adnotace

, anotace, -e ž. (z lat.) 1. připojování poznámek 2. jen anotace odb. stručná charakteristika knihy,…

afektovaný

příd. hledaný, strojený, nepřirozený: a-é chování; a. smích; a. člověk chovající se nepřirozeně, cit…

angažovaný

příd. takový, kt. se angažuje: a. novinář; a-é umění zabývající se problémy současného života; neang…

animovaný

[-ny-] 1. příd. kniž. rozjařený, živý: a. společník; a-á zábava 2. film. a. film kt. vzniká snímáním…

ano

přísl. s významem 1. přisvědčovacím: jsi hotov s prací? Ano; ba ano 2. dotvrzujícím vlastní výpověď:…

†anobrž

sp. souřadicí s významem 1. odporovacím, nýbrž, ale, avšak: nezískal tím, a. ztrácel (Šmil.) 2. stup…

anoda

, -y ž. (z řec. zákl.) fyz. kladná elektroda (op. katoda); anodový příd.: a-á baterie; a-é napětí, u…

anodický

[-dy-] příd. fyz. souvisící s anodou: a-á polarizace; a-á oxidace; → přísl. anodicky

anodka

, -y ž. elektr. slang. anodová baterie

anodový

v. anoda

anomálie

, -e ž. (z řec.) odchylka od pravidla, nepravidelnost, výjimečnost: tělesná, duševní a.; a. v chován…

anonce

, -e ž. (z fr.) ohlášení, oznámení nabídky (zprav. veřejné a reklamní): novinářská a. inzerát; rekla…

anoncovati

, anonsovati ned. (co; ~) ohlašovat, uveřejňovat, nabízet anoncí: a. nový druh zboží; a. v novinách

anonym

(†anonymus), -ma m. (1. mn. -ové) (z řec.) nejmenovaný, nepodepsaný, neznámý původce n. tvůrce: půvo…

anonymita

, -y ž. (z řec. zákl.) neuvedení, zatajení jména; bezejmennost: redakční a.; skrývat se v a-ě; zacho…

anonymní

příd. (z řec.) neuvedený jménem; nepodepsaný: a. sbírka veršů; a. leták; a. dopis, udání; a. pisatel…

anorganický

[-ny-] příd. (z řec. zákl.) 1. takový, který není ústrojného původu; neústrojný (op. organický): a-á…

anorganik

[-nyk], -a m. (mn. 1. -ci, -kové, 6. -cích) odborník v anorganické chemii: chemik a.

anorganika

[-ny-], -y ž. chem. slang. anorganická chemie

anormalita

, -y ž. nenormálnost, úchylnost, anormálnost

anormální

příd. nenormální, úchylný, mimořádný, výjimečný: a. člověk; a. situace, poměry; → přísl. anormálně;

anoť

v. an, anť

anotace

v. adnotace

antikvovaný

[-ty-] příd. zastaralý, překonaný, přežitý: a. názor; a-á idea; a-á forma; → přísl. antikvovaně; → p…

aplanovati

ned. (z lat.) kniž. (co) urovnávat: a. terén; a. spor

aranžovaný

příd. uměle upravený, záměrně, úmyslně připravený: a-é setkání; a. podnik; → podst. aranžovanost, -i…

argentan

, -u m. (6. j. -u) (z lat. zákl.) tech. niklová mosaz; alpaka, pakfong; argentanový příd.: a-é příbo…

asanovati

ned. i dok. (co) provádět, provést asanaci: a. zamořenou plochu; a. městskou čtvrť

balkanolog

, -a m. (mn. 1. -ové, 6. -zích) odborník v balkanologii; -logie, -e ž. nauka o balkánských jazycích …

*balvaniti se

, *balvanovati se ned. seskupovat se v podobě balvanů: kouř se balvanoval (Hol.)

balvanoví

, řidč. balvaní, -í s. skupení balvanů: žulové b.; cesta mezi b-ovím (Hol.); přen. b-ní života (Šlej…

balvanovitý

příd. 1. plný balvanů; balvanitý: b-á půda 2. připomínající balvan tvarem, tíží, velikostí ap.; balv…

balvanový

, řidč. balvanný příd. 1. k balvan: b-ová tříšť; b-né moře (Šlej.) 2. plný balvanů: b-ová paseka; b-…

banovat

ned. (ze sloven. driv. maď.) nář. 1. (~; čeho) litovat: abys naposledy nebanovala (Preis.); poražené…

barchan

I, -u m. (6. j. -u) (z rus. driv. turkmen.) zeměp. polokruhový písečný přesyp, vypouklou částí obrác…

beranovitý

příd. něčím připomínající berana: b. králík s hlavou jako beran; b-á řídítka jízdního kola zahnutá d…

blanokřídlý

příd. mající blánovitá křídla: b. hmyz; — zpodst. -křídlí, -ých m. mn. zool. řád hmyzu Hymenoptera

-blanovati

, -blaňovati jen s předp.: od-

blaseovaný

[-ze-], blazeovaný příd. (z fr.) přesycený zážitky a požitky, nemající již o nic zájem; znuděný, otu…

bolzanista

[-ny-], -y (1. mn. -é), bolzanovec, -vce m. stoupenec bolzanismu: b. Jablonský; bolzanistický [-ty-]…

*bornovaný

, *bornýrovaný příd. (z fr. zákl.) hovor. omezený, hloupý: b-á ženská; → přísl. *bornovaně, *bornýro…

brotan

, -u m. (6. j. -u) (z lat.) vonný polokeř pěstovaný ve venkovských zahrádkách, tzv. boží dřevce, pel…

břečťanoví

, -í s. břečťanové houští: besídka celá zastíněná b-m (Staš.)

břečťanový

příd. k břečťan: b. věnec; barva b-ého odstínu tmavozeleného

butan

, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) chem. nasycený uhlovodík vz. C4H10 užívaný v pohonných směsích; bu…

butanol

, -u m. (6. j. -u) (z řec. + arab. zákl.) chem. jednomocný alkohol odvozený od butanu; butylalkohol

Canossa

[ka-], -y ž. hrad v Itálii (kde se císař Jindřich IV. pokořil papeži Řehoři VII.); ♦ jít do C-y poko…

centralisovaný

[-zo-], centralizovaný příd. organizačně soustředěný, jednotně z něj. ústředí řízený: c-á státní moc…

cetan

, -u m. (6. j. -u) (z řeckolatinského zákl.) chem. nasycený uhlovodík řady mastné s šestnácti atomy …

civilisovaný

[-zo-], civilizovaný příd. mající civilizaci: c-á země; c. národ, svět, člověk; c. život; c-á společ…

cum grano salis

[kum gránó] (lat. se zrnkem soli) kniž. se zřením k okolnostem, ne zcela doslovně; s jistým omezením

cyanosa

[-nóza], cyanóza, -y ž. (z řec. zákl.) med. zmodrání, zesinání kůže; cyanotický [-ty-] příd.: obliče…

cyranovský

[si-] příd. připomínající Cyrana z Bergeracu, hrdinu stejnojmenného dramatu Edmonda Rostanda: c. mot…

článkovaný

příd. skládající se z článků; členěný: č. náramek; č. trup; archit. č-á klenba, římsa; č. sloup; bot…

danost

, -i ž. skutečnost, že něco je dáno jako základ, fakt něj. dané skutečnosti: d. věcí; psychologická …

daný

příd. 1. takový, který byl dán: d-é slovo; zastavil na d-é znamení; d-á veličina stanovená jako vých…

