmožděné místo: obklad na o-u

obs

příd. bohatý co do obsahu, mnoho …, projev; o-á studie;přísl. obs: vyložit o.; podst. obsnost, -i ž.

odpiti

I dok. (3. mn. -í) (co) oddálit (paže) stranou od těla: nesla těžkou konev s druhou rukou daleko odp…

*odpiti

II dok. (3. mn. -í) (co) oddělit pažením, přepážkou: jedna část světnice odpažena prkennou ohradou (…

†odpnice

, -e ž. puška zadovka (Ner.)

*odpovati

ned. k odpažiti I: cvičenci odpažovali (Kub.)

odrek

, -žku m. (6. mn. -žcích) v mincovnictví mince mimořádně ražená z jiného kovu

odrený

příd. takový, kt. byl odražen n. kt. se odrazil: o-é sluneční světlo; – o-á voda mírně vlažná, mírně…

odtitý

(*odtaživý Tvorba, †odtažený Pal.……vyjádření o-ch pojmů;přísl. odtitě: o. a obecně vyslovené poznatky; podst. odtitost (*odtaživost Sez., Lit. n…

odt

příd. šach. o. šach vznikající tahem, který odkryje šachující figuru

odvovačka

, -y ž. (2. mn. -ček) odb. nádobka k přesnému odvažování malých množství

odvovati

ned. k odvážiti: o. sůl; o. přesné dávky; – o. slova, činy

odvovati se

ned. 1. k odvážiti se 1: o. se něco říci, podniknout; neodvažoval se na hlubinu; o. se všeho; odvažu…

odvliti

dok. (3. mn. -í) řidč. (co) navlhčením uvolnit: papír se opatrně odvlaží a odstraní

odvlovati

ned. řidč. k odvlažiti

opení

(*opaží Hol.), s. poněk. zast. obložení něčeho, zprav. dveří; pažení: skoba v o. dveří; portál s …

opiti

dok. (3. mn. -í) poněk. zast. (co) obložit (pažením): jizba je kolkolem opažena; hrobní skrýše dřevě…

opovati

ned. k opažiti

opovovati se

ned. k opovážiti se: opovažuji se tvrdit, že to není pravda; neopovažovala se na nic ptát; o. se těc…

opriti

dok. (3. mn. -í) (co) na sucho trochu opálit, opéci: o. krupici, ovesné vločky, zeleninu, mouku; exp…

oprovati

ned. k opražiti: o. kukuřičné klasy

osmiti

dok. (3. mn. -í) (co) po povrchu n. částečně usmažit: o. jitrničky; o. cibulku do růžova

Osoblaha

, -y ž. (6. j. -ze) město ve Slezsku; osoblský příd.: o-žští občané

†ostriti

, řidč. †ostrážiti (Preis. aj.) dok. (3. mn. -í) 1. (co) zajistit stráží: hrad posádkou tří set vojí…

ostritý

příd. dávající bedlivý pozor na b…hled; o-é vyčkávání;přísl. ostritě: o. se rozhlížet; o. zbystř…sem, tmou) tiše, o.;podst. ostritost, -i ž.: politická, vojens…

†ostr

příd. ostražitý: o. obmysl (Staš.)

otcovrah

vrah vlastního otce; -vrda (†otcevražda Klicp.)…dění vlastního otce; *-vredný příd.: o-á pravice…

ovliti

(†obvlažiti Táb.) dok. (3. mn. -í) (co, koho) 1. v……aží (Ner.); náhlé ovlažení (Ner.) oteplení; *ovliti se dok. zvlhnout, ovlhnout: oči se mu ovlaži…

ovlovati

ned. k ovlažiti: déšť ovlažoval zemi; o. hrdlo vodou; o. se nápojem

pasér

(†pasažír Ner.), -a m. (pasérka, -y ž.) (z fr.) poněk. zast. ces……vněně cestuje zadarmo, bez jízdenky;pasérský příd.: p-é lodi; p-á letadla

*pasérstvo

, -a s. pasažéři, cestující (jako celek): p. třetí třídy (Čech)

patlán

v. baklažán

pba

, -y ž. (2. mn. -žeb) 1. dřevěná součást pušky ap.……dveří ap., pažení: p. dveří (Hol.); zdrob. k 1 pbička, -y ž.

pbiti

ned. (3. mn. -í) výr. (co) opatřovat pažbou: p. zbraň

p

, řidč. pí, s. (†paždě Třeb., †páždě Šmil., ž.) horní část……de vyrůstají pupeny a větve, úžlabí;expr. zdrob. k 1 *pdíčko, -a s. (Šim.)

pdík

, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) stav. vodorovný trámec spojující svislé sloupky, např. u dveří, oke…

*pdní

příd. k paždí: p. otvory vesty (Sum.)

