celtle

v. certle

cer

, -u m. (z lat.) druh dubu rostoucí u nás v nejteplejších částech státu; dub cer (bot.)

cer

I [cér], -u m. (z lat. zákl.) chem. prvek ze skupiny vzácných zemin, zn. Ce

cerát

v. cirát

Cerber

, Cerberus, Kerberos, -ra m. (v řec. a řím. mytol.) strašlivý tříhlavý pes střežící vchod do podsvět…

cerbulát

(též cergulát, cervelát, cervulát), -u m. (6. j. -u) (z něm. driv. it.) zast. ob. druh uzenin, vuřt:…

cercle

[serkl], -lu m. (6. j. -u) (z fr.) kniž. malá uzavřená společnost, která se utvořila k rozhovoru, ke…

cereálie

, -ií ž. pomn. (z lat.) 1. starořímská slavnost k poctě bohyně úrody Cerery 2. kniž. obilniny: dovoz…

cerebrála

, -y ž. (z lat.) jaz. kakuminální souhláska

cerebrální

příd. (z lat.) 1. anat. mozkový: c. nervy 2. jaz. kakuminální: c. souhlásky

cerebrospinální

příd. (z lat. zákl.) anat. mozkomíšní: c. nervy

ceremoniál

v. ceremoniel

ceremoniální

[-ny-] (méně vhodně ceremonielní) příd. ceremoniemi se řídící; obřadný, slavnostní, formální: c. poh…

ceremoniář

[-ny-], ceremonář, -e m. (*ceremoniářka, *ceremonářka, -y ž.) (z lat.) kdo má na starosti dodržování…

ceremonie

[-ny-], -e ž. (z lat.) 1. zvyklosti zachovávané při slavnostních příležitostech; obřad: dvorní c.; c…

ceremoniel

[-ny-], řidč. ceremoniál, -u m. (6. j. -u) (z fr. driv. lat.) souhrn pravidel o obřadnostech při sla…

cerepetička

, -y ž. (2. mn. -ček) ob. expr. titěrná ozdůbka; tretka; přen. hloupost, nicotnost: na nějaké c-y te…

ceres

[cé- i ce-], -u m. (6. j. -u) (dř.) druh rostlinného tuku (pův. zn. Ceres)

ceresin

[-zín], cerezín, -u m. (6. j. -u) (z lat. zákl.) tech. čištěný a vybělený zemní vosk užívaný jako iz…

cereviska

[-ví-], -y ž. (2. mn. -sek [-zek]) (z něm. driv. kelt. zákl.) (dř.) stejnokrojová čepice německých s…

cergulát

v. cerbulát

ceričitý

příd. chem. označující sloučeniny čtyřmocného ceru: kysličník c.

cerkev

, -kve ž. (z rus.) pravoslavný kostel

certifikát

[-ty-], -u m. (6. j. -u, -ě) (z lat.) osvědčení, průkaz, potvrzení: dovozní c.

certle

, celtle, -e ž. (z něm.) poněk. zast. ob. tvrdý bonbón podlouhlého tvaru: sladové c.; celtle proti k…

cervelát

, cervulát v. cerbulát

cervikální

příd. (z lat.) anat. krční: c. nervy, obratle

cicero

, -a s. polygr. 1. stupeň velikosti tiskařského písma (4, 51 mm), jímž jako první byly tištěny spisy…

cicerone

[čičeróne], ciceron [cicerón], -na m. (ciceronka [čiče- i cice-], -y ž.) (z it.) kniž. průvodce cizi…

ciceronský

II příd. takový jako u slavného starořímského řečníka Cicerona, připomínající Cicerona: c-á výmluvno…

cicerový

v. cicero

concertino

[končertý-], -a s. (6. j. -u) (z it.) hud. (v starém koncertě) malá sólistická skupina střídající se…