*degenerovanost

, -i ž. vlastnost, stav toho, co je zvrhlé, zrůdné; degenerace: d. společenské vrstvy (Sez.); d. šle…

děkanovat

ned. ob. úřadovat jako děkan; zastávat úřad n. funkci děkana; být děkanem

dělaný

příd. 1. uměle vyrobený; umělý: d. karafiát 2. řidč. strojený (op. přirozený): d-á zdvořilost 3. ob.…

desorganisovaný

[-zo-nyzo-], dezorganizovaný příd. takový, kt. je dezorganizován: d-á výroba; d-á společnost (Šal.);…

desorientovaný

[-zo-], dezorientovaný příd. neschopný orientovat se; zmatený, bezradný: d. člověk; d-á společnost, …

determinovanost

, -i ž. vlastnost n. stav toho, kdo n. co je n. se pokládá za determinováno; určenost, vymezenost: d…

diferencovaný

[dy-] příd. rozlišený, rozrůzněný: národnostně d-í osídlenci; d. rytmus básně; d-é zvukové efekty; j…

dimensovaný

[dy-zo-], dimenzovaný příd. mající jisté rozměry; vyměřený, rozměřený: dobře d-é skladiště; d-é zbož…

disciplinovaný

[dy-] příd. dodržující disciplínu; ukázněný: d. občan; d-é jednání; → přísl. disciplinovaně; → podst…

diskreditovaný

[dy-dy-] příd. který se připravil o důvěru: d. fašistický režim; d. politik; → podst. diskreditovano…

distancovaný

[dy-] příd. který se distancuje n. je distancován: d. byrokrat; sport. slang. též dištancovaný: d. h…

distingovaný

[dysty-], řidč. distingvovaný (dř. ps. distinguovaný) příd. (z fr.) uhlazený, jemný: být d. v chován…

Don Juan

[chuan], Dona Juana m. postava španělského šlechtice, pověstného světáckého a cynického svůdce žen (…

doplanouti

dok. přestat planout; dohořet, doplápolat: světlo doplanulo; západ doplanul; přen. jeho zájem doplan…

dožraný

příd. ob. zhrub. rozhněvaný, rozzlobený: být d.; → přísl. *dožraně: mluvit d.; → podst. *dožranost,

drbaný

příd. 1. ob. expr. vychytralý, prohnaný, mazaný: d. chlapík; je to liška d-á; d. právník 2. nář. d-é…

durman

, -u m. (6. j. -u) (z rus.) 1. statná jedovatá bylina s bílými květy a s vejčitými ostnitými plody; …

dvojklaný

, dvouklaný příd. rozštěpený na dvé: d-á skála; d. jazýček; → podst. -klanost, -i ž.

emancipovaný

příd. hlásající n. uskutečňující emancipační názory, souhlasící s emancipací: e-á žena; → podst. ema…

enervovaný

příd. nervově vyčerpaný, unavený, vysílený: e. stálým napětím a rozčilením; → přísl. enervovaně; → p…

etan

, ethan -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) chem. plynný nasycený uhlovodík obsahující dva atomy uhlíku …

etanol

, ethanol -u m. (6. j. -u) chem. etylalkohol

exaltovaný

[egza-] příd. kniž. nadšený, zanícený, vzrušený, opojený; přepjatý: e. člověk; e. obdiv; e-é výbuchy…

exponovaný

příd. jsoucí na význačném, neobyčejně důležitém místě: e. člověk mající význačnou, odpovědnou funkci…

Fanouš

, -e m. dom. František; → expr. zdrob. Fanoušek, -ška m.

fanoušek

, -ška (mn. 1. -škové, -šci, 6. -šcích), řidč. expr. fanouš, -e m. (1. mn. -ové) ob. člověk mající n…

fanouškovský

příd. ob. k fanoušek: kritický, nikoli f. poměr k národnímu mužstvu

fanouškovství

, -í s. ob. náruživý zájem o něj. činnost (např. o sportovní utkání), přepjaté stranění něčemu; fand…

fikaný

příd. (z něm. zákl.) ob. expr. vychytralý, zchytralý, lstivý, prohnaný, mazaný: f. zloděj; → přísl.

fortepiano

[-piá-], -a s. (it.) poněk. zast. klavír: dubové f.

frekventovaný

příd. obecenstvem hojně používaný, často navštěvovaný; rušný: silně f-á cesta; postavit si chatu na …

fundovaný

příd. (z lat. zákl.) hmotně n. ideově podložený, podepřený: teoreticky dobře f. výklad; peněž. f. ka…

galvanisovati

[-nyzo-], galvanizovati, galvanovati dok. i ned. 1. tech. (co; ~) elektrolyticky pokovovat 2. jen ga…

galvanisovna

[-nyzo-], galvanizovna, řidč. galvanovna, -y ž. (2. mn. -ven) dílna, v níž se provádí galvanizace

galvano-

první část složených slov spojující část druhou s významem slova galvanismus, galvanický, a to 1. ja…

galvanokaustika

[-ty-], -y ž. tech., polygr. galvanické leptání kovů, zejm. desek n. válců, pro tiskařské účely; med…

galvanometr

(*galvanoměr), -u m. fyz. přístroj na měření elektrického proudu; galvanometrický příd.

galvanoplastika

[-ty-], -y ž. tech. způsob zhotovování reliéfních otisků kovových předmětů elektrolytickou metodou, …

galvanoskop

, -u m. (6. j. -u) fyz. přístroj k zjišťování elektrického proudu a k určování jeho směru

galvanostegie

, -e ž. (z řec. zákl.) tech. elektrolytické pokovování tenkými vrstvami

galvanotechnika

[-ny-], -y ž. souhrnný název pro všechny galvanické výrobní pochody (zejm. galvanoplastiku a galvano…

galvanoterapie

, -e ž. med. léčení galvanickým proudem; galvanoterapeutický [-ty-] příd.

galvanotyp

, -u m. (6. j. -u) polygr. tisková deska zhotovená galvanoplastikou; galvanotypie, -e ž. polygr. zho…

galvanovati

v. galvanisovati

germanofil

, -a m. (1. mn. -ové) milovník, přítel, stoupenec Němců a všeho německého; -filský příd.: g-á politi…

germanofob

, -a m. (1. mn. -ové) odpůrce, nepřítel Němců a všeho německého; -fobie, -e ž. nepřátelský postoj, n…

germanoman

, -a m. kdo napodobuje Němce, kdo si libuje ve všem německém; -manie [-ny-], -e ž. záliba, až nekrit…

halucinovaný

příd. kniž. vznícený, vzrušený vidinami: h. přednes; → přísl. halucinovaně; → podst. halucinovanost,…

†hanoba

, -y ž. 1. hanění, hanobení: h. přátel (Tyl) 2. hanba: zastiň h-u lidu toho (Koll.)

hanobce

, -e m. poněk. zast. hanobitel: nízký h.; h. práva, mateřského jazyka; h. vlastního otce

hanobitel

, -e m. (hanobitelka, -y ž.) kniž. kdo hanobí; tupitel: h. národa; h. chrámů; h. dívky prznitel

hanobiti

ned. (3. mn. -í) (koho, co) pohanou, hanbou stíhat; hanit, ostouzet, tupit, zneuctívat: h. národ; h.…

hanobivý

příd. k hanobiti, působící pohanu: h-á poskvrna (Pfleg.)

-hanobovati

jen s předp.: z-

Hanoj

, -e ž. hl. město Vietnamské demokratické republiky; hanojský příd.

hanopis

, -u m. (6. j. -e, -u) hanlivý spis; pamflet: složit h. na protivníka; šířit h. o svém učiteli; h. p…

hašpan

, -u m. (6. j. -u) (z něm.) mlyn. šrotové n. vůbec hrubé otruby; hašpanový příd.: h-á kaše

Havana

, -y ž. hl. město ostrova Kuby; — havana neskl. s. v. t.; havanský příd.: h. doutník havana; h-á hně…

havranový

příd. k havran: h-á čerň; → přísl. havranově: h. černý

hejtmanovati

(†hejtmaniti, 3. mn. -í) ned. být hejtmanem (ve význ. 2, 4): h. pod Žižkou; léta hejtmanění (Jir.); …

heřmanoměstecký

, heřmanovoměstecký příd. k Heřmanův Městec (město v Čechách)

hetmanovati

(*hetmančiti, *hetmaniti) ned. být hetmanem: slavně h.; hetmančiti budu sám (Třeb.), – nechť (Žižka)…

hispanofil

, -a m. (1. mn. -ové) (hispanofilka, -y ž.) přítel Španělů, Španělska; -filský příd.