pe

(bás. páž Vrchl. aj.), -e ž., zř. s. (Jir.) celá l…, p. tuž, vlasti služ! (heslo); expr. zdrob. pička, -y ž.

pení

, s. 1. ohrada n. přehrada, zprav. dřevěná, oddělující n. rozdělující prostoru: dřevěné p. brlení…

pí

v. paždí

pina

, -y ž. horn., stav. prkno n. trámec k pažení

pit

, -u m. (6. j. -u, -ě) (*pažit Svět., *pažiť Quis,……arní, zelený p.; usednout na měkký p.; zdrob. *pitek, -tku m. (V. Mrš.)

piti

ned. (3. mn. -í) (co) 1. řidč. pažením oddělovat; ……rn., stav. opatřovat pažením, zřizovat pažení; pit se ned. nář. tužit se: pažte, se chlapci! (Ně…

-piti

jen s předp.: od-, před-, při-, roz-, u-, vz-, za-

pitka

, -y ž. (2. mn. -tek) 1. cibulnatá rostlina s tenkými trubičkovitými listy; česnek pažitka (bot.) 2.…

pitkový

příd. k pažitka: p. trs; p-á omáčka

*pitnatý

příd. porostlý pažitem, travnatý: p-á místa (Něm.)

pitový

příd. řidč. k pažit: p-á zeleň

pivot

, -a m. (6. j. -ě) nepravý, špatný život: p. v nedostatku (Maj.)

p

příd. k paže: anat. p. kost tvořící kostru paže; p. pletenec tvořený lopatkou a klíčkem

pnice

, -e ž. tech. roura k zajištění otvoru vyvrtaného v sypké zemině (např. při vrtání sond)

-povati

I jen s předp.: v. pažiti

-povati

II jen s předp.: v. -pažiti

*pravý

příd. (sloven.) žravý: p-é hitlerovské kobylky (Gottw.); p. kapitalismus (Drda)

pětipodlový

, řidč. pětipodlpříd.: stav. p. dům o pěti podlažích

podlahový

, podl(*podlažný) příd. k podlaha: p-ová, p-ní, p-ná (Hol.) prkna; p-ový vosk; p-ová plocha byt…

podlí

, s. stav. část stavby omezená dvěma stropními konstrukcemi (např. patro, přízemí n. sklep): podz…

podlina

, -y ž. stav. trám n. jiný prvek vozovky kladený zprav. na mostiny

podl

, podlv. podlahový

podlový

příd. stav. k podlaží

podpdník

v. podpažník, -u

podpí

(*podpáží Šlej.), podp, s. místo podpaží, kde se paže připojuje k trupu; podpažní jamka (anat…

podpiti

dok. (3. mn. -í) tech. (co) podepřít zeminu zespodu pažením

podp

(*podpážní Vrchl.) příd. jsoucí v podpaží: p. důlek; anat. p. jamka

†podpník

(Čel.), †podpážník (Wint.), -a m. (6. mn. -cích) (podpážnice, -e ž., Wint.) oblíbenec, milec

podpník

I, řidč. podpdník, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) hist. součást středověkého rytířského brnění kry…

*podpodlí

, s. prostor pod podlahou (Poláč.)

*podpodl

příd. jsoucí pod podlahou: p. prostor (Šlej.)

*podprí

, s. místo pod prahem (Hol.)

*podprský

příd. jsoucí pod Prahou: p-á Vltava (Čap.-Ch.) tekoucí již za Prahou

podrcový

příd. k podražec 3: zool. pestrokřídlec p.

podrďovati

ned. řidč. k podrážditi: p. zvědavost, zájem, ctižádost; – p. divoké zvíře

podrec

, -žce m. 1. horn. pomocná stojka pod stropnicí 2. mysl. rám se sítí na chytání ptactva 3. bylina se…

podriti

dok. (3. mn. -í) stát se poněkud dražším; zdražit: vejce v zimě podražila; zboží je lepší, ale nepod…

podrovati

ned. k podražiti: za války potraviny podražují

pok

(ps. též po každé) přísl. v každém případě; vždy: přišel p. pozdě; střílel, ale p. chybil; p. v nedě…

†pok

zájm. neurč. každý (op. žádný): p. držitel (Klicp.)