čtvrtcicero

, -a s. polygr. výplněk n. proložka o tloušťce 3 typografických bodů (tj. 1, 12 mm)

dcera

, -y (kniž. zast. dci, dceř, -e) ž. (j. 3., 6. dceři) 1. přímý potomek ženského pohlaví: matka a d.;…

dcerka

, -y ž. (2. mn. -rek) 1. zdrob. k dcera 1: malá, milá d.; byla d. malého úředníka 2. dívka vůbec: mě…

dvojcicero

, dvou-, -a s. polygr. stupeň tiskařského písma o výšce 9, 02 mm; -cicerový příd.: d. typ

eucerin

[-ín], -u m. (6. j. -u) (z řec. + lat. zákl.) lékár. masťový základ s cholesterolem

exacerbace

[egza-], -e ž. (z lat.) med. vzplanutí n. zhoršení chorobného procesu

excerpce

, -e ž. (z lat.) odb. pořizování výpisků z něj. díla, zprav. pro vědecké účely; výpisky samy: lexiká…

excerpovati

ned. i dok. (z lat.) odb. (co) provádět, provést excerpci; vypisovat, vypsat (z čeho): e. knihu, spi…

excerpt

, -u m. (6. j. -u), excerptum, -ta s. (z lat.) odb. výpisek: dělat, pořizovat e-y (e-a) pro lexikáln…

excerptor

, -a m. (excerptorka, -y ž.) (z lat.) odb. kdo excerpuje

exulcerace

[egzu-], -e ž. (z lat.) med. zvředovatění

glycerid

, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) chem. g-y sloučeniny glycerínu s některou mastnou kyselinou, tvoří…

glycerin

[-ín], glycerín, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) chem. trojmocný alkohol, který je základní složkou …

glycerol

, -u m. (6. j. -u) chem. glycerín

kancerogen

[-én], -u m. (6. j. -u) (z lat. + řec. zákl.) med. k-y látky, kt. mohou vyvolat rakovinné bujení; ka…

karcer

, -u m. (z lat.) (na dř. středních školách) uzavření (žáka) ve škole jako kázeňský trest: tříhodinov…

koacervace

, -e ž. (z lat.) chem., biol. shlukování částic kapalných látek, zprav. koloidních, v kapičky n. v k…

koacervát

, -u m. (6. j. -u) chem., biol. útvar vzniklý koacervací: kapičkový, vrstvový k.; koacervátový příd.…

koacervovati

ned. i dok. chem., biol. procházet, projít koacervací

koncern

, -u m. (6. j. -u) (z angl.) ekon. kapitalistické sdružení podniků za imperialismu: velký, mamutí pr…

koncert

, -u m. (6. j. -ě, -u) (z něm. driv. fr.) 1. předvádění hudební skladby n. hudebního výkonu většího …

koncertantní

příd. 1. ke koncert 2: k. part; virtuózně k. prvek; k. skladba pro flétnu a klavír †2. zř. ke koncer…

†koncertista

[-ty-], -y m. (1. mn. -é) (†koncertistka, -y ž.) umělec hrající sólově na koncertě: k. se pochlubil …

*koncertník

, -a m. (6. mn. -cích) umělec hrající sólově na koncertě (Svět.)

koncertovati

ned. pořádat koncert, hrát na koncertě: Kubelík koncertoval ve všech hlavních evropských městech; na…

lacerace

, -e ž. (z lat.) med. potrhání, roztržení měkkých tkání těla

lucerka

v. lucina

lucerna

, -y ž. (2. mn. -ren) (z lat.) 1. svítilna, obvykle zasklená, v níž je umístěna svíčka, hořák ap.; s…

lucina

, lucinka, lucerka, -y ž. vojtěška (nazv. podle švýcarského kantonu Luzernu) (zeměd.)

macerace

, -e ž. (z lat.) lékár., výr. máčení rostlinných n. živočišných tkání v kapalině, aby se vyloužily r…

macerát

, -u m. (6. j. -u) (z lat. zákl.) lékár., výr. extrakt z aromatických částí bylin n. drog připravený…

macerovati

ned. (co) provádět maceraci ○ předp. vy-

mercerace

, řidč. mercerisace [-za-], mercerizace, -e ž. text. mercerování; mercerační, řidč. mercerisační, me…

mercerovati

, řidč. mercerisovati [-zo-], mercerizovati ned. text. (co; ~) zušlechťovat (bavlněnou přízi n. tkan…

nitroglycerin

, nitroglycerín, -u m. (6. j. -u) chem. nitrovaný glycerín, nitrát glycerínu; nitroglycerinový, nitr…

povíc

, povíce, řidč. povícero přísl. 1. řidč. dosti mnoho; několik: bylo jich tam p.; měl schováno p. pyt…

prekancerosa

[-óza], prekanceróza, -y ž. (z lat. zákl.) med. stav předcházející rakovině; prekancerosní, prekance…

půlcicero

, -a s. polygr. výplněk n. proložka o tloušťce 2, 26 mm

*rhinoceros

, *rinoceros, -ra m. nosorožec (Havl.)