hledaný

příd. 1. vyhledávaný, žádaný, oblíbený, vzácný: h. časopis; h. lékař; h. společník; h. obor 2. pečli…

hlinitanový

příd. k hlinitan; tech. h. cement obsahující hlinitan vápenatý

hltanový

příd. anat. k hltan; faryngální: h-á sliznice, dutina

hranol

, -u m. (6. j. -u, -e, 6. mn. -ech) 1. geom. mnohostěn, jehož dvě rovnoběžné podstavy jsou shodné mn…

hranolec

, -lce m. geom. mnohostěn, jehož dvě rovnoběžné podstavy jsou mnohoúhelníky a pobočné stěny trojúhel…

hranolovitý

příd. tvarem podobný hranolu: h-á věž, h. tvar; h-é schody; → přísl. hranolovitě: h. broušená čočka

hranolový

příd. k hranol: h-á konstrukce; h. pilíř mající tvar hranolu; fyz. h. dalekohled jehož podstatnou čá…

hranoměr

, -u m. miner. krystalografický goniometr

hranostaj

, -e m. malá šelma na zimu bělající, jejíž zimní kožešinka je tzv. hermelín; zool. h. obecný Mustela…

hranostajník

, -a m. (6. mn. -cích) malý motýl, jehož housenky žijí na vrbách n. na bucích; zool. rod Cerura a St…

hranovati

ned. (co; ~) sklář. brousit do hran: h. sklo; ozdobně h.

hranový

příd. k hrana: stav. tlak h. na hranu

hraný

příd. 1. takový, jehož díla jsou hrána (ve význ. 4, 5): nejhranější autor, skladatel 2. h. film v kt…

hrtanový

příd. k hrtan: anat. h. nerv; h-á příklopka; jaz. h-á souhláska tvořená v hrtanu, hlasivková, laryng…

hypermangan

, -u m. (6. j. -u) manganistan draselný užívaný jako dezinfekční prostředek; hypermanganový příd.: h…

improvisovaný

[-zo-], improvizovaný příd. tvořený bez přípravy, spatra; narychlo připravený: i. proslov přednesený…

indignovaný

[-dy-] příd. (z lat.) kniž. rozhořčený, rozhorlený, pohněvaný: i-á povýšenost; i. podiv; poslat i. p…

informovaný

příd. zpravený (o čem), poučený, znalý (čeho): i. novinář; referent dobře, podrobně, nesprávně i. o …

isanomála

[-za-], izanomála, -y ž. (z řec. zákl.) meteor., zeměp. čára spojující na mapě místa se stejnou odch…

isolovaný

[-zo-], izolovaný příd. (z fr. driv. it.) 1. osamocený, oddělený, odloučený, separovaný: i. jev, fak…

Jano

v. Jan

Janoš

, Jánoš, -e m. (sloven.) dom. Jan; → expr. zdrob. Janošek, Jánošek, -ška, Janoško, -a m.; Janošík, J…

janošíkovský

, jánošíkovský příd. k Janošík; zbojnický: j. typ; j-é písně, tance; j. čin partyzánů hrdinný; → pří…

Janov

, -a m. (6. j. -ě) přístav v Itálii; Janovan, -a m. (1. mn. -é) (Janovanka, -y ž.); janovský příd.:

janovcový

příd. k janovec: j-é semeno; j. porost

janovec

, -vce m. metlovitý žlutě kvetoucí keř vysazovaný jako zelené krmivo pro zvěř a k výrobě pometel; bo…

janovka

, jánovka, -y ž. (2. mn. -vek) zprav. mn. jánovky 1. sorta raných třešní (dozrávajících v 2. polovin…

japonofil

, japanofil, -a m. (1. mn. -ové) přívrženec, příznivec Japonců a všeho japonského; -filský příd.: j-…

jasaní

, jasanoví, -í s., jasanina, -y ž. jasanový porost: mladé j-í; bujná j-ina

jasanojavor

, -u m. strom s lichozpeřenými listy podobný javoru; bot. rod Negundo: j. jasanolistý

jasanovec

, -vce m. strom s bohatými latami žlutavých kvítků, u nás vysazovaný v parcích a v městských stromoř…

jasanovina

, -y ž. jasanové dříví

jasanový

příd. k jasan: j. list; j-á alej; j-é dřevo; j-á hůl; zbož. j. cukr manit (chem.); zool. cikáda j-á;…

jazykohltanový

příd. anat. j. nerv oživující část jazyka a hltan, devátý nerv mozkový

jednolanový

příd.: tech. j-á visutá dráha při níž je lano nosné i lanem tažným; j. drapák s jediným lanem (zavír…

jednoranový

příd. odb. j-á puška uzpůsobená k jedinému výstřelu bez opakování

jehlanovitý

příd. mající tvar jehlanu; jehlanový: j-á věž; → přísl. jehlanovitě: j. přistřihnout

jehlanový

příd. k jehlan: j-á plocha jehlanu; j-á střecha ve tvaru jehlanu, jehlanovitá; stav. j-á soustava

kabanos

, -u m. (6. j. -u) potrav. druh levného salámu obsahující velké kostky vepřového masa

kaftan

, -u m. (6. j. -u, -ě) (z pers.) orientální dlouhý volný plášť: židovské k-y; sněhobílý k. Turků (Ne…

kahanový

příd. ke kahan: k-é světlo; k. plamen; kmitavé k-é stíny (Sez.)

kánoe

, kanoe, -e ž. (j. 3., 4., 6. -oi, 7. -oí, mn. 2. -oí, 3. -oím atd.) n. neskl. s. (poněk. zast. slan…

kanoista

, -y m. (1. mn. -é) (kanoistka, -y ž.) sportovec pěstující kanoistiku

kanoistika

[-ty-], -y ž. sportovní provozování plavby na kanoi; kanoistický příd.: k. dorost, závod; → přísl. k…

kanonáda

, -y ž. (z fr.) 1. dělostřelecká palba: k. křižníků a bitevních lodí; hřmění k-y; neprobudila by ho …

kanonický

[-ny-] příd. (z lat.) 1. kniž. stanovený za normu; normativní: považovat knihu za spis k.; jazyk dob…

kanonie

[-ny-], -e ž. (z lat.) círk. klášter premonstrátů: želivská k.

kanonikát

[-ny-], -u m. (6. j. -u) (z lat.) círk. kanovnická hodnost; kanovnictví

kanonisace

[-nyza-], kanonizace, -e ž. (z lat.) círk. prohlášení za svatého; svatořečení; kanonisační, kanoniza…

kanonisovati

[-nyzo-], kanonizovati ned. i dok. (z lat.) 1. kniž. (co) uzákonit (pravidla něčeho), pevně, závazně…

kanonista

[-ny-], -y m. (1. mn. -é) odborník v kanonickém právu

kanonýr

, -a m. (z něm. driv. fr.) zast. ob. a expr. dělostřelec: byl za války u k-ů; nadává jak starý k. ča…

kanopa

, -y ž. (z eg.) staroegyptský krytý džbán

kanouti

ned. kniž. kapat, řinout se, stékat: slzy kanou mu z očí, po tvářích; z čela kanul pot; kanoucí vosk…

kanovnický

příd. ke kanovník: k. šat

kanovnictví

, -í s. hodnost kanovníka; kanonikát

kanovnictvo

, -a s. kanovníci (jako celek)

*kanovničí

příd. kanovnický: k. klerika (Hol.)