*pokenec

, -nce m. zkažený člověk (Třeb.)

pokený

příd. porušený (zprav. mravně); z…:p-é děvče; p-á řeč; přísl. pokeně: mluvili po česku, ale p. (Staš.); podst. pokenost, -i ž. (Svět.); v. též

poloobnený

příd.: p-á těla horníků

polorený

příd. jaz. p-á souhláska s artikulací jen zčásti raženou (např. c, č); polozávěrová, polosykavka

poobniti

dok. řidč. (co) trochu obnažit; poodkrýt, poodhalit: p. ramena

†poprí

, s. práh: na p. chrámu (Vocel)

poreně

přísl. řidč. přemoženě, malomyslně, poraženecky: cítí p. (O. Schein.)

porenec

, -nce m. (z rus.) 1. kdo se cítí předem poražen, malodušný člověk, slabošský ústupkář; kapitulant 1…

porenecký

příd. k poraženec; kapitulantský, defétistický, ustrašenecký: p-á nálada; p-é řeči; přísl. porenecky: p. so vzdávat

porenectví

, s. vlastnost poraženců, slabošské ústupkářství; kapitulantství, defétismus, ustrašenectví: je t…

†porení

, s. porážka 3: p. vrahů (Tyl); v. též poraziti

porený

, -ého m. kdo je poražen (v boji ap.): vítězové i p-í; v. též poraziti

potený

v. potáhnouti

potitý

v. potažný

†potmo

, řidč. †potahmo přísl. 1. zprav. potahmo (na koho, co) se vztahem, se zřetelem, vzhledem k někomu, …

pot

příd. souvisící se (zvířecím) potahem; potahový: p. práce, vozy; zeměd. p. nářadí zařízené na (zvíře…

potník

, -a m. (6. mn. -cích) (v době roboty) poddaný povinný potažní robotou

pot

(*potažitý) příd. 1. řidč. potažní: p-á (p-itá Baar) práce †2. relativní (Pal. aj.)

povovati

ned. 1. (koho, co za koho, co, †kým, čím) pokládat……přítele (Něm.) ○ předp. opovažovati se; nás. povovávati

povliti

dok. (3. mn. -í) (co) trochu navlhčit, svlažit: vyválet bochníky a p. je vodou; p. hrdla (Klicp.) na…

povrditi

dok. (3. mn. -í) (koho, co) postupně n. hromadně pobít, zavraždit: (váleční zločinci) povraždili oby…

povyrení

, s. expr. zábava, rozptýlení: dopřát si p.; iron. to máme (s vámi) p.; expr. zdrob. povyreníčko, -čka s. (6. mn. -ách): dopřát si p.; v…

Praha

…y je; Pran (1. m…é), ob. Prák (6. m… -a m. (Pranka, ob. Pračka, řidč. Prka, -y ž…

pravda

I, řidč. pravde (*pravdaž Čap.-Ch.) přísl. 1. vyjadřuje přisvědčování, souhlas s proneseným mínění…

prácký

, práctví v. pražan-

prádný

zájm. neurč. expr. vůbec žádný: nemá p. talent; není ho p-á škoda; to není p-m tajemstvím

Pran

, Pranka, Prák, Pračka v. Praha; pran, -a m. (1. mn. -é) hist. p-é příslušníci umírněnějšího husitského směru představovaného zvl. pražskými měšťany

pranský

, prácký příd. vlastní Pražanům, Pražákům: Neff je pražanštější (než Čapek-Chod) (Kultura); p-cká …

pranství

, s. 1. též pražáctví (Bass) souhrn vlastností vyznačujících Pražany: z díla je patrné autorovo p…

Prátko

, -a s. (mn. 2. -tek, 6. -ách) 1. zast. ob. expr. …které se ponejprv dostane ven z města (Maj.); prátko, -a (*práže, -te, Baar, Nový) s. zast. ob.

prcovina

, -y ž. dřev. pražcové dříví

prcový

příd. k pražec: dřev. p-é dříví na výrobu pražců, pražcovina; elektr. p. základ stožáru z pražců

prec

I, -žce m. 1. vodorovně uložený trámec: pražce přes nejistou cestičku položené (Jir.); žel. nosný tr…

prec

II, -žce m. zeměd. prahlý len

prenec

, -nce m. hut. pražená, spečená ruda: zinkový p.

*prenice

, -e ž. 1. expr. vedro, úpal (Rais) 2. nář. a sloven. smažená vajíčka (Něm.)

prenka

, -y ž. (2. mn. -nek) ob. pražená polévka: p. s chlebem

prenský

příd. řidč. kniž. prvotní ženský, od původu ženský, typicky ženský: p. pud; p-á koketnost

prený

příd. upravený pražením: p-á káva; p. slad; p-á polévka jejíž hlavní přísadou je zápražka, v. též pr…

pricí

příd. sloužící k pražení; tech. p. stroj, přístroj; hut. p. pec k pražení rudy; p. teplota

pr

, -e m. (živ.) (prička I, -y ž.) kdo je zaměstnán pražením něčeho: p. kávy; p. rudy; pr, -e m. (neživ.) ruční pražicí přístroj

prička

II, -y ž. (2. mn. -ček) pražič (neživ.)

prírna

, -y ž. (2. mn. -ren) závod n. místnost, kde se něco praží: p. kávy, oříšků; p. rud

priti

ned. (3. mn. -í) 1. (co) …i (do nás) p. z děl; priti se ned. expr. být v……na- se, u-, z-; nás. prívati, prívati se (o) bez předp.

