anatom

, -a m. (1. mn. -ové) (z řec.) odborník v anatomii; přen. a. společenského řádu; a. lidské duše

anatomie

, -e ž. (z řec.) stavba a skladba organismů; nauka o ní: a. lidského těla; patologická a.; přednášky…

atom

, -u m. (6. j. -u) (z řec.) nejmenší základní částice hmoty ve smyslu chemickém, chemickými reakcemi…

atomární

příd. chem. a. vodík, kyslík v atomové formě, např. ve stavu zrodu

atomčík

, -a m. (6. mn. -cích) (z rus.) hanl. kdo hrozí atomovou zbraní: američtí a-ci

atomisace

[-za-], atomizace, -e ž. atomizování: a. lidské společnosti drobení

atomisér

[-zér], atomizér, -u m. (z fr.) přístroj, zařízení na rozprašování tekutin na malé kapénky; rozprašo…

atomismus

[-iz-] (dř. též -ism), -mu m. (z řec. zákl.) roztříštěnost; zření jen k jednotlivostem, nedostatek z…

atomisovati

[-zo-], atomizovati ned. i dok. (z řec. zákl.) (co) rozdrobovat, rozdrobit, tříštit, roztříštit (op.…

atomista

, -y m. (1. mn. -é) stoupenec atomismu: pozitivističtí a-é; atomistický [-ty-] příd.: a-á filosofie;…

atomistika

[-ty-], -y ž. nauka o atomovém složení hmoty

*atomovka

, -y ž. (2. mn. -vek) hovor. atomová bomba

atomový

příd. k atom: a-á energie, teorie, váha; a-é jádro centrální kladně nabitá část atomu, v níž je sous…

bezatomový

[bes-a- i beza-] příd. polit. nevyzbrojený atomovými zbraněmi: b-é pásmo

dermatomykosa

[-óza], dermatomykóza, -y ž. (z řec. zákl.) med. choroba pokožky způsobená kožní plísní

dvouatomový

, dvojatomový příd.: chem. d-á molekula

elektroatomový

příd. jad. fyz. e-é články v nichž se mění atomová energie přímo v energii elektrickou

Euratom

, -u m. (6. j. -u) (zkr. slovo z europ- a atom) společnost koordinující (mezi někt. západoevropské s…

gramatom

, -u m. (6. j. -u) chem. množství prvku v gramech odpovídající jeho atomové váze

hekatomba

, -y ž. (z řec.) 1. hist. hromadná oběť velkého počtu dobytčat (původně sta) u starých Řeků: pálit h…

hematom

[-tóm], -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) med. krevní podlitina, krevní výron nádorovitě vyvstávající

interatomový

příd. meziatomový: chem. i-á vzdálenost mezi atomy

jednoatomový

příd. skládající se z jednoho druhu atomů: chem. j. plyn jehož molekula je tvořena jediným atomem

logatom

, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) odb. slabika n. část slova, umělý hláskový útvar, užívané pro měře…

meziatomový

příd. fyz., chem. jsoucí mezi atomy; interatomový: m-á vzdálenost

protiatomový

příd. voj. sloužící ochraně před atomovými zbraněmi: p. kryt

*rozatomisovati

[ros-a-zo- i roza-], *rozatomizovati dok. (co) rozdrobit, roztříštit 2: život dnešního člověka je ro…

somatometrie

, -e ž. odb. měření jednotlivých částí těla k účelům lékařským, statistickým ap.; somatometrický pří…

svatomarkétský

příd. vztahující se k svaté Markétě: s. svátek; s. sjezd (sociální demokracie) konaný r. 1878 u Svat…

svatomartinský

příd. vztahující se k svatému Martinu: s-á husa martinská

svatomatějský

příd. vztahující se k svatému Matěji: s-á pouť matějská; s. kostelík v Praze 6 aj.

svatomikulášský

příd. vztahující se k svatému Mikuláši: s. kostel; s. podvečer

teratom

[-óm], -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) med. novotvar obsahující zakrnělé částky někt. ústrojí n. i z…

víceatomový

příd.: chem. v-á molekula složená z několika atomů

vnitroatomový

, řidč. vnitroatomický příd. jsoucí uvnitř atomů: jad. fyz. v-á energie

zlatomodrý

příd. 1. modrý do zlatova: z-á řeka 2. zlatý a modrý: z. ornament; → přísl. zlatomodře