kanovník

, -a m. (6. mn. -cích) (z lat.) člen kapituly; → expr. zdrob. kanovníček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -č…

kaplanovat

ned. ob. být kaplanem: k. na různých místech ○ předp. do-, na- se

karavanní

, karavanový v. karavana

kardan

, -u m. (6. j. -u) tech. kloubové spojení různoběžných hřídelů (nazv. podle it. přírodovědce Girolam…

karikovaný

příd. řidč. zkreslený: mluvit k-ou franštinou; k. přepych; → přísl. *karikovaně: vyslovit slovo k.;

kašírovaný

příd. odb. 1. polepený papírem: k. kartón; k-á lepenka 2. z lepenky n. z jiné hmoty napodobený, imit…

kaštanoví

, -í s. kaštanový porost

kaštanovník

, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) středomořský strom, jehož jedlé plody (kaštany) uzrávají v ostnité …

kaštanový

příd. ke kaštan: k-é stromořadí; k-é květy; k-á nádivka z kaštanů; k-á barva, k-é vlasy hnědé jako k…

katanovati

ned. řidč. provádět katanství; (koho; co) týrat, mučit, trýznit: po maradasovsku k. (Šal.); – nelids…

klan

, klán (dř. ps. též clan), -u m. (6. j. -u) (z angl. driv. kelt.) 1. kmen, rod: Keltové byli roztříd…

klanový

, klánový v. klan, klán

kombinovaný

příd. 1. vytvořený spojováním několika prvků: boty z k-é kůže; tech. k. kotel; k-é univerzální klešt…

komplikovaný

příd. složitý, spletitý: k-á věc, otázka; k-é pseudovědecké teorie; – k-á zlomenina paže; → přísl. k…

koncentrovaný

příd. 1. sou středěný: k-é útoky 2. chem. k. roztok silně zhuštěný (op. z ředěný); → přísl. koncentr…

kondensovaný

[-zo-], kondenzovaný příd. odb. zhuštěný: k-é mléko pasterované mléko zahuštěné odnětím části vody;

konsolidovaný

[-so-] příd. (vnitřně) upevněný, ustálený: k-é poměry, hospodářství; k. úvěr; k-é obligace; → podst.…

konstantan

, -u m. (6. j. -u) (z lat. zákl.) tech. slitina mědi a niklu vyznačující se velikým elektrickým odpo…

konstruovanost

, -i ž. kniž. vlastnost toho, co je sestavované, sestrojené: projev s nátěrem teatrálnosti a k-i

koordinovaný

[-dy-] příd. 1. takový, kt. je koordinován: k. pohyb; k-á činnost 2. přiřazený (v stejné platnosti);…

korumpovaný

příd. takový, kt. byl zkorumpován: k. tisk; → podst. korumpovanost, -i ž.: k. byrokracie

krocanovitý

příd. připomínající krocana: k. lalok; → přísl. krocanovitě: k. se durdit

křemičitanový

příd. chem. ke křemičitan; silikátový: k. písek; sklář. k-á tavenina

kultivovaný

[-ty-] příd. vypěstěný, vyšlechtěný; vytříbený: k-á půda dobře obdělávaná; k-é rostliny (např. plnok…

kurhan

(dř. též kurgan), -u m. (6. j. -u, -ě) (z ukr. driv. turkotat.) archeol. mohyla v jižním Rusku: k-y …

kvalifikovaný

příd. způsobilý k něj. práci, odborně školený, mající žádané předpoklady (zprav. průpravu) pro něco:…

kyan

, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) dikyan (chem.); kyanový příd.: sloučeniny k-é řady; k-á skupina

kyanotypie

, -e ž. (z řec. zákl.) polygr. modrá kopie

kyanovati

I, kyanisovati I [-nyzo-], kyanizovati I ned. (z řec. zákl.) tech. povrchově sytit ocel uhlíkem a du…

kyanovati

II, kyanisovati II [-nyzo-], kyanizovati II ned. tech. impregnovat dřevo chloridem rtuťnatým (nazv. …

kyanovodík

, -u m. (6. j. -u) chem. prudce jedovatá jednoduchá sloučenina uhlíku, dusíku a vodíku vz. HCN (v pl…

lano

, -a s. (6. j. -ě, -u, 6. mn. -ech) silný, pevný a dlouhý svazek ze stočených pramenů konopných n. k…

lanolin

[-ín], lanolín, -u m. (6. j. -u) (z lat. zákl.) tuk z ovčí vlny a kosmetický přípravek z něho: namaz…

lanovací

příd. sloužící, určený k dělání lan: l. stroj, souprava

lanování

, -í s. les. spouštění dříví po laně se stráně n. jeho doprava lanovou dráhou

lanoví

, -í s. soubor lan: l. k obsluze plachet; l. balónu; loď. pevné l. zajišťující stožáry

lanovka

, -y ž. (2. mn. -vek) lanová dráha: důlní l.; l. na Petřín; visutá l.; sedačková l.

lanovkář

, -e m. zaměstnanec u lanovky

lanovkový

příd. k lanovka: l. vozík; l-á podpěra

lanovna

, -y ž. (2. mn. -ven) dílna pro výrobu lan

lanovnice

, -e ž. tech. kotouč s obvodovými drážkami k vedení lana; lanový, vodicí kotouč

lanový

příd. k lano: l-á síť; l. žebřík; l-á dráha určená k dopravě do kopců, zprav. s vozy taženými po kol…

Libanon

, -u m. (6. j. -u, -ě) 1. pohoří na východním pobřeží Středozemního moře 2. arabský stát v téže obla…

liman

, -u m. (6. j. -u) (z rus. driv. řec.) zeměp. 1. (na pobřeží Černého a Kaspického moře) zátoka uzavř…

lipanový

příd. k lipan: l-é pásmo (říční) kde je hodně lipanů

llanos

[lja-] neskl. m. mn. zeměp. travnaté stepi v tropickém a subtropickém pásmu Již. Ameriky; — Llanos n…

mana

, -y ž. (z hebr.) 1. název pro chutné plody n. jiné části n. produkty některých rostlin: biblická m.…

mangan

, -u m. (6. j. -u) (z it. driv. řec. zákl.) chem. kovový prvek značky Mn, používaný jako přísada do …

manograf

, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) tech. přístroj zaznamenávající opticky průběh tlaku v pístových st…

manometr

, -u m. (z řec. zákl.) fyz. přístroj k měření tlaku plynů v uzavřených prostorech: m. kapalinový, ot…

manopan

, -u m. (6. j. -u) starý hrací stroj jazýčkový na kliku, podobný aristonu (Herrm.)

manosa

[-óza], manóza, -y ž. chem. monosacharid vyskytující se zejm. v maně

manostat

, -u m. (6. j. -u) (z řec. + lat. zákl.) fyz. zařízení na měření a udržování konstantního tlaku

manouti

ned. zast. (čím) hýbat, mávat: m. křídly (Suš.); — manouti se ned. zast. a kniž. 1. hýbat se, pohybo…

-manovati

jen s předp.: na- se

manový

v. mana

*manýrovaný

příd. hanl. manýrovitý: m. sloh; → přísl. *manýrovaně: způsoby výrazu působící m.; → podst. *manýrov…

marjápano

citosl. poněk. zast. ob. vyjadřuje hnutí mysli, obyč. prudší, údiv, překvapení ap.: m., to může špat…

mazaný

příd. expr. vychytralý, chytrácký, prohnaný: ten kluk je m.; být po čertech m.; m. diplomat, spekula…

*mechanofobie

, -e ž. strach ze strojů, z mechanizace (Čap.)

mechanografie

, -e ž. (z řec. zákl.) způsob (systém) záznamu informací a jeho využití pomocí strojů na zpracování …

mechanoskopie

, -e ž. (z řec. zákl.) krim. zkoumání zločineckých nástrojů; -skopický příd.: m. posudek; m-á stopa

mechanoterapie

, -e ž. (z řec. zákl.) med. léčba pasívním tělocvikem na přístrojích

melanom

[-óm], -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) med. nádor obsahující buňky s melaninem

melírovaný

příd. (z něm. driv. fr.) 1. jsoucí z různobarevného materiálu: m. papír žilkovaný (zbož.); text. m-á…

†měšťanosta

, -y m. (dř.) starosta města (Klicp., Něm., Nov.)