privel

, -vlu m. (6. j. -u) kniž. prvotní, základní živel: p. žárný (Zey.) oheň; p. umění

privý

příd. řidč. k pražiti 3; pražící, pálící, pálivý: p. žár jižního slunce (Staš.) palčivý

Prka

v. Praha

prma

I, -y ž. (2. mn. -žem) (z něm. zákl.) řidč. ryb. cejn veliký (zool.)

prma

II, -y ž., řidč. prmo, -a s. (6. j. -u) (kdysi) pražená obilná (zprav. ječná) zrna n. pražený hrác…

prnec

, -žence m. nář. (v lid. bájesloví) čarodějný žnec užínající klasy (Něm., Baar)

pr

příd. *1. pražící, praživý: p-é slunko (Kosm.) 2. hut. p-é plyny vznikající při pražení rudy

†Prsko

, -a s. (6. j. -sku, †-ště) řidč. pražská oblast, pražský kraj (Pal. aj.)

prský

příd. k Praha: p-é ulice; P. hrad……p-á šunka; p-é párky;přísl. *prsky: p. řečeno (R. právo); p. a…fektovaný(R. Svob.); podst. *prskost, -i ž. pražský ráz: p. dí…

prština

, -y ž. řidč. pražská mluva: zpěvavá p.; vulgární p.

prodriti

dok. (3. mn. -í) (co) učinit dražším; zdražit: větší dovoz materiálu prodražil stavbu; prodriti se dok. stát se dražším; zdražit se: špatnou…

prodrovati

, prodrovati se ned. k prodražiti, prodražiti se: dodatečné úpravy plánu prodražují stavbu; – stav…

prosmiti

dok. (3. mn. -í) (co) 1. důkladně usmažit: p. řízek do měkka 2. smažením spotřebovat: p. hodně tuku

prosmovati

ned. k prosmažiti

protení

, s. 1. ozdoba vytvořená něčím protaženým: čepeček s p-m z růžové stuhy †2. průtah (Tomek); v. …

protený

příd. silně prodloužený; protáhlý…; p. plamen kahance;přísl. proteně: p. dlouhá lebka; podst. *protenost, -i ž.; v. též protáhno…

protn-

v. průtažn-

protizáví

, s. tech. závaží sloužící k vyrovnání váhy pohybujícího se tělesa (např. klece, zdviže ap.); výv…

provek

, -žku m. (6. mn. -žcích) ztráta při vážení zboží v maloobchodě

provliti

dok. (3. mn. -í) řidč. (co) nasytit, naplnit vláhou n. teplem; zavlažit, proteplit 1, prohřát 1: deš…

provlovati

ned. k provlažiti: vodotrysk provlažuje ovzduší; – slunce provlažuje čistý, chladný vzduch (R. Svob.…

průt

příd. souvisící s průtahem 1, 3: …strojích)průtahové; přísl. průt: řidč. p. zahvízdnout protaženě; podst. průtnost, -i ž. tech. vlastnost mat…

přeblený

příd. kniž. velmi, nadmíru blažen… úsměv; p-é chvíle;přísl. přebleně: p. žít; podst. *přeblenost, -i ž. (Pfleg.)

předlba

, -y ž. (2. mn. -žeb) stav. předláždění: p. ulice

předlďovati

ned. k předlážditi: p. ulice

přednádrí

, s. 1. žel. část stanice s určenou funkcí (pro někt. druh dopravy, popř. pro posun a sestavu vla…

předpiti

dok. (3. mn. -í) (co; ~) zdvihnout napjaté paže před sebe: předpažil ruce k sebeobraně (Herrm.); šel…

předpmo

přísl. těl. s předpažením: dřep p.

předpovati

ned. těl. k předpažiti

předprí

, s. řidč. místo před prahem, zápraží: u p. vůz se zastavil (Něm.)

*předrďovati

ned. k předrážditi: p. něčí nervy

předrek

, -žku m. (6. mn. -žcích) práv. částka, kt. zbývá dlužníku z dražby po uspokojení věřitelů

předritel

v. předražovatel

předriti

dok. (3. mn. -í) 1. (co) požádat za něco neúměrně vysokou cenu; přecenit: p. zboží; p. práci nadhodn…

předrovatel

řidč. předritel, -e m. kdo předražuje: p-é zboží; potrestání p-ů

předrovati

ned. k předražiti 1: p. obilí

*přeostritý

příd. velmi, nadmíru ostražitý: p-é oči (Vrba)

přepditi

v. přepažiti 1

přepení

, s. poněk. zast. 1. přepážka 1, pažení 1: dřevěné p. (Herrm.); skleněné p. (Mach.) 2. řidč. pros…

přepiti

dok. (3. mn. -í) 1. (zř. zast. též přepažditi Ner.) (co) pažením rozdělit n. oddělit: p. předsíň pří…

přepovati

ned. 1. k přepažiti: p. velkou místnost na dvě malé *2. (co) být umístěn napříč něčeho: (závora) pře…

přepriti

dok. (3. mn. -í) (co) 1. znovu upražit: p. málo zhnědlou strouhanku 2. příliš upražit: p. kávu do če…

přeprovati

ned. k přepražiti

přesmiti

dok. (3. mn. -í) (co) 1. příliš usmažit: p. housku, cibulku 2. částečně osmažit: p. jíšku