romancero

, -a s. (ze špan.) liter. cyklus, sbírka romancí

sacerdocium

[-dó-], -ia s. (z lat.) círk. kněžství

sacerdotální

(*sacerdotálný Šal.) příd. řidč. kniž. církevní, kněžský; posvátný: s. náměty v literatuře; – básník…

secernovati

ned. (z lat.) biol. (co; ~) vylučovat produkty tkáňové n. buněčné: s. inzulín; potní žlázy secernují

*srdcerozrývající

příd. kniž. srdcervoucí: s. nářek (Svět.)

srdcervoucí

(*srdcervavý Sova) příd. velmi bolestně dojímavý; drásavý 2: s. pláč, nářek; s. loučení; s. pohled, …

srdceryvný

(*srdceryvý Tyl) příd. kniž. srdcervoucí: s. pláč, smutek; s-é prosby (R. Svob.); → přísl. srdceryvn…

šesticicero

, -a s. polygr. stupeň tiskařského písma o výšce 27, 6 mm

špeceraj

, -e ž. (z něm. driv. it.) zast. ob. obchod se smíšeným zbožím: byl přijat na kupectví do "š-e" na U…

tanceraj

, -e m. (z něm.) řidč. zast. ob. expr. taneční zábava, zprav. venkovská tancovačka: začal t. (Čap.-C…

tercerol

, -u m. (6. j. -u), tercerola, -y ž. (z it.) starší druh kapesní pistole

tisíc

, -e m. (čísl.) (2. mn. tisíc, tisíců) 1. deset set: t. kilometrů; dva tisíce brigádníků; pět t. kor…

tisíci-

(zř. a zast. tisíc-), tisícero- první část složených slov spojující část druhou s významem slova tis…

tisícinásobný

, řidč. tisíceronásobný čísl. nás. tisíckrát opakovaný; tisíckrát větší: t. výdělek; t-á radost mnoh…

třícicero

, řidč. troj-, -a s. polygr. stupeň tiskového písma o výšce 13, 53 mm; -cicerový příd.: t. nadpis

trojkoncert

, -u m. (6. j. -ě, -u) hud. koncert pro tři sólové nástroje s doprovodem orchestru

ulcerace

, -e ž. (z lat.) med. vznik vředů na kůži

ulcerosní

[-óz-], ulcerózní příd. (z lat. zákl.) med. vředovitý, vředový: u. změny

velkokoncern

, -u m. (6. j. -u) koncern velkého rozsahu: americké v-y

†vicerektor

, -a m. zástupce rektora, prorektor (Jir., Čech)

víceramenný

příd. mající několik ramen; několikaramenný: v. svícen

vícero-

první část složených slov, zprav. kniž., spojující část druhou s významem číslovky více, několik (ví…

†vícerý

čísl. několikerý; několik: v-é nehody (Ner.); v-é provincie (Malý); — zpodst. †vícero, -a s. několik…

viscerální

příd. (z lat.) anat., med. útrobní: v. kostra; v. příznaky

visceroptosa

[-óza], visceroptóza, -y ž. (z lat. + řec. zákl.) med. ptóza, pokles břišních útrob; splanchnoptóza

vyexcerpovati

[vy-e-] dok. odb. (co) excerpovat (dok.), vypsat (z čeho): v. knihu, časopis; v. termíny z článku

*vymacerovati

dok. (co) k macerovati: přen. hubená, vymacerovaná levice (Hol.) vymáčená

zakoncertovat (si)

dok. řidč. expr. zahrát (si) na hudební nástroj: otec žádával paní nadučitelovou, aby nám "zakoncert…

zceremonisovati

[-nyzo-], zceremonizovati dok. řidč. (co) zavést do něčeho ceremoniel: zceremonizování církevního ži…

ztisíceronásobiti

, řidč. ztisíceronásobniti dok. (3. mn. -í) (co) učinit tisíceronásobným, ztisícinásobit: z. své zis…

ztisíceronásobovati

, řidč. ztisíceronásobňovati ned. k ztisíceronásobiti, ztisíceronásobniti