†měšťanostka

, -y ž. (2. mn. -tek) zast. ob. žena měšťanosty: paní m. (Ner.)

metanol

, methanol, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) chem. metylalkohol

morganista

[-ny-], -y (1. mn. -é), morganovec, -vce m. stoupenec morganismu; morganistický [-ty-], morganovský

motivovaný

[-ty-] příd. jaz. m-é slovo, pojmenování jehož základ spojujeme v jazykovém povědomí se slovem jiným…

nacpaný

příd. natlačený, napěchovaný, přeplněný: n-á kapsa; n. vagón; → přísl. *nacpaně: n. stát a nemoci se…

načechraný

příd. natřesený, načepýřený, rozčepýřený, nakypřený: n-é vlasy; n-é peřiny; přen. n-á řeč ozdobná, a…

nadanost

, -i ž. kniž. nadání I 1: bohatá n. ducha (Ner.)

nadaný

příd. (~; pro co; řidč. k čemu) mající nadání; talentovaný, schopný: n. žák, umělec; n-á pro hudbu, …

nadhrtanový

příd. umístěný nad hrtanem: anat. n-é dutiny

nafoukaný

příd. hanl. protivně domýšlivý; nadutý, pyšný: n-á panička; nebuď n.!; → přísl. nafoukaně; → podst.

nahanobit se

dok. i ned. (3. mn. -í) (koho, čeho) pronést, pronášet mnoho hanobení někoho, něčeho (v. na- II)

nahlodaný

příd. částečně porušený, rozložený: vrátila se s n-m zdravím; člověk duševně i tělesně n.; → podst.

nahněvaný

příd. rozzlobený, rozhněvaný (trochu); pohněvaný: našli lid někde zaleknutý, jinde n.; n. muž; → pří…

*nakanouti

dok. kniž. 1. (po kapkách) natéci, nakapat: přen. západu (slunce) nakanulá krev (F. S. Proch.) 2. (c…

namanouti se

dok. 1. (komu; k čemu; ~) maně, náhodou se objevit; nahodit se, naskytnout se, vyskytnout se: vyptáv…

*namanovati se

ned. k namanouti se 1: namanovala se otázka (Hol.)

namíchaný

příd. ob. expr. rozzlobený, rozdurděný, rozladěný: je dnes od rána n.; → přísl. namíchaně: odpověděl…

nanositi

dok. (3. mn. -í, rozk. -nos, trp. -šen) (co, při důrazu na množství čeho; kam, komu) nošením nahroma…

nanosomie

, -e ž. (z řec. zákl.) řidč. nanismus

nanovo

přísl. znovu, opět: křik přestane, ale brzy začne n.

napěchovaný

příd. hustě naplněný; nacpaný: pytel n. trávou; n-á peněženka; → přísl. *napěchovaně (Šrám.); → pods…

naplano

přísl. planě, zbytečně, marně, naprázdno: mluvit, bojovat n.; úvaha vyšla n.

nařvaný

příd. vulg. otylý, tlustý: n-á postava (Herrm.); → podst. nařvanost, -i ž. zhrub. (Til.)

nastavovaný

příd. takový, kt. byl nastaven: n-á sukně; n-á kaše bramborová s krupkami; stav. n-á malta do kt. je…

naštvaný

příd. ob. expr. rozzlobený, rozhněvaný: je zas dnes n.; → přísl. naštvaně: vypadáš n.; → podst. našt…

navanouti

dok. (co, při důrazu na množství čeho) vanutím nahromadit; navát: vichřice navanou sněhu; hromady na…

navztekaný

příd. expr. rozzlobený, zlostný, dopálený: přišel celý n.; → přísl. navztekaně; → podst. navztekanos…

nečekaný

příd. takový, kt. nebyl očekáván; nenadálý, náhlý, nepředvídaný, překvapující: n. host; n. výsledek …

*nedělaný

příd. přirozený, nestrojený: vše to (v Erbenově Kytici) jest ryzí, samorostlé, n-é a nestrojené (Vrc…

nedisciplinovaný

[-dy-] příd. postrádající disciplínu; neukázněný: n. hráč kopané; → přísl. nedisciplinovaně: n. se c…

nedostudovaný

příd. takový, kt. nedokončil studia: n. gymnasista; n. právník; n. inteligent; → podst. nedostudovan…

nedovzdělaný

příd. nedostatečně vzdělaný; polovzdělaný, nedoučený: n. inteligent; n-á generace; → podst. nedovzdě…

nefalšovaný

příd. 1. nepadělaný, pravý: n-é peníze; n. podpis 2. jsoucí bez znehodnocující příměsi: n-é máslo, k…

nehledaný

příd. nenucený, nestrojený, nelíčený, prostý, přirozený, neumělkovaný, bezprostřední: n. výraz, cit;…

neinformovaný

příd. takový, kt. není informován; neznalý, nevědomý: n. člověk; → přísl. neinformovaně: n. mluvit;

nekáraný

příd. ob. neukázněný, nezvedený: kluk n-á (Herrm.); → přísl. nekáraně: klepy bujely n.; → podst. nek…

†nekázaný

příd. neukázněný, nezvedený: v n-ém vojště (Pal.); n-é písně zpívali (Jir.) rozpustilé; → přísl. †ne…

nenažraný

příd. zhrub. nenasytný; chamtivý: n. sobec; → podst. nenažranost, -i ž.

neofan

, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) obch. neofanové sklo; neofanový příd. n-é sklo barvené kysličníkem…

neočekávaný

příd. takový, kt. vzbudil překvapení; nečekaný, náhlý, nenadálý, překvapující, překvapivý, netušený:…

neodhodlaný

příd. poněk. zast. takový, kt. se nemůže odhodlat, málo rázný; neodvážný, rozpačitý, nerozhodný, nee…

neohrabaný

příd. 1. mající nemotorné pohyby, neobratné jednání ap.; neobratný, nešikovný, nemotorný, těžkopádný…

†neokřesaný

příd. neotesaný, nemotorný, hrubý: první pokusy všeho druhu bývají vždycky n-é (Havl.); → podst. †ne…

neotesaný

(*netesaný) příd. společensky nevybroušený; neohrabaný, neomalený, nevychovaný, hrubý: n-í chlapi; n…

nepovolaný

příd. nezvaný, nevítaný, dotěrný, neoprávněný, nepříslušný, nekompetentní: přišel n. host; někdo n. …

nepřebraný

příd. 1. řidč. jsoucí v ohromném množství, velice hojný; nepřeberný: n. poklad věd (Jir.); n-á pokla…

nepředvídanost

, -i ž. 1. vlastnost toho, co je předvídané: n. výdajů 2. něco nepředvídaného: různé mrzuté n-i

nepředvídaný

(†nepředzvídaný Slád.) příd. takový, kt. nebyl předvídán; nenadálý, nečekaný, netušený, překvapující…

neslaný

příd. 1. nikoli slaný, neobsahující sůl: n-á polévka; n-é pokrmy; med. n-á dieta 2. postrádající výr…

neslýchanost

, -i ž. 1. vlastnost toho, co je neslýchané: n. drzosti; n. hrozné vraždy 2. řidč. neslýchaná věc, n…

neslýchaný

příd. velmi zvláštní, velmi neobvyklý; neobyčejný, nebývalý, překvapující, mimořádný, ojedinělý: n-é…

nespoutaný

příd. ničím neomezený; nevázaný, nezkrotný, bezuzdný, bujný, divoký: n. jásot; n-á veselost, radost;…

nesrovnaný

příd. poněk. zast. neurovnaný, nevyrovnaný: n-á spousta vědomostí (Ath.); – n-é písmo (Čech); → přís…

*nestanovitelný

příd. takový, kt. nemůže být stanoven: n-á chvíle (Šim.); něco n-ého (Včel.)