*přesmovati

ned. k přesmažiti 1 (Wint.)

přetený

příd. expr. 1. přepjatý; přehnaný: p. výkon; p. ch……l. duševní prací, nervově vyčerpaný; podst. přetenost, -i ž.; v. též přetáhnouti, p. se

převah

, -u m., přev, -e (Boj.) ž. nář. druhá strana vrchu: z druhé strany na p-h (Šír)

přev

v. převah

převek

, -žku m. (6. mn. -žcích) pošt. váhový rozdíl, o kt. převyšuje zásilka předepsanou váhu

převovati

(*převahovati Ner.) ned. k převáž……ř.p. oučel cesty (Klicp.); převovati se, řidč. převovati (*převážeti se, 3. mn. -ejí) ned. k př…

přidriti

dok. (3. mn. -í) 1. poněkud stoupnout v ceně, stát se dražším; podražit, zdražit: za války všecko př…

*přidrovati

ned. k přidražiti: neos. dobytku hezky přidražuje (Hol.)

připení

, s. těl. poloha napjatých paží u boku; v. též připažiti

připiti

dok. (3. mn. -í) (co) těl. spustit paže k boku (do připažení); ned. připažovati

přípmo

přísl. těl. skrčit, pokrčit p. s připaženým záloktím

připovati

ned. těl. k připažiti

připriti

I dok. (3. mn. -í) (co, koho) poněkud příliš upraž……. p. někoho horským sluncem prudce opálit; připriti se dok. připálit se: maso se připražilo; n…

připriti

II dok. (3. mn. -í) zast. hovor. (co) připojit ku Praze: obce připražené v r. 1920

připrovati

ned. k připražiti I: p. jíšku; připrovati se ned. k připražiti se: řidč. expr. roh kopyt se přip…

přismiti

dok. (3. mn. -í) 1. (co) řidč. poněkud osmažit; připálit 1: p. kuře (Hál.); – expr. slunce ho přisma…

*přisrený

příd. trochu sražený: postava p-á k pravé straně (Řez.)

přitlivost

, -i ž. 1. (též †přítažnost Ath.) vlastnost toho, co je přitažlivé: p. výstavy; ženská p.; síla p-i;…

přitlivý

(†přítažný Sab.) příd. takový, kt……vábivého, poutavého;přísl. přitlivě: působit p.; podst. přitlivost v. t.

přívek

, -žku m. (6. mn. -žcích) přídavek, zvl. zboží; do……přídavek kostí do placené váhy masa; zdrob. příveček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)

rba

, -y ž. (2. mn. -žeb) 1. (též *razba Mach.) ražení 1: r. grošů; ražbu vykonávají razicí stroje různý…

rebna

, -y ž. (2. mn. -ben) závod, kde se razí štítky, znaky ap.

rebné

, -ho s. (kdysi v mincovnictví) poplatek za ražbu mincí, plaket ap. (na soukromý účet)

rební

(*ražebný) příd. týkající se ražení, ražby: r., r-……dát si razit mince z přineseného kovu; podst. *rebnost, -i ž.: přen. r. slova (Šal.) výraznost, …

rení

, s. 1. řidč. znak a nápis vyražený na mincích; ražba 2: rozeznat r. (na minci) (Zey.) 2. kniž. r…

rený

příd. 1. vytvořený ražením: r-é peníze kovové; výr. r. papír s vytlačeným vzorem; r-é nálepky; – zas…

rniči

, -čů m. mn. n. neskl. s. (ze srb.) kuch. malé kousky masa (růz. druhu) proložené cibulí, paprikou a…

r

, rážný příd. nář. prudký 1, bystrý 1, rychlý: studenti švarní, rážní (Heyd.); přísl. rno, rážno: ražno vykročil (V. K. Jeř.)

