asfalt

, -u m. (6. j. -u, -ě) (z řec.) 1. černá, lesklá živičnatá látka, užívaná v stavitelství silničním i…

asfaltér

, -a m. dělník zaměstnaný při asfaltování; asfaltérský příd.: a-é práce; a. kotel; → podst. asfaltér…

asfaltka

, -y ž. (2. mn. -tek) ob. asfaltová silnice: lesklá a.; vyjet na a-u

asfaltovati

ned. (co) pokrývat, zalévat asfaltem: a. silnice, ulice; asfaltovaný povlak trub ○ předp. vy-

asfaltovitý

příd. připomínající asfalt; mající základní vlastnosti asfaltu: a-á látka

asfaltový

v. asfalt

vyasfaltovati

dok. (co) k asfaltovati: v. silnici

zaasfaltovati

dok. odb. (co) vyasfaltovat; zalít asfaltem: ulice jsou zaasfaltovány; – z. spáry