neurovnaný

příd. takový, kt. není urovnaný; neuspořádaný, nespořádaný: n. celek; n-é poměry; n-á povaha; → přís…

nevázanost

, -i ž. 1. vlastnost toho, kdo (n. co) je nevázaný: n. řeči (řidč.); – bujná n. dětí; n. mravů divok…

nevázaný

příd. 1. řidč. nepoutaný, neomezený, neomezovaný žádnými pravidly, předpisy ap.: n-á svoboda (Čap.-C…

nevídaný

příd. dosud nikdy nespatřený n. zřídka spatřený; zřídka se vyskytující; neobyčejný, neobvyklý, nezvy…

nevítaný

příd. přicházející nevhod, nerad viděný, přijímaný s nechutí; nežádoucí, nemilý, nevhodný: n. host; …

nevycválaný

příd. ob. expr. nevychovaný, nezpůsobný, nezvedený, neotesaný, nezbedný, nevázaný: n. kluk; mít n-ou…

nevychovaný

příd. špatně vychovaný; společensky neslušný, neuhlazený, nezvedený, nezpůsobný: n-á osoba; – n-é ml…

nevymáchaný

příd. ob. expr. neomalený, hrubý, nestoudný, zlolajný, prostořeký, drzý: n-é řeči; n-í sluhové (Vanč…

nevzdělaný

příd. takový, kt. nemá náležité vzdělání, kt. je bez vzdělání; zaostalý; barbarský, hrubý: n. chlap;…

nezaměstnanost

, -i ž. 1. stav osoby nemající zaměstnání: nezaviněná, přechodná, hromadná n.; strach z n-i; podpory…

nezaměstnanostní

příd. k nezaměstnanost: n. pojištění

normovaný

příd. stanovený předpisy, normou: n. formát normalizovaný; ekon. n-é zásoby normativní; n-á hodina p…

nosohltan

, -u m. (6. j. -u) anat. horní část hltanu otvírající se do dutiny nosní; -hltanový příd.: anat. n-á…

nuancovaný

[ny-so-] příd. kniž. jemně rozlišený (zejm. v uměleckých projevech); odstíněný, odstupňovaný: n-é ba…

obehraný

příd. hraním opotřebovaný, znehodnocený; ohraný: o-á gramofonová deska; o. film častým předváděním z…

očarovaný

příd. 1. domněle stojící pod vlivem čárů, kouzel, kouzlem proměněný; začarovaný: o-á koule; jako o. …

odblaniti

(3. mn. -í), odblanovati dok. kuch. (co) zbavit blan: o. maso

oddaný

příd. 1. (komu, čemu) obětavě, z přesvědčení, z lásky ap. plně se věnující; věrný, příchylný, obětav…

*odervanost

, -i ž. vlastnost toho, co je oderváno, odtrženost: o. vlády od veřejnosti (Z. Nej.)

odevzdaný

příd. důvěřivě, pokorně n. i rezignovaně spoléhající; oddaný, rezignovaný: o-á stařena; osudu o. chu…

odhodlaný

příd. 1. (k čemu, řidč. nač; s inf.) pevně rozhodnutý; připravený (k čemu), rozhodnutý, hotový: o. k…

odkázaný

příd. (na koho, co; *komu; *ke komu, čemu) takový, kt. se musí spoléhat jen na někoho, něco, kt. nem…

odkoukaný

příd. ob. pozorováním od někoho naučený: o-á gesta; → přísl. odkoukaně; → podst. odkoukanost, -i ž.

odmanganovati

dok. (co) zbavit manganu: vod. o. vodu

odpoutaný

příd. takový, kt. byl odpoután n. kt. se odpoutal: o-á loď; přen. o. instinkt davu (Čap.-Ch.) rozběs…

odraný

příd. draním poškozený, otrhaný, oškubaný, zchátralý: o. tulák; o. šat; stará bible o-á, bez desek (…

odstupňovaný

příd. stupňovitě rozlišený, odlišený: o-é poplatky, mzdy; o-á zeleň; práv. o-é daně; → přísl. odstup…

odvanouti

dok. odvát 1. (co) vanutím odnést, odstranit: vítr odvane listí, vůni, kouř; přen. kniž. povolání ho…

ohmataný

příd. hmatáním opotřebovaný, ušpiněný: o. papír; o-é cukroví; → podst. ohmatanost, -i ž.; — v. též o…

*ohrabaný

příd. do jisté míry obratný: byl cvičenější a o-ější (Něm.); → podst. *ohrabanost, -i ž. (Vlč.); — č…

Ochranov

, -a m. (6. j. -ě) český název Herrnhutu (obce v NDR mezi Žitavou a Budyšínem); ochranovský příd. he…

†ochranovna

, -y ž. (2. mn. -ven) 1. opatrovna: založit o-u pro děti s jesličkami (A. Mrš.) 2. polepšovna: o-y p…

*okanouti

dok. bás. (koho, co) pokrýt něčím vlhkým: koník bílou pěnou okanut je všecek (Hál.)

okoukaný

příd. ob. 1. častým prohlížením zevšednělý, velmi známý: o-é šaty, obrazy 2. znalý světa; zkušený, p…

oktan

, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) chem. nasycený uhlovodík řady mastné s osmi atomy uhlíku, obsažený…

omanový

příd. k oman: o. kořen

onanovati

ned. provádět onanii; masturbovat: kluci onanují (Šrám.)

opakovaný

příd. takový, kt. se několikrát, často opakuje n. je opakován; opětovný: o. pohyb; o-á historie; o. …

†opanovatel

, -e m. (1. mn. -é) kdo něco opanoval, zprav. zemi, město: saští o-é Prahy (J. Čel.)

opanovati

dok. ovládnout 1. (co) stát se pánem země, města ap.; (vojensky) obsadit, okupovat: o. nepřátelské ú…

opanovávati

ned. k opanovati: o. cizí kraje; – nová myšlenka opanovává pole nabývá převahy, vítězí; – o. své cho…

opětovaný

příd. 1. takový, kt. se (znovu) opětuje; opětovný, opakovaný: o. potlesk; na o-ou žádost; o-é zájezd…

oplácaný

příd. expr. tlustý: o-é děti; o-á tvářička; → podst. *oplácanost, -i ž.: o. až necudná (Til.); — v. …

opotřebovaný

příd. častým n. dlouhým užíváním znehodnocený: o. oblek; o-á aktovka, gramofonová jehla; o-é hrací k…

oprýskaný

(*oprýskalý Čech, *opryskalý Vrchl.) příd. takový, kt. oprýskal: o-á zeď, omítka; o-é nádobí; přen.

organisovaný

[-nyzo-], organizovaný příd. 1. účelně uspořádaný k plnění určitých funkcí: o-á hmota; o. odpor prot…

organo-

(z řec.) první část složených slov spojující část druhou s významem řec. slova organon nástroj, a to…

organogenese

[-ze], organogeneze, -e ž. biol. vznik a vývoj orgánů skládajících tělo živé bytosti; organogenetick…

organogenní

příd. geol. o. horniny usazené horniny tvořené organickými zbytky: o. vápenec organokovový příd. che…

organoleptický

[-ty-] příd. odb. smysly vnímatelný: o-á zkouška (zboží, potravin) smyslová organologie, -e ž. biol.…

organometalický

příd. chem. organokovový

organosol

, -u m. (6. j. -u) chem. koloidní roztok, jehož rozpustidlem je organická látka

organoterapie

, -e ž. med. léčení pomocí výtažků z orgánů; organoterapeutický příd.: o. prostředek

organon

, -gana s. (zř. -onu m.) kniž. (z řec.) nástroj myšlení, bádání: básník pracuje (s city, konvencemi …

orientovanost

, -i ž. vlastnost toho, kdo je orientován: o. v kulturním světě informovanost; vnímavost a o. pro pr…

Ossian

[osjen], -a m. mytický gaelský bard: O-ovy zpěvy podvržené hrdinské eposy jemu připisované; ossianov…

otrhaný

příd. jsoucí v roztrhaných šatech: o. tulák; o-é děti; přen. o-á chalupa rozbitá, sešlá; → přísl. ot…

otrkaný

příd. expr. takový, kt. nabyl mnoho zkušeností; protřelý, ostřílený: o. cirkusák; → podst. *otrkanos…

otřepaný

příd. 1. (častým užíváním) roztřepený, opotřebovaný, otřelý, ošuntělý: o-é kalhoty; o. plášť; o-á mo…

ovanouti

(*obvanouti Krásn.) dok. (koho, co) vanutím zasáhnout, dotknout se lehce; ofouknout, ovát: ovane ho …

ovanovati

ned. k ovanouti: chlad ji ovanuje; dech její jej opojně ovanoval (Choch.)

padělaný

příd. vytvořený, vzniklý jako padělek, paděláním; nepravý, falšovaný, falešný, napodobený (op. pravý…

pán

(j. 3., 6. -ovi, -u, 5. pane, 1. mn. -i, -ové), před jm. rodným, příjmením, titulem ap. (ve význ. 1,…

panofix

, -u m. (6. j. -u) (z it.) výr. (v kožišnictví) vyčiněná, barvená a stříhaná kožišnická jehnětina; -…

panoha

, -y ž. nář. větev (Svět.)

Panonie

(dř. ps. Pannonie) [-ny-], -e ž. hist. římská provincie na pravém břehu středního Dunaje, zabírající…

panonismus

[-nyz-] (dř. též -ism), -mu m. jaz. jazykový prvek svědčící o panonském původu

panoplie

, -e ž. (z řec.) úplná výzbroj řeckého těžkooděnce; (ve středověku) rytířská výzbroj, seskupená a um…

panoptikální

[-ty-] příd. mající ráz panoptika: p. figurína; p. výjev; p. pohyb (loutky), přen. strnulý; → přísl.…

panoptikum

[-ty-], -ka s. (mn. 2. -tik, 6. -ách) (z řec. zákl.) sbírka rozličných zajímavých předmětů, zprav. v…

panoráma

, -ámatu, -amatu s., řidč. poněk. zast. -y ž. (z řec. zákl.) 1. široký rozhled, celkový pohled (zvl.…

panoramatický

[-ty-] příd. mající ráz panorámatu, obsahující panoráma n. jinak se k panorámatu vztahující: p. pohl…

panorámovati

ned. (z řec. zákl.) film. (při filmování) plynulým pohybem kamery sledovat pohyb, zabírat postupně č…

panorámový

v. panoráma

panoš

(†panoše Havl., Vanč.), -e m. (1. mn. -i, -ové) 1. (ve středověku) pův. mladý šlechtic přidělený k o…

panošský

(†panoší Čech) příd. vztahující se k panošům, příslušející panošům: p. stav; p-á služba; p-é šaty; p…

panoušek

, -ška m. (mn. 1. -škové, -šci, 6. -šcích) *1. expr. malý pán: nejmenší p., výpomocný diurnista (Her…

panovačný

příd. snažící se n. projevující snahu o opanování, ovládání jiných; vládychtivý, pánovitý: p-é panič…

panovati

ned. 1. (~; *nad kým, čím; †komu Pal.) vykonávat vládu, zvl. být panovníkem; vládnout (vůbec): panuj…

panovkyně

, panovnice v. panovník

panovnický

(†panovničí) příd. k panovník: p., p-čí (Ner.) rod; p-á koruna; p. dvůr; p-á, p-čí (Olb.) moc; p-é j…

†panovnictví

, -í s. panování, vláda: zmocnit se p. (Sab.); p. kněžstva

panovničí

v. panovnický

panovník

, -a m. (6. mn. -cích) (panovnice, -e, †panovkyně, -ě, 2. mn. -yň, -yní, Něm.) ž. 1. osoba jsoucí v …

panožka

, -y ž. (2. mn. -žek) 1. zool. pohybový orgán na zadečku někt. hmyzích larev (např. housenek) 2. bio…

paranoia

[-oja], -ie [-oje] ž. (z řec.) med. duševní choroba vyznačující se v urč. oboru bludnými představami…

paranoik

[-o-i-], -a m. (mn. 1. -kové, -ci, 6. -cích) člověk stižený paranoií; -noický příd.: p. typ

paranomie

, -e ž. (z řec. zákl.) práv. protizákonnost

†pasoman

[-zo-] (Wint.), †pazomán (Jir.), -u m. (6. j. -u) (z it.) pásek, prýmek, šňůrka; †pasomanový, †pazom…

*pavzdělání

, -í s. nepravé, neúplné vzdělání (Neum.); *-vzdělanec, -nce m. kdo vzdělání jen předstírá, polovzdě…

pekan

, -u m. (6. j. -u) (z indián.) druh ořechovce, jehož plody s olejnatými semeny jsou tzv. ořechy puma…

persíran

, -u m. (6. j. -u) chem. persloučenina odvozená od kyseliny sírové, užívaná jako oxidační činidlo; p…

*pervertovanost

, -i ž. (z lat. zákl.) převrácenost: p. chorobné citlivosti (Kar.)

pětiranový

, řidč. pětiranný příd.: p-á pistole se zásobníkem na pět nábojů

piano

[piá-] přísl. (it.) hud. slabě, tiše (zn. p) (op. forte): hrát, zpívat p.; zast. hovor. mluvilo se u…

piano

II [piá-], -a s. (6. j. -ě, -u) (z it.) klavír: rozladěné p.; hrát, doprovázet na p.; ob. chodit na …

pianola

, -y ž. (z angl. driv. it.) hud. zařízení, kt. se připojuje k pianinu a kt. umožňuje mechanickou hru…

pianovka

, řidč. pianka, -y ž. slang. pianová harmonika

pianový

v. piano II

plano

, -a s. zast. a nář. planina, pláň; prázdné světlé místo v lese: do plana vyjížděl kníže Václav; – S…

planouti

, pláti (1. j. -ám, -aji) ned. poněk. kniž. 1. hořet (plamenem): planoucí pochodeň; na výšinách plan…

plánovaný

příd. 1. zamýšlený, připravovaný: p-á stavba školy; p. úkol 2. plánem předem stanovený, určený; před…

planý

příd. 1. (nejč. o rostlině) rostoucí bez lidského zásahu, nepěstovaně; nešlechtěný, divoký 1: p. str…

platan

, -u m. (6. j. -u, -ě) (†platána, -y ž., Ner.) (z řec.) mohutný listnatý strom s šedavou kůrou odlup…

poddanost

, -i ž. (~; komu, čemu) 1. stav někoho, něčeho podaného; politická n. sociální podrobenost; poddanst…

poddaný

příd. (~; komu, čemu) 1. (za feud.) podléhající robotnickým povinnostem; ujařmený, porobený; (vůbec)…

*pohanobiti

dok. (3. mn. -í) (koho, 4. p.) pohanět 2, potupit, zhanobit: fiflena vás chtěla p. (Rais)

†pohledanost

, -i ž. pohledávka: žena na ní (chalupě) měla staré p-i (Staš.)

pointovaný

[poen-] příd. kniž. mající pointu; zahrocený, vyhrocený; zdůrazněný vůbec, přivedený k vyvrcholení:

polámaný

příd. ob. postižený bolestmi z namožení: být celý p.; → podst. polámanost, -i ž.: pocit p-i v údech;…

polekaný

příd. 1. jatý leknutím; postrašený: p-é dítě 2. prozrazující úlek; vyděšený, vystrašený: p-é oči; p-…

polovzdělanec

, -nce m. nedovzdělanec: záliba p-ů v cizích slovech (Mach.); polovzdělanectví, -í s.: p. fašistický…

polozaměstnaný

příd. jen částečně zaměstnaný: vzrůst počtu nezaměstnaných a p-ch dělníků za kapitalismu; → podst. p…

polyuretan

, -u m. (6. j. -u) chem. makromolekulární látka používaná k výrobě pěnových materiálů, umělých kauču…

pomačkaný

příd. porušený mačkáním; zmačkaný: p. papír, kabát; p-é ovoce; přen. p-á tvář vrásčitá; → přísl. *po…

pomíchaný

příd. neuspořádaný, různorodý: p-é knihy, p-é zápisky; p-á směsice lidí; → přísl. pomíchaně: (přijíž…

popanovat (si)

dok. něj. dobu (s chutí) panovat (v. po- II): to by si Huňad popanoval (Jir.)

porouchaný

příd. takový, kt. byl porouchán n. se porouchal; poškozený: vyřadit p-é stroje; p-á pumpa; poněk. za…

posmetanovský

příd. následující po čes. hudebním skladateli Smetanovi: p-é období české zpěvohry (Z. Nej.)

postanouti

dok. kniž. a zast. na chvíli stanout; zastavit se: družina královská postanula (Třeb.); p. za každým…

povolaný

příd. (v přísudku a v doplňku zprav. kniž. v tvaru jmenném povolán, -a,...) (k čemu) příslušný, komp…

*pozanotovat (si)

dok. (co; ~) trochu si zanotovat: p. si staré písně (Jir.)

*pranoc

, -i ž. (mn. 1., 4. -i, 3. -ím, 6. -ích, 7. -emi) kniž. prvopočáteční noc: temno p-i (Zey.)

pranostika

[-ty-] (*pragnostika Arb., †prognostika Sum., †pronostika Jir.), -y ž. (z řec.) (dř.) 1. předpověď, …

pranostikář

[-ty-], -e m. (dř.) předpovídatel počasí n. vůbec něčeho budoucího, skladatel pranostik: staří p-i;

pranový

příd. poněk. expr. zcela nový: p. způsob (Ner.); p-é učení (Tyl)

práskaný

příd. ob. expr. vychytralý, prohnaný 1, vypráskaný (expr.): p. lhář; byl dost p., aby...; → podst. p…

privilegovaný

(†privilegírovaný Jir.) příd. mající privilegium, požívající privilegií; výsadní: p-á středověká měs…

profanovati

(†profanisovati [-nyzo-] V. Mrš.) ned. (z lat.) (co) znesvěcovat, zneuctívat, znevažovat: profanován…

prohnaný

příd. 1. expr. zběhlý v podvádění, ve lsti; projevující tuto vlastnost; zchytralý, mazaný, vychytral…

prokomponovanost

, -i ž. vlastnost toho, co je prokomponované: p. skladby

*prokoukaný

(Štech), *prokouklý (Hál.) příd. expr. vychytralý, prohnaný 1; → podst. *prokoukanost, -i ž. (Štech)

prolamovaný

(*prolámaný Čech) příd. zdobený prolamováním: p-á mříž; p-é střechy; – p-á krajka; p-é rukavičky; te…

prolhaný

příd. hanl. 1. takový, kt. často lže; lživý 2 (op. pravdomluvný): p-é děti; lhář p. 2. takový, kt. o…

promíchaný

příd. spojený ve směsici; míchaný 2, promíšený: p-é poměry národnostní; → přísl. promíchaně: p. žijí…

propan

, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) chem. nasycený uhlovodík, plyn vznikající při výrobě syntetického …

propan-butan

, propanu-butanu, propan-butanu m. (6. j. -u) chem., tech. směs propanu a butanu užívaná k topení, s…

propanol

, -u m. (6. j. -u) (z řec. + arab. zákl.) chem. jednomocný alkohol odvozený od propanu; propylalkoho…

propracovaný

příd. 1. do podrobností, detailně provedený, pečlivě vypracovaný: dobře p. plán výroby; p-á kresba; …

protitetanový

příd. med. působící proti tetanu, zabraňující jeho šíření: p-á injekce

provanouti

dok. (co; čím) vanutím prostoupit; provát 1: vůně sena provanula celou vesnici; světnicí provanul če…

provanovati

(*prováněti) ned. řidč. k provanouti: (stromy) provanoval tichý šelest (Kar.); přen. tesknota podzim…

pruhovaný

, poněk. zast. a řidč. pruhovatý (Jir. aj.) (†prouhovaný Čel., †prouhovatý Čel.) příd. mající pruhy,…

průvanový

, průvanný příd. řidč. k průvan: p-á poloha v průvanu; → přísl. *průvanově: působit p. jako průvan

přecpaný

příd. přespříliš nacpaný; přeplněný: p-á kapsa; p. vůz; expr. p. žaludek; p. vědomostmi; → podst. př…

†předustanoviti

[přet-u- i předu-] dok. (3. mn. -í) (co; koho zač) předem stanovit, předurčit 1: (příroda) předustan…

přehnanost

, -i ž. 1. vlastnost toho, kdo (n. co) je přehnaný: p. a nepravdivost údajů 2. řidč. přehnané jednán…

přehnaný

příd. zveličený, nadsazený, upřílišený, přepjatý, přemrštěný: p-á zdvořilost; p. důraz; p-é naděje, …

přehranost

, -i ž. sport. fyzická únava, vyčerpání častou hrou: u mužstva se projevila p.

přeindustrialisovaný

[-zo-], přeindustrializovaný příd. nadměrně zindustrializovaný: p-á oblast; → podst. přeindustrialis…

překultivovaný

[-ty-] příd. velmi, přespříliš kultivovaný: p. les; – p. estét; → podst. překultivovanost, -i ž.; —

přeorganisovaný

[-nyzo-], přeorganizovaný příd. takový, kt. byl přeorganizován: p-á administrativa reorganizovaná; –…

†přepanošiti

dok. (3. mn. -í) (koho, 4. p.) předstihnout 3, překonat 2: přepanošíme všecky mistry v cechu (Wint.)

přeplácanost

, -i ž. expr. nevkusná přeplněnost (výzdobou ap.): p. plakátu

přepolitisovanost

[-tyzo-], přepolitizovanost, -i ž. vlastnost toho, co je přepolitizováno

přepracovaný

příd. příliš unavený, vyčerpaný prací: p. lékař; p-é oči; být přepracován; zeměd. p-á půda příliš ro…

přerušovaný

příd. takový, jehož plynulost, souvislost je na růz. místech přerušena; přerývaný, nesouvislý 1: p. …

přervaný

příd. mající mezeru n. mezery v postupu, v souvislosti; nesouvislý 1, trhaný: p-á nit hovoru; mluvit…

přerývaný

příd. přerušovaný, nesouvislý 1: p. hovor; p-é dýchání trhané; liter. p. rým v kt. se rýmují nepravi…

přestylisovanost

[-zo-], přestylizovanost, -i ž. řidč. vyumělkovaná stylizovanost: teatrální p.; bojovat proti p-i (K…

přetrénovanost

, -i ž. sport. stav vyčerpání způsobený nadměrným tréninkem: známky p-i

přeumělkovaný

příd. velmi, přespříliš vyumělkovaný: p-á kultura; p-é postavy románu; p. sloh; → přísl. přeumělkova…

převanouti

dok. 1. převát 1: dým převanul; vůně převanula; přen. převanula zima (Pitt.) minula 2. kniž. (co) př…

připoutanost

, -i ž. řidč. vlastnost toho, kdo (n. co) je připoután: p. sedláka k půdě; bývalá p. školy k církvi

přistání

, přistanouti v. přistati

*přitanouti

dok. vytanout: p. na mysl (Klicp.)

přivanouti

dok. kniž. 1. vanutím se přiblížit, někam dospět: vítr přivanul; přivanuly (zvuky zvonů) s větrem (S…

pudrovaný

příd. upravený pudrováním: p-é rokokové paruky; p. obličej; p-í pánové (Tyl); → podst. *pudrovanost,…

pušpan

(Čel. aj.), pušpán, -u m. (6. j. -u) (z něm.) zast. a nář. zimostráz (bot.): pušpanový (ČČM), pušpán…

pyranometr

, -u m. (z řec. zákl.) meteor. přístroj měřící záření Slunce a oblohy

rafinovanost

, -i ž. (z fr.) 1. vlastnost toho, kdo (n. co) je rafinovaný (II): ženská r. a koketérie; – trpná r.…

rafinovaný

II příd. (z fr.) 1. promyšleně n. až zchytrale, lstivě utvářený, vedený n. tak jednající, zchytralý,…

ramadán

, ramadan, ramazán, ramazan, -u m. (6. j. -u) (arab.) devátý měsíc muslimského roku, doba jednoměsíč…

ranost

, -i ž. vlastnost toho, co je rané; zeměd., zahr. schopnost rychlejšího růstu a časnějšího ukončení …

ranový

příd. řidč. k rána: les., zahr. r-é pletivo; řidč. r-á tkáň kalus (bot.)

raný

příd. (2. st. ranější) 1. brzy ráno n. vůbec brzy nastávající, přicházející, vyskytující se; časný 1…

regulovanost

, -i ž. řidč. vlastnost toho, co je regulováno: r. obchodu; plánovitá r.

†regulovaný

příd. 1. regulérní: r-é vojsko (Havl.) pravidelné 2. círk. řidč. řeholní: r. kanovník (Jg.); → podst…

renomovaný

(*renomírovaný Havl.) příd. hovor. takový, kt. má (dobré) jméno, renomé; (dobře, chvalně) známý, pov…