†rozbený

příd. takový, kt. se rozbažil, roztoužený 1: r-é city (Klicp.); v. též rozbažiti se

†rozbiti se

dok. (3. mn. -í) (po čem) roztoužit se: r. se po vítězství (Klicp.)

rozbliti

dok. (3. mn. -í) poněk. zast. kniž. (koho, 4. p.) aženým: rozblažil ji (dívku) vítr (Mach.); rozbliti se dok. poněk. zast. kniž. stát se blaženým:…

rozdrďovati

ned. k rozdrážditi: r. krocana; jeho klid ho rozdražďoval; – r. něčí obraznost; rozdrďovati se ned. k rozdrážditi se: rozdražďovala s…

rozmldit

dok. nář. (koho, 4. p.) rozmlátit 1, rozbít 1: i s koňma (tě) rozmlaždíme (Herb.)

rozpiti

dok. (3. mn. -í) (~; co) zdvihnout a roztáhnout napjaté paže do vodorovné polohy stranou; upažit (tě…

rozpovati

ned. k rozpažiti

†rozsitý

, †rozspříd. rozsáhlý: jeho duševní život stával se méně r-itým (Staš.); (velikost národa) neje…

roztitelný

příd. takový, kt. se může roztáhnout, roztahovat: lehce r-é cévy; r-á zřítelnice oka; podst. roztitelnost, -i ž.

rozt

, roztivý, roztlivý (*roztažitý Hol.) příd. řidč. takový, kt. má schopno… látka (Arb.) roztažitelná; r-žlivá tekutina; podst. roztnost, roztivost, roztlivost, -i ž.: síla r-i; fyz. roztažnost schopnost látek zvětšovat svůj objem teplem, dilatac…

rozv

příd. k rozvaha 3: úč. r. účet rozvaha 3 sestavená ve formě účtu a přímo navazující na účetní zápisy

rozvovati

ned. k rozvážiti: r. čaj do sáčků; – (~; co, řidč. o čem) klidně, dlouho rozvažuje; r. situaci, o si…

rozvliti

dok. (3. mn. -í) (co) řidč. 1. poněkud ovlažit, uč……áštní kouzlo) jí rozvlažilo srdce (Jir.); *rozvliti se dok. mírně se rozehřát: mysl se jí rozvla…

rozvlovati

ned. řidč. k rozvlažiti; r. mléko; – r. ztuhlý olej; *rozvlovati se ned. k rozvlažiti se: mysl se mu rozvla…

rychlorazič

…rka; r. kolektiv; rychlorení, s., rychlorba, -y ž. (2. mn. -žeb) horn.…

samovrah

…m. (samovrednice, …ů; *samovrednický ….); samovrda, -y ž…….); samovredný (zř……l. *samovredně (zř…

Santiago

[-ty-á-], -a s. hl. město Chile; santiský, santiagský příd.

sit

ned. nář. 1. (~; na koho) sálat, žhnout: slunce saží 2. proudit 1, vanout (o chladu): (studeno) do s…

sebevrah

…-a; sebevrda, -y ž……-u; sebevredník, -……h) (sebevrednice, -e, sebevredkyně, …-ů; sebevredný pří…

shromdiště

, shromáždiště, s. (2. mn. -šť) místo pro shromažďování: řadit se na s-ích; náměstí je s-m celého…

shromďovací

příd. určený k shromažďování: s. prostor; práv. svoboda, právo s. ústavou zaručené právo občanů schá…

shromďovač

, -e m. (živ.) řidč. hromaditel, shromažďovatel: s. majetku, peněz

shromďovatel

, řidč. shromážditel, -e m. kdo něco shromažďuje, shromáždil: s. sbírek, knih, starožitností

shromďovati

, shromďovati se (*shromážděti se, 3. mn. -ějí, …vítající ○ předp. na-, na- se; nás. shromďovávati, shromďovávati se

*slávyb

příd. bažící po slávě, slávychtivý: diktátorské choutky v s-ch hlavách (Otč.)

smenina

, -y, smenice, -e ž., smenec, -nce m. smažené jídlo: s. z vajec; houbová s.

smenka

(nář. smažinka Pitt.), -y ž. (2. mn. -nek) 1. smažené jídlo, nejč. z kašovitého těsta: bramborová, v…

smený

příd. takový, kt. byl osmažen: s-á houska, s. sýr; v. též smažiti

smicí

příd. určený na smažení, sloužící k smažení: s. pánev

smiti

ned. (3. mn. -í) (co) opé……ělat, vařit povidla; smit se ned. expr. být ve……, u-, vy-, za-; nás. smívati, smívati se (o) bez předp.

-smovati

jen s předp.: pře-, vy-, za-

*snenec

, -nce m. snaživec: mladistvý s. (Čech)

snení

(†snaženství Pal. aj.), s. snaha, úsilí: pokrokové s.; s. po svobodě; psych. úsilí dosáhnout urč.…

snenlivý

v. snaživý

*snil

, -a (1. mn. -ové), *snitel, -e m. snaživec: kruh s-lů (Herrm.); nadaný s-tel (Hál.); expr. zdrob. *snílek, -lka m.

*snilství

, s. přepjatá snaživost (Staš.)

sniti se

(†snažiti Pal.) (3. mn. -í) (†snažovati se Jg.) ne…… aby prospěl ○ předp. na- se (vyna- se); nás. snívati se ○ předp. vyna- se

snivec

, -vce m. snaživý člověk; horlivec 1: ctižádostivý s.

snivý

(†snažlivý Svět., *snaženlivý Sab…… s. národ; – s. výkon;přísl. snivě (†snažlivě Máj): s. pracova…– s. se usmát(Bran.); podst. snivost (†snažlivost Wint., *snaž…

sn

příd. poněk. kniž. 1. usilovný, n……ch nadaný a s.(Osv.); přísl. sn: s. prosit; – s. se staral, …nil svou moc(Vanč.); podst. †snnost, -i ž. (Svět.)

snovati se

v. snažiti se

sounka

, -y ž. (2. mn. -žek) bot. plodenství složené ze dvou nažek

soup

přísl. těl. soupažně: ručkování s.

soup

příd. těl. prováděný současně oběma pažemi; přísl. -psoupaž

-souvztniti

, -souvztňovati jen s předp.: u-

souvzt

příd. kniž. jsoucí ve vzájemném v……kter), korelativní; přísl. -vzt; podst. -vztnost, -i ž.: dialektická s.

spolupasér

, -a m. poněk. zast. spolucestující (Klost.)

*srenec

, -nce m. (neživ.) sraženina: s. krve (Drda); *srenec, -nce m. (živ.) expr. shrbený, křivý, sraže…

srení

, s. poněk. zast. srážka 1-4: s. (vlaků) bylo namále (Havl.); – okamžik válečného s. (Podl.); – v…

srenina

, -y ž. něco sraženého, hmota vzniklá sražením (ve…… z roztoku; med. krevní s. sedlá krev; zdrob. sreninka, -y ž.

srený

příd. do výšky plně nevyvinutý, špatně rostlý; křivý 1 (zprav. v zádech), pokřivený 1; zešikmený, zk…

Staropran

(1. mn. -é) (K. Čap.), ob. Staroprák (6. mn. -cích) (Bass……rahy v minulosti; staroprský příd.: s-žští občan…paláce; přísl. *staroprsky: s. bodrý (K. Čap.)

stenina

, -y ž. tech. (ve slévárenství) dutina ve stěně odlitku vzniklá smrštěním (stažením) oceli při tuhnu…

stený

příd. bot. s-á lata se zkrácenými postranními věté…ácenými stopami klásků: s-á lata ovsa; přísl. steně; v. též stáhnouti

stitelný

příd. řidč. takový, kt. může být stažen, stahován:… fyziol. stažlivý: s-é vlákno svalové; podst. stitelnost, -i ž. fyziol. stažlivost: s. svalu

stlivý

příd. fyziol. stažitelný, kontraktibilní, smrštitelný: s-á vlákna svalová; podst. stlivost, -i ž. fyziol. stažitelnost, kontraktibil…

strážiště

, striště, s. (2. mn. -šť) archeol. místo, zprav. vyvýšené nad okolí, z kt. se střežilo: stráži…

strážiti

, řidč. striti ned. (3. mn. -í, rozk. straž) 1. …(-stražiti) na-, na- se; nás. k 1 strívati

-strovati

jen s předp.: na-, na- se

střídnop

přísl. těl. (při prostných) tak, že střídavě cvičí jedna paže a druhá: pohyb s.; -ppříd.

sufretka

(2. mn. -tek) (*sufražeta Sova), …rgická žena vůbec:boje s-ek; sufretský příd.: s-é hnutí; podst. sufretství, s. řidč.

svitý

(*svažnatý Jahn) příd. kniž. takový, kt. se svažuj… s-á stráň (Otč.); s-é náměstí (Baar); podst. svitost, -i ž. řidč.: s. terénu

svnatý

v. svažitý

svážný

, řidč. svpříd. 1. svažující se, skloněný, nakloněný 1: s-á ulička (K. Čap.); s-é střechy (Krás…

svovati se

ned. k svážiti se 1; klesat 2, sklánět se 2, snižovat se, spadat 3 (nejč. v podobě svahu ve význ. 1)…

svliti

(též zvlažiti) dok. (3. mn. -í) 1. (co; koho) vláhou, vodou ap. osvěžit, občerstvit; zavlažit, ovlaž…

svlovací

příd. určený, sloužící k svlažování: s. zařízení

svlovač

, -e m. řidč. svlažovací zařízení: sbíječky se s-i

svlovati

(též zvlažovati) ned. k svlažiti 1, 2: s. hrdlo; s. čelo; s. zpocené tělo; voda (potoků) svlažovala …

tební

příd. týkající se tažení, tahu (ve význ. 3), losování: t. síň; t. listina s výsledky tahu

tec

, -žce, t, t, -e m. zaměstnanec pracující při tažení materiálu: t. drátu

t

, -žně m. vin. letorost ponechaný při řezu révy k prodloužení plodonosného dřeva

tení

, s. 1. výprava (zprav. vojenská): polní t.; ví……. být v posledním t. umírat; expr. zdrob. k 1 *teníčko, -a s.: proti smrti t. (Šal.); v. též t…

tený

příd. 1. vyrobený vytahováním, tažením (ve význ. 1): t. závin z vytahovaného těsta; poněk. zast. vyn…

t

v. tažec

tidlo

, -a s. (2. mn. -del) tech. nástroj na tažení

tírenský

příd. k tažírna: t-á dílna; t-é práce

tírna

, -y ž. (2. mn. -ren) dílna na zpracování kovů tažením (ve význ. 1): t. drátu, trubek

tmo

přísl. tahem (ve význ. 7): přichází t. mnoho krajanů (Hál.) potulkou, vandrem

t

v. tažný

tnice

, -e ž. 1. tech. spodní díl (matrice) tažidla n. protahovadla 2. nář. tažná kráva, tahounka 1 (Preis…

tník

, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) tech. vrchní díl (patrice) tažidla n. protahovadla

t

(†tažní Havl., Něm.) příd. 1. slo…… proudění vzduchu;přísl. k 4 *t: prozpíval t. celý kraj (Krá….)při putování; podst. k 1, 2 tnost, -i ž.: fyz., tech. vlastn…

trenér

, -u m. odb. (z fr. zákl.) zařízení k výcviku řidičů, letců, kosmonautů ap.

trojtka

(*tří- Lid. nov.), -y ž. (2. mn. -žek) šach. šachová úloha, v kt. má být dán mat třetím tahem; trojtkový příd.: t-á soutěž

třebe

(†třebať Havl., Hál.) sp. podřadicí připojuje vedlejší větu přípustkovou n. větný člen v přípustkové…

*tyranovrah

…i, -hové, 6. -zích) vrah tyrana (Neum.); *tyranovrda, -y ž. zavraždění tyrana (Mas.)

ubit

dok. nář. (co) promarnit 1, utratit: peníze ubažil (Šír); ubit se dok. nář. (komu čeho) zachtít se: neos. ub…

upiti

dok. (3. mn. -í) těl. zvednout napjaté paže do vodorovné polohy stranou: rozstup na upažení; ned.

upmo

přísl. těl. se záloktím v upažení (předloktím vzhůru): skrčit, pokrčit paže u.

upovati

ned. těl. k upažiti

upriti

dok. (3. mn. -í) k pražiti 1: čerstvě upražená káv……pražených mozků (Vach.) horkem zmalátnělých; upriti se dok. 1. pražením nabýt příslušné úpravy:

urenec

, -nce m. řidč. kdo se cítí uražen (zprav. bezdůvodně): (nenávist) domýšlivých u-ů (Neum.) uražených

urenecký

příd. řidč. k uraženec: u. postoj; přísl. urenecky: u. odmítnout kritiku (Řez.)

urenectví

, s. řidč. pocit urážky, zprav. bezdůvodný: vyrovnat se s těmito otázkami čestně, bez předpojatos…

†urení

, s. urážka 1: u. na cti (Pal.); zločin u. Veličenstva (Arb.); u. snesl bych tak málo, jako vy mo…

urený

příd. 1. takový, kt. se urazil n.……led; odmítl u-m tónem;přísl. ureně: u. se odvrátit; zatvářit se, odseknout u.; podst. urenost, -i ž.: sentimentální kom…

usmiti

dok. (3. mn. -í) (co) k smažiti; smažením upravit …rci kapra; usmažený obalený sýr; u. vajíčka; usmiti se dok. 1. smažením nabýt příslušné úpravy:

usouvztniti

dok. (3. mn. -í) kniž. (co) uvést ve vzájemný vztah: usouvztažnění prvků; gramatické usouvztažnění (…

usouvztňovati

ned. kniž. k usouvztažniti: usouvztažňující akt (V. Math.)

*úv

příd. kritický I, uvážlivý: ú-á historie literatury české (Sab.); přísl. *úv(Hol.)

*uvovatel

, -e m. kdo uvažuje (Pal.)

uvovati

ned. 1. (o čem, kom; †co; ~) přemýšlet 1, myslit 2……ení hřiště ○ předp. na- se, za-, za- si; nás. uvovávati

viště

, s. (2. mn. -šť) zeměd. součást vah u vozu, na níž jsou zavěšeny rozporky

vážitel

, vitel, -e m. zř. a zast. kdo váží (zvl. ve význ. 3, 4), hodnotí: hodnotitel, važitel a sudí (Nor…