beryl

, -u m. (6. j. -u) (z řec.) miner. nerostný křemičitan hlinitoberylnatý, jehož někt. odrůdy jsou dra…

berylium

[-rý-], -ia s. (z řec. zákl.) chem. lehký kov, prvek zn. Be; beryliový příd.: b. bronz slitina mědi …

berylnatý

příd. chem. označující sloučeniny dvojmocného berylia: kysličník b.

chrysoberyl

[-zo-], chryzoberyl, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) miner. nerostný kysličník berylia a hliníku, rů…