arak

, -u m. (z arab.) lihovina ze zkvašené rýže a z aromatických přísad; arakový příd.: a. punč

arakčejevský

příd. podobný policejnímu despotismu Arakčejevovu; despotický: a. režim; a-á metoda

arakčejevština

, -y ž. diktátorská krutovláda v Rusku na začátku 19. století prováděná carským generálem Arakčejeve…

arakový

v. arak

bezcharakterní

příd. 1. nemající n. neprojevující pevný charakter, poctivou povahu; nečestný: b. člověk; b. jednání…

harakiri

neskl. s. (7. j. též -m) (z jap.) sebevražda rozpáráním břicha (u Japonců): spáchat h.; vykonat na s…

harakirista

, -y m. (1. mn. -é) kdo páchá harakiri; přen. expr. agrární h-é zhoubci, hrobaři vlastního státu

charakter

(dř. též kar-), -u m. (6. j. -u) (z řec.) 1. souhrn psychických vlastností tvořících lidskou osobnos…

charakterický

příd. zř. zast. charakteristický: vlastnosti dědičné a ch-é (Staš.)

charakterisace

[-za-] (dř. též kar-), charakterizace, -e ž. charakterizování: prostředek ch.; užít k ch-i; ch. pros…

charakterisovati

[-zo-] (dř. též kar-), charakterizovati ned. i dok. (z řec.) 1. (co, koho; ~) podávat, podat popis n…

charakteristický

[-ty-] (dř. též kar-) příd. (z řec.) význačný, příznačný, typický: ch-á vlastnost; nejcharakteristič…

charakteristika

[-ty-] (dř. též kar-), -y ž. (z řec. zákl.) vytčení příznačných, podstatných znaků: ch. osoby, posta…

charakteristikon

[-ty-] (dř. též kar-, Ner.), -ka s. (z řec.) kniž. podstatný znak, charakteristický rys: ch. národno…

charakterní

(*charakterný) (dř. též kar-) příd. (z řec.) 1. mající pevnou, poctivou, vyhraněnou povahu; z takové…

charakterolog

(dř. též kar-), -a m. (mn. 1. -ové, 6. -zích) (z řec. zákl.) odborník v charakterologii; -logie, -e

*charakterotvorný

příd. 1. vytvářející charaktery osob v literárním díle: ch-é umění 2. přispívající k vytvoření chara…

charakterový

(dř. též kar-) příd. vztahující se k charakteru: ch-é vlastnosti; ch-é rozdíly; k-á zkouška (Dyk), →…

karakal

, -a m. (1. mn. -ové) (z tur.) africký stepní rys; rys karakal (zool.)

Karakalpak

, -a m. (mn. 1. -ové, 6. -cích) příslušník národnosti obývající severozápadní část Uzbecké SSR; kara…

karakter

, karakter- v. charakter, charakter-

Karakul

, -u m. (6. j. -u) 1. osada v Uzbecké SSR 2. jezero severně od Pamíru; — karakulský (*karakulový) př…

Karakum

, -u m. (6. j. -u) písečná poušť v Střední Asii; karakumský příd.

katarakt

, -u m. (6. j. -u) (z řec.) 1. kniž. vodopád; peřej: tatranské k-y; nilské k-y; přen. k. slov, tónů,…

katarakta

, -y ž. (z řec. zákl.) med. zákal čočky

necharakterní

příd. nemající n. neprojevující pevný charakter, poctivou povahu; bezcharakterní, nečestný, podlý: n…

*odcharakterisovati

[-zo-], *odcharakterizovati dok. (koho, co) charakterizováním odlišit, určit: odcharakterizované pos…

parakaučuk

, -u m. zbož. jemný, pružný druh brazilského kaučuku (nazv. podle jednoho z brazilských států a podl…

parakusie

[-úzi-], -e, parakusis, -use ž. (z řec.) med. příznak někt. onemocnění ušních, kdy nemocný slyší lép…

†tarakán

, -a m. (z rus. driv. tat.) šváb: všude se černalo t-y (Herrm.)

vycharakterisovati

[-zo-], vycharakterizovati dok. řidč. publ. (koho, co) (zprav. o představitelích hereckých a pěvecký…

zarakviti

dok. (3. mn. -í) (koho, 4. p.) odb. uložit (zemřelého) do rakve

zcharakterisovati

[-zo-], zcharakterizovati dok. řidč. (koho, co) k charakterizovati 1 (ned.): (autor) nechává je (dív…

žararaka

, -y ž. (z port. driv. indián.) jihoamerický jedovatý had příbuzný chřestýši (Bothrops jararaca)