akrobacie, -e ž. (z řec.) neobyčejně obratné a smělé tělesné výkony gymnastické n. sportovní, např. letecké; činnost akrobatů; akrobatika: provádět, předvádět a-i; vysoká, vrcholná a.; letecká a. souhrn ovládaných pohybů letounu, spojených s náhlou změnou výšky n. směru letu; přen. žurnalistická a. smělé, obratné překrucování pravdy; akrobat, -a m. (1. mn. -é, -i) (akrobatka, -y ž.) kdo se zabývá akrobacií, zprav. cirkusový n. varietní umělec: a. na provaze, na hrazdě; letecký a.; přen. slovní a.; akrobatický [-ty-] příd.: vrcholná a-á čísla varietního programu; a-é cviky, produkce; a-á zručnost; a-á skupina; a. letoun k letecké akrobacii; → přísl. akrobaticky: a. odvážný; → podst. akrobatičnost, -i ž.; — akrobatika, -y ž. akrobatické umění; akrobacie: a. na visuté hrazdě; přen. hudební a. (K. Čap.); a. se slovy; — *akrobatský příd. k akrobat, akrobatický: a-é výkony; → podst. *akrobatství, -í s. akrobacie, akrobatika: zabývat